Vždy mi připadalo, že místo, které lidé od pradávna nazývají jako „Konec světa“ nebo „Vchod do pekla“, „Schody do nebe“ musí být naprosto originální a magické. Navštívila jsem takových míst několik. Jedním z nich je Mys Svatého Vincenta v portugalském Algarve.
5aabac5e5c698obrazek.png

Nejlepší je, když se sem vydáte k večeru, pozorovat západ slunce.

Mys Svatého Vincenta (Cabo de Sao Vicente) je nejjihozápadnější bod Evropy. A opravdu si budete připadat jako na „konci světa“. Najednou vám dojde, proč portugalské tradiční písně opěvují námořníky, kteří se vydávali do neznáma. Stesk v srdci žen, loučení, nešťastnou lásku a naději, že se jejich láska vrátí zpátky. Lidové písně hudebního stylu „Fado“, které naživo zpívají Portugalci v přístavních tavernách, při tónech kytary popisují vše.

Důležitý maják

Na šedesát metrů vysokém skalnatém útesu se nachází maják, který zde nechala postavit královna Marie II. Jeho světlo je vidět až do vzdálenosti 90 kilometrů. Maják je důležitým orientačním bodem pro všechny lodě plující z Atlantiku do Středozemního moře – navádí je do Cadizského zálivu a směrem ke Gibraltarskému průlivu.

Mys svatého Vincenta a jeho příběh

Vzhledem k poloze na konci kontinentu byl mys posvátným místem už v neolitu, z této doby se zachovaly menhiry. Féničané zde zřídili svatyni bohyně Melkart, Řekové okolnímu kraji říkali Ophiussa (Země hadů) a Římané Promontoria sacrum (Svatý mys). Moderní název pochází z křesťanské legendy, podle níž na mysu ve 4. století moře vyplavilo ostatky mučedníka Vincence ze Zaragozy, které chránili před znesvěcením havrani. Princ Jindřich Mořeplavec zřídil v blízkém městě Sagres školu pro kapitány zámořských lodí, v 16. století byl vybudován františkánský klášter s majákem, který zničil roku 1587 při jednom ze svých nájezdů Francis Drake. Maják byl obnoven roku 1846. Vzhledem ke strategickému významu místa zde proběhla řada námořních bitev. Mys je součástí přírodního parku Sudoeste Alentejano e Costa Vicentina. 

5aabad7a1eae8obrazek.png
Posvátný mys

Okolí mysu je bičováno častými bouřemi, obrovské vlny narážejí do skalisek a dodávají místu dramatický ráz. Průzračně modrý Atlantický oceán se pere s útesy, obrovská síla vody a dunění vln a hloubka větrem ošlehaných skalisek vyvolává patřičný respekt. Také proto staří Římané tomuto místu říkali Posvátný mys.  
Dnes je na skále vedle majáku také obchůdek se suvenýry a místními produkty. Měli jsme štěstí, při naší cestě sem foukal vítr a svítilo slunce. I když už je to pár let, pamatuji se, jak nás toto místo úplně přibilo k zemi. Mohutné vlny a síla větru jasně ukazovaly sílu přírody, jak je nespoutaná a divoká, pokud chce ukázat, co umí. Západ slunce byl sice kýčem, ale ve spojení s větrem, vlnami, byl to velmi silný zážitek. Tak, že si připadáte „na konci světa“, i když víte, že to tak není.
 

 
Články o majácích:

Uložit

Uložit

Reklama