Pomozte najít pohřešovaného Michala!

Ještě dovětek - a jak tě vlastně napadlo, že to, že děcko nenaučím přecházet a raději ho nacpu do auta a odvezu svědčí o velké péči? Je to přesně to, co jsem říkala - než se snažit děcko naučit správně přecházet a dřít se s ním několik let, aby zvládlo s přehledem dopravní situace, raději ho hodím autem. Je to rychlejší, pohodlnější a "sousedi budou čumět".

verlit — #14 a kromě teorie, že děti, které samy nechodí pěšky, neumějí přecházet (ta je samozřejmě pravdivá, ale týká se jen těch, které rodiče všude vozí), máš jaký podklad?

Dřív když jsi vyběhla ven, držela ses u domu, maximálně jsi uběhla pár ulic nebo se staršími dětmi oběhla vesnici. V Brně jsme se drželi v okruhu tak do 500 metrů od domu - přesněji - v okruhu sídliště. A v blízkosti domu tě drželo většinou právě to vědomí, že se nemáš jak dovolat pomoci, když budeš v cizím prostředí. Když jsem jezdila přes město k babičce, nemohla jsem vystoupit, protože jízdenka byla drahá a nepřestupní. Dneska za jízdenku na hodinu dojedeš na druhý konec města, mobil můžeš vytrousit po cestě a jako dítě jsi kde?

Dneska děcko od první třídy jezdí samo do vzdáleného města, autobus stojí pár korun a protože domů ho málokdy vozí jeho rodiče (nejčastěji jede samo "školákem"  a těch jede za odpoledne několik, sveze se se sousedkou, kamarádem, starším spolužákem), nikdo je nepohřeší až do večera. To už bývá pozdě. A legenda? Ujel mi autobus, nestihla jsem to, protože učitelka otravovala (velmi oblíbené), no tak je už večer, měla jsem dojet s Monikou a ta taky ještě není doma...a právě to, že děti mají mobil, svádí jak děcka tak rodiče k tomu, že se chovají nezodpovědně. Víš, kolikrát slyším od rodičů "no dyť má mobil, tak by zavolal, kdyby se něco stalo" nebo obráceně "dyby mě máma něco chtěla, tak mohla zavolat, neeee?" a opravdu věříš tomu, že když dítě srazí auto nebo ho někdo přepadne (třeba i kvůli tomu drahému mobilu, kterým se pokoušelo dovolat), tak první ze všeho bude volat rodičům? I na střední škole, kde učím, jsou děcka v panice schopná všeho možného, ale volat někomu, kdo je x kilometrů daleko a není jim tudíž vůbec nic platný je opravdu pro dítě až to úplně poslední, to mi věř. A může to stokrát být rodič. Nesouvisí to s tím, že by ty děti neměly rodiče rády, jen si jsou vědomy, že než rodič dorazí na místo, vyřeší všechno 100x rychleji lidi v blízkém okolí. Nebo taky nevyřeší - a v tom je právě ten problém.

Jen jako ilustraci téhle teorie - v Anglii došli k podobnému názoru. Vzrůstal počet dětí, které byly jako chodci oběťmi dopravních nehod.

Zjištěním bylo, že je to dané právě tím, že víc a víc rodičů děti vozí všude autem. Ty pak nemají možnost se naučit bezpečně přecházet, nenacvičí si odhad bezpečné vzdálenosti auta atd. - a ve chvíli, kdy už skutečně dospějí do věku, kdy se pohybují po městě samy, tak jsou častěji obětí nehody než děti, které tolik chráněné v minulosti nebyly a tudíž získaly zkušenosti.

Já myslím, že to není tím, že jsou děti bez dozoru. Naopak, dřív to bylo mnohem volnější, když mi bylo deset, bylo běžné, že jsem po příchodu ze školy vyběhla s kamarády ven a lítali jsme po okolních kopcích do šesti, do půl sedmé večer. Nebyly mobilní telefony, nic. A dětství jsem přežila docela v pohodě.

Nemohlo by to být paradoxně právě tím, že spousta dětí má dneska dozor až příliš velký a aktivity až příliš naplánované? Když je rodiče vodí/vozí ze školy, do školy, na kroužek, z kroužku...jak se mají děti naučit samostatnosti? Jak si pak mají poradit v situaci, kdy chtějí "utéct" (kvůli potomosti) nebo je osloví cizí člověk.

Chápu, že dneska už to nejde tak jako před těmi třiceti lety. Nepropaguji styl "vypusťte děti samotné ven", to už prostě není možné. Ale tahle nutnost permanentní ochrany podle mě právě může děti paradoxně ohrožovat tím, že nemají možnost se "bezpečnému chování" naučit a vyzkoušet si ho.

1. na komentář reaguje pajda — #16

Kaylie — #12 z velké části je to dáno životním stylem rodičů...děti jsou bez dozoru, a to i v případě, že jsou rodiče doma. Prostě dneska se víc hledí na to, jestli je rodina každoročně u moře a pravidelně obměňuje auta, než na to, jestli se stará o děcka...jak si můžu jinak vysvětlit, když půl dne hledáme, zjišťujeme, kde má rodina kluka poté, co nám vyděšená maminka volala, že kluk doma vyhrožoval sebevraždou, nechal dopis na rozloučenou a ve škole není a když ho najdeme v herně, kam podle spolužáků jezdí několikrát týdně pravidelně hrát, tak nám otec dojde vyhrožovat, že nás dá na policajty kvůli poškození dobré pověsti, protože oni jsou řádná rodina, jezdí k moři a oběma děckám už koupil auto za maturitu - ke které zřejmě ani jedna jeho ratolest nedojde. Kluk podruhé propadl a holka propadne tohle pololetí z 5 předmětů.

Co to teď s těmi ztracenými dětmi je, to není týdne, aby někdo nezmizel či se nevrátil domů.

Nedávno jsme četla kolik dětí se pohřešuje, tedy, zapomněla počet, ale vyděsila se!

1. na komentář reaguje pajda — #13

http://tn.nova.cz/zpravy/cernakronika/patrani-michal-11-utekl-ve-stredu-ze-skoly-domu-neprisel.html

našli ho u kamaráda

Pátrání bylo ukončeno, podrobnosti zjišťujeme.

držím pěstě, aby se našel

To nemají novější fotografii?

a co na to Míša? jak to vidí karty?

Jitulinka — #4 Jj, je. Dala jsem odkaz, že ten jedenáctiletý není sám, koho hledají.

Jitulinka — #1 teď jsem to chtěla napsat..No snad se brzo najde

Julča — #2 To už je ale někdo jiný.

Je to i o výchově dítěte.Jestli má ze školy docházet domů,má tak udělat a jestli neposlechne rodiče a jde si ke kamarádovi,má být potrestán Takhle starším dětem 10+ by měli rodiče pořídit mobil,aby se kdykoliv hlásilo.Kam jde,kdy příjde....

Nevím jak to měl dohodnutý tento chlapec.Všude taje sníh,řeky se zvedaj,mohl někde uklouznout........nechci malovat čerta na zeď

1. na komentář reaguje Julča — #6

Jitulinka — #1

http://www.novinky.cz/krimi/222222-policiste-hledaji-ctrnactileteho-chlapce-zrejme-odesel-se-znamym-z-webu.html

1. na komentář reaguje Jitulinka — #4

Fotka odpovídá 4letému chlapci za tu dobu se dítě hodně změní.

1. na komentář reaguje enka1 — #3
2. na komentář reaguje mio — #5