Možná patříte mezi rodiče, kteří mají vše perfektně zorganizováno, ale možná se už týden před plánovanou dovolenou v noci budíte s noční můrou, jak marně krotíte svou „malou mateřskou školku“ během letu nebo několikahodinové jízdy autem.
Dlouhé hodiny sezení je pro neposedné dětské tělo utrpením, tedy pokud se dítě rodičům nedaří vhodně zabavit. Občas navíc musí sami řídit vůz, soustředit se na cestu a ještě věnovat pozornost neklidným potomkům, což není jen tak.
Někteří rodiče to řeší povídáním, hraním slovních fotbalů, jiní sází na techniku a tvrdí, že bez malé televize už jejich potomek do auta vůbec nenastoupí.
O cestování s dětmi a jak ho přežít, o tom si budeme povídat v pondělním tématu.
- Jak se snažíte během dlouhé cesty zabavit děti?
- Fandíte odvedení dětské pozornosti ve formě malých přenosných televizí nebo PlayStation?
- Čím vás děti dokáží nejvíce a spolehlivě při cestování vytočit?
- Jak se vám daří zachovat klid?
- Které taktiky nebo hry se vám při cestování s dětmi osvědčily?
- Máte nějaké vtipné zážitky z cest se svými potomky?
- Organizujete si vše podrobně před tím než na delší cestu s dětmi vyrážíte? Pokud ano, na co kladete největší důraz?
Své příspěvky a náměty můžete již nyní zasílat na email redakce@zena-in.cz Tentokrát budeme soutěžit o mix vlasové kosmetiky od značek Pantene a Lybar.
Nový komentář
Komentáře
Nejlepší je, když děti v autě usnou. To se pak cestuje jedna radost.
My jsme na cesty brávali zpěvník a cestu prozpívali.Ale je fakt,že jsme jezdili jen po vlastech českých,takže vlastně nikam daleko.Pak přišly na řadu volkmeny a diskmeny a PM3 a byl klid.....
Na jízdy s vlastními dětmi nemám špatné vzpomínky - trabucha barbucha nás vozil s hromadou bagáže, a to i když táhnul jen jedním válcem, chudinka..
Cesty s malým synovečkem,který potřebuje vždy "kineblil"...velmi ohleduplné, však jednou přesto snídaně nevydržela uvnitř ...
1000 km cesta s neteřinkami, extra puberťačkami, které vydržely dlouho celkem v poklidu, napojeny na tuc-tuc-tuc.. Avšak když došly baterie v MP3, vypuklo sesterské peklo
. Manža je málem vysadil kdesi v Německu 
Cestování s vnoučátky (3 kousky) - to jsem teprve valila vočadla a už vím, co obnáší někdy sourozenecká láska
Ale jinak - cestuju s dětmi ráda, nejen autem. A jak krásné mám vzpomínky na společné cestování dovolenkové...
ToraToraTora — #11
jak já už jsem ráda, že to mám za sebou, cestování s našima dětma bylo fakt stresující 
Pánbu zaplať, to mám za sebou, takže mohu vzpomínat jen v hezkém a dobrém, to byly romány. Ráda si počtu, ono je to všude stejné.
A jdu si na své www. , protože jsem dělala vše možné, nechodila tam a blokli mne! Jej!
Zaplacené a jediná věc o které mohu s čistým svědomím říci, že ji trochu rozumím. Pane, jak tam teď nakukuju a makám. Jen syn kdyby přijel, potřebuju SOS.
Veselé příběhy!
Jéé a my ještě před 4lety naložila do auta 5 dětí-vnoučata a jelo se . No bylo to sranda!Něco sem nafilmovala a teď když si to pustim ,tak nechápu ,jak sme to vydrželi
Ten křik,"zpěv",hádání ,.. Ale hodně sme zpívali.No jeli sme asi těch 150km a tak nejmíň 3x se stavělo. Když jedem jen s vnukem -ty 2hodiny ,tak sedim sním vzadu a je to pohoda.To si ho vždy nejvíc užiju.Povídáme si ,zpíváme ,hrajeme ten slovní fotbal a nasmějem se.
femme — #9 Nebo alespoň ta mříž. V kombinaci se zamykáním dvěří sice není klid v autě, ale kafíčko v motorestu je naprosto nerušené......
moji synovia asi považovali zvuk motor za uspávanku.
ToraToraTora — #6 vědět tehdy o zvukotěsné přepážce, tak bych na ni trvala
ToraToraTora — #7 no to je ono,kdyby měl Jurin vedle sebe další dva ďáblíky taky by asi jen tak v klidu nechrněl .
kuty — #5 To u nás jeden také chrní, proto jezdíme po obědě, aby odpadl co nejdřív. Jen ti dva další ale vydají za stádo opic
femme — #4
No vidíš, já propadnu zoufalství kdykoliv mne napadne někam vyrazit na výlet. hele, manžel říkal, že některá auta mají namontovanou zvukotěsnou přepážku za sedadly řidiče a spolujezdce....uplně by stačila, A´t to stojí co chce 
ToraToraTora — #3 Věř, i náš Jurajda je autochrnič
ToraToraTora — #3 fakt, na mou duši, na psí uši, na kočičí svědomí
dokonce znám takové ženy tři 
femme — #2 Neříkej, že někdo takové zplodil. Asi budu smutná. Zkoušeli jsme to třikrát a nepovedlo se. nevěřím
já jsem vždycky záviděla těm kamarádkám, jejichž krakeni usnuli hned po zabouchnutí dveří
Cesta s dětmi mě čeká právě zítra, klidně vám v pondělí poreferuji. Čekají nás totiž luxusní tři hodiny v autě s třemi dětmi. Řídí manžel, až se na to nebudu moct koukat a on nebude chtít poslouchat mě, budu řídit já.