Zeptali jsme se na radu odborníků, Ludmily Duškové a Jana Kopřivy, co ještě můžete vysévat v létě, o jaké plodiny jde a co sklízet od konce září až do listopadu

Mnozí pěstitelé se domnívají, že sklizní rané zeleniny, jako je salát, kedlubny, ředkvičky, hrášek a brambory, práce na zahrádce končí a záhony ponechají svému osudu, většinou zarůst plevelem. Je však celá řada plodin, které právě během prázdnin můžeme vysévat a na podzim opět sklízet čerstvou zeleninu. Volíme tedy plodiny s krátkou vegetační dobou, které dokážou velmi rychle narůst do konzumní velikost. Do této skupiny plodin patří druhy neprávem opomíjené, pro mnohé pěstitele dokonce neznámé, nebo považované za méně hodnotné.

Zahradník trhá listy mangoldu z venkovní zeleninové zahrady
Foto:  NPvancheng55 / Shutterstock

Červená a černá ředkev – patří mezi nejstarší rostliny, ale u nás nejsou tak rozšířené, jak by si zasloužily. Vysévají se přímo do půdy během července. Mají krátkou vegetační dobu a sklízet je můžeme od konce září až do listopadu. Svými dietetickými vlastnostmi se dají zařadit mezi významné léčivky. Mají ostrou chuť, vhodné jsou strouhané k masitým jídlům jako křen, který však svými vlastnostmi předčí.

Ředkev bílá – někdy se nazývá japonská vyžaduje humózní hlinitopísčité půdy, které udržují dostatek vláhy. Nesnáší přímé organické hnojení. Není náročná na teplo, může se pěstovat i v chladných polohách. V našem sortimentu je velmi dobrá odrůda Japana, která vytváří bílé, válcovité až 40 cm dlouhé kořeny. Ředkev má intenzívní růst a krátkou vegetační dobu. Vysévá se v červenci až srpnu špetky do hnízd 50x30cm, po vzejití se jednotí na jednu rostlinu. Velmi dobře se skladuje po celou zimu.

Černý kořen – také Hadí mord španělský je kořenová, lahůdková a významná dietetická zelenina. Pochází z Jihozápadní Evropy. V zemi vytváří až 30 cm dlouhý válcovitý kořen s bílou dužninou. Při nešetrném vyrývání, kdy dojde k poranění z něj vytéká bílá lepkavá šťáva. Oloupaný a nastrouhaný má chuť lískových oříšků. Obsahuje minerální látky a sacharidy s převahou inulinu, proto je vhodnou potravinou pro osoby nemocné cukrovkou.

Vodnice – má krátkou vegetační dobu, od výsevu do sklizně 70- 90 dnů. Patří mezi velmi nenáročné plodiny, připomínající svou jemnou chutí kedluben. Daří se ji výborně ve vyšších polohách, kde jsou příznivější půdní podmínky a vlhčí klima. Dříve byla v podhorských oblastech pěstována ve značné míře a nazývána plodinou chudých, protože v dobách neúrody nahrazovala během zimního období brambory. Obsahuje minerální látky, především fosfor, vápník a síru. Osivo se vysévá většinou během července a srpna, nejlépe po sklizni raných brambor, do řádků 40 cm od sebe a vyjednotí se na 10-15 cm. Dá se skladovat až do jara. V sortimentu máme jednu odrůdu Albína.

Vodnice
Foto: Lahore Qalandars7 / Shutterstock

Špenát – vyséváme buď brzy na jaře ke sklizni v květnu, nebo v srpnu ke sklizni na podzim. Výsev je možné provádět také v září pro sklizeň od března do května. Špenát má velmi krátkou vegetační dobu a to pouze 50- 60 dnů. Obsahuje provitamin A, vitamíny C, E, B1, B2, K a také mnoho minerálních látek, především jód, vápník a železo. Obsahuje také kyselinu šťavelovou, která váže vápník a při nadměrné konzumaci může lidský organismus o tento prvek ochuzovat. Špenát podporuje činnost štítné žlázy a zažívání, nedoporučuje se však při onemocnění ledvin.

Ředkvičky – pěstují se pouze z přímého výsevu. Výsev nejranějších odrůd do půdy začíná v únoru, pozdní končí květnem, ale znovu se všechny odrůdy vysévají od poloviny srpna a sklízejí se v září až začátkem října. Má krátkou vegetační dobu, od výsevu do sklizně potřebuje 25 až 35, výjimečně 40 dnů. V současné době pro usnadnění výsevu se prodává osivo obalované, nebo dokonce obalené a ještě umístěné v papírovém pásku. Takové výsevy již nemusíme jednotit, stačí pouze pásek rozvinout do připraveného řádku , zasypat zemí a zalévat. Pěstební spon je nejlepší 15-20 x 3 cm. Ředkvička potřebuje lehčí humózní půdu, slunnou polohu s možností zálivky.

Mangold je plodina méně známá, doposud opomíjená, ale vzhledem k vynikajícím vlastnostem a možnosti kuchyňského zpracování si nachází stále větší oblibu. Zájem je především o zelenou odrůdu Lucullus, ale v letošním roce je možné pěstovat i rostliny červeného a žlutého mangoldu. Mangold je nenáročná zelenina, pěstovaná pro nadzemní část, kdy listové čepele se využívají jako špenát, čepele pak nahrazují chřest. Mohutné rostliny se pěstují ve sponu 30x20cm. Vyžaduje dostatek vláhy. Mangold ze srpnových výsevů přezimuje. 

Ludmila Dušková a Jan Kopřiva
Ludmila Dušková a Jan Kopřiva
Foto: Martin Siebert

Ludmila Dušková a Jan Kopřiva jsou odborníci na pěstování a ochranu rostlin, zeleniny, ovoce a květin. Jako milovníci zahrad radí ve své poradně již léta zahrádkářské veřejnosti.

Oba můžete znát z proběhlých pořadů Receptář Prima nápadů, z rozhlasu Regina a Českého rozhlasu 2, kde svou zahrádkářkou poradnou pomáhají zahrádkářům a pěstitelům. Čtenáři odborné literatury je znají z pěstitelských publikací a pravidelných článků v časopisech Receptář, Recepty prima nápadů a Praktik. Také spolupracují v rámci odborné poradny se společností Fiskars.

Zdroj informací: Ludmila Dušková a Jan Kopřiva, zahradničtí odborníci, Zahrádkářská poradna Ludmily Duškové a Jana Kopřivy

Naše články:

TÉMATA:
FISKARS PĚSTOVÁNÍ PĚSTOVÁNÍ ROSTLIN PĚSTOVÁNÍ ZELENINY PORADNA PORADNA ODBORNÍKA PORADNA ZAHRADA SKLIZEŇ V LÉTĚ ZAHRADA ZAHRADA A KVĚTINY ZAHRADA INSPIRACE ZAHRADA V LÉTĚ ZAHRÁDKA ZAHRÁDKAŘENÍ ZAHRADNÍK