Všechny tři své porody jsem prožila v minulém století .
 
Do poradny jsem docházela na gynekologii ve třetím patře v budově bez výtahu. Byla to dobrá příprava k porodu když jsme šlapala po strmých schodech, jen se pan doktor divil, z čeho mi tak buší srdce a zvedá se mi tlak.
 
Nikdy jsem žádné své miminko v bříšku neviděla , natož abych si přinesla domů jeho fotografii.
POkaždé mě moje děti překvapily, když na svět vykoukla holčička místo kluka a kluci místo holčičky.
 
Manžel mne vždy dovezl ke dveřím porodnice, tam mi stihl vlepit pusu a už sestřička rázně před ním zavřela dveře.
 
Při návštěvách stával hluboko dole pod okny porodnice nejen on, ale i ostatní šťastní tatínkové , zatímco maminky seděly v oknech a po vyhraněnou návštěvní dobu jsme se všichni překřikovali.
 
Hodně jsme si psali, nikdy jindy mi manžel nenapsal tolik dopisů a já jemu.
 
Usmívám se, když na ta nejrásnější období našeho života vzpomínám.
 
klér
------------------
 
Milá Klér, u mě to bylo také tak nějak..... :o))) Díky
Reklama