Poruchy kojení mohou být způsobeny nepravidelnostmi prsů, např. nedostatečným vývojem žlázy, nepravidelnostmi bradavek, které mohou být ploché, malé nebo vpáčené, či poruchami tvorby mléka.

Nedostatečná tvorba mléka je porucha, která se vyskytuje asi u 10 % nedělek. Vzniká buď při málo vyvinutých prsech, nebo vzniká druhotně v průběhu kojení jako následek nesprávné techniky kojení. Příčinou mohou být ploché a vpáčené bradavky, nesprávný způsob přikládání k prsu, narušená psychika nedělky, strach o osud dítěte apod. U dítěte to může být nedostatečně vyvinutý sací reflex, to ale jednoznačně posoudí váš dětský lékař.

U některé maminky se může naopak vyskytnout nadměrná produkce mléka, takže ho po kojení ještě značné množství odsaje. Někdy se tvoří tolik mléka, že to ženu i fyzicky vysiluje, neboť vznikají problémy se ztrátou tělesných tekutin.

Samovolné odtékání mléka i mimo kojení se projeví tím, že při kojení z jednoho prsu odkapává samovolně mléko z druhostranné bradavky. Příčinou je pravděpodobně nedostatečné napětí (odborně tonus) svalů bradavek a mlékovodů.

Poranění bradavek. Povrchová poranění vznikají nejčastěji při nesprávné technice kojení na začátku kojení, častěji u prvorodiček. Na bradavce se vytváří oděrky, které se sice brzy pokryjí stroupkem, ten se ale při dalším kojení odloupne. Větší poranění jsou trhlinky na vrcholu bradavky nebo podlomky při základu bradavky, které při kojení bolí, často i krvácí. Poranění bradavek však mohou být i vstupní branou infekce.

Zánět prsu v šestinedělí se vyvine pronikáním bakterií z infikovaných odřenin a trhlinek do žlázy. Zdrojem infekce je často nosohltan kojence, v menší míře nedostatek hygieny ze strany nedělky a ošetřujících. Onemocnění začíná vysokou teplotou, pocitem napětí a bolesti v prsu, který je zarudlý a kdy v hloubi je hmatné prosáknutí. Mízní uzliny v odpovídající podpažní jamce jsou zduřené a citlivé. Vytvoří-li se hnisavé ložisko, bývají velmi vysoké teploty, zimnice a celková vyčerpanost maminky. Nedělku se zánětem prsu je třeba i s jejím dítětem hospitalizovat, podávat antibiotika.

Zejména u nezánětlivých poruch kojení je obtížné, ne-li nemožné, dávat v knize jednoduchý návod na vlastní pomoc. V lékařství platí obecné pravidlo, že ke každému pacientovi se musí přistupovat individuálně, a v případě kojení toto platí dvojnásob. Doporučuji vyhledat při jakémkoliv problému s kojením vždy odbornou pomoc. Největší zkušenosti s kojením mají obvykle porodní asistentky na odděleních šestinedělí nebo dětské sestry. V České republice vznikla i centra, kde je dostatek odborníků, kteří ochotně a zejména správně poradí. Existují i internetové adresy, kde maminky získají rychle a hlavně non-stop první pomoc – např.: www.kojení.cz, www.porodnice.com apod.

Zastavení laktace

Laktaci lze zastavit a může tak udělat jen lékař. Zástava laktace je však pro lékaře v naprosté většině případů smutná událost. Laktace se totiž dnes zastavuje jen v opodstatněných případech, kdy je nutné zastavit tvorbu mléka např. po porodu mrtvého plodu nebo zemře-li novorozenec po porodu, není-li možné kojit ze zdravotních důvodů matky, která má třeba tuberkulózu, epilepsii nebo duševní poruchu. Podávají se pak léky působící proti hormonu prolaktinu. Přitom se pevně vyváží prsy, dávají se na ně studené obklady a současně se omezí přísun tekutin.

MUDr. Antonín Pařízek, CSc
Ivana Ašenbrenerová
Z připravované knihy o těhotenství a porodu

TÉMATA:
TĚHOTENSTVÍ A POROD