Od doby, kdy jsem udělala řidičák, a to už je hodně let, prošlo mýma rukama poměrně dost aut. Ale dlouho mi žádné neříkalo „pane“. První auto, které jsem kdy řídila, byla pochopitelně autoškolní Škoda 105. Nikdy nezapomenu na chvíli, kdy jsem v ní na cvičáku seděla poprvé sama a na instruktorův pokyn „nastartujte vozidlo“, který zazněl z jakési vysílačky, jsem zmateně zapnula stěrače. Teď si asi myslíte, že takové jelito nemohlo nikdy získat řidičák, ale musím vás zklamat, mohlo.

První auto, které jsem s čerstvým řidičákem uvedla do pohybu, byla tatínkova oprašovaná „tisícovka“. Pochopitelně mě k volantu pouštěl nerad a vždycky se zděšeně držel palubní desky, jako bych ho měla v první zatáčce vyklepat.

Na vejšce jsem si nabrnkla „motorizovaného“ kluka, a ten mi na rozdíl od tatínka půjčoval auto velmi ochotně. Zřejmě aby si šplhnul. A protože byl do čtyřkolých miláčků blázen, vystřídala jsem „plečky“ různých typů, a docela slušně se vyjezdila.

Nebudu vás nudit výčtem a zastavím se auta, které v mé řidičské kariéře hodně znamenalo. Bylo první, o kterém jsem mohla hrdě prohlásit, že je moje. Ojetý tmavě šedý Golf dvojkové řady. Najezdila jsem s ním spoustu kilometrů a nikdy mě nezklamal. I když mu v zimě praskl chladič a já každých pár kilometrů dolévala vodu, dovezl mě, děti, psa, králíka i morče na místo. Teprve v cíli „vydechl“ naposled a musel do servisu. Tomu říkám automobilová věrnost.

Přestože to byl takový držák, zatoužila jsem (já nevděčnice) po něčem větším, hezčím a modernějším a „vyměnila“ ho za Peugeota 306. Krásný nablýskaný kombík měl super výbavu, skvěle jezdil, ale jednoho dne jsem ho nenastartovala. Odešla „elektrika“. Kam? To ví snad jen automobilový bůh, jehož mlýny melou jistě a rychle. Že by pomsta za Golfíka? Do opravy „pažouta“ jsem vrazila třicet tisíc a šel z domu.

Ale co jiného? Těch radilů a chytrých hlav, kteří chválili jen to své! Nakonec jsem se po dlouhých úvahách rozhodla pro Toyotu Yaris, kterou mi odsouhlasili i ti největší skeptici. Pro fešáka Yardu, tak mu familiárně říkáme, jsem si jela až na Moravu. Byla jsem z něj nadšená.

Yarda

Proč píšu v minulém čase? Po roce odešly vstřiky a turbo. Kam? To ví zase jen ten mstivý automobilový bůh.

Jaké zkušenosti s auty máte vy, milé ženy-in? Které bylo vaše první? Co jste s ním zažila? Máte ho ještě, nebo už jste ho vyměnila? Z jakého důvodu? Na které auto nikdy nezapomenete? Podle čeho si auto vybíráte? Co mu nesmí chybět, a co klidně oželíte?

Dnešní téma se bude točit okolo aut a já budu ráda, když se s námi podělíte o své zážitky, názory, zkušenosti. Své příspěvky, ale i fotografie svých plechových miláčků můžete posílat na adresu:

redakce@zena-in.cz

lupa

Reklama