Alergie je pěkná potvora. Rozdělila naši rodinu na dvě nesmiřitelné názorové skupiny.
To je tak: moje jedenáctiletá dcera Tereza trpí alergií na pyly. Ovšem teď, v poslední době, je zřejmě alergická i na prach a na roztoče. Jak jinak si vysvětlit její dráždivý kašel a zarudlé oční spojivky, když v posledních týdnech nic, tedy ani ona pomyslná pšenka, nekvete :-).
Z místnosti, kde Tereza spí, musíme odstranit všechno, co může vyvolávat alergii. S tím přišla jedna polovina naší rodiny. A jako první měl jít z dětského pokoje koberec.
Plyšáky jsme exportovali do sklepa před časem, kdy dcera prohlásila, že už je velká. Dobře. Tak jsme tedy koberec svinuli a odnesli ho pryč.
Jenže ouha. Koberec sice zmizel, kašel však nikoli. A zatímco dceru večer co večer cosi dráždilo k úpornému kašli, mě zase dráždilo pomyšlení, že jsem neschopná, když s tím nedokážu nic dělat.
Pak jsem potkala kamarádku, kterou jen tak na kolena něco nesrazí. Kdy jsem jí řekla, co mě trápí, rázně mávla rukou a zavelela: koberec musí zpátky do pokoje. A vysvětlila proč. Koberec prý vytváří statickou elektřinu a ta drží při zemi všechen prach a nečistoty. A pokud koberec v místnosti není, tak droboučká smítka poletují ve vzduchu. Dokud je Tereza nevdechne...A tak jsme zase koberec stěhovali zpátky.
Babička teď například přišla s nápadem, že koupíme čističku vzduchu. Zatím jsme se nerozhodli, jestli ji pořídíme. Ovšem já už teď slyším argumenty, které naši rodinu rozdělí. Jedni budou tvrdit, že z dosahu dítěte je nutné odstranit všechny alergeny a vyhlásit jim nelítostný boj. Ti pro čističku jistojistě zvednou ruku. Zbytek rodiny bude oponovat, že tím uděláme z dětského pokoje laboratoř, nicméně první bacil, který číhá na ulici, skolí naši Terezu na kolena.

A tak nevím, co mám dělat. Hledám zlatou střední cestu, ale nevím přesně, kudy vede. Může mi někdo poradit?

Reklama