"Miluju maso, miluju sýry, miluju vajíčka. Naopak zelenina? Tu pro mě vymýšlet nemuseli," přiznává Helena. Dneska už opět štíhlá, ovšem před dvěma lety poněkud obézní. Jak se tahle změna udála? 

"Povedlo se mi to díky Atkinsově dietě," přiznává trochu stydlivě Helena. Dobře ví, že tenhle postup, založený zjednodušeně řečeno na neomezené konzumaci tučných a na bílkoviny bohatých jídel a naopak zavrhující sacharidy, není zrovna tím, co by odborníci doporučovali." Jenže u mě to zabralo," dodává.

O principech Atkinsovy diety už jsme psali ZDE, proto jen stručně, cože vlastně odborníkům na tomto návodu na hubnutí vadí: nadměrné množství živočišných tuků, které podle nich zatěžují tělo, a také jednostrannost. "Já o těchto námitkách vůči Atkinsovi samozřejmě vím, jenže pro mě je prostě snazší dodržovat pravidla této diety a zříci se dortů, byť je mám taky ráda, než se smířit s tím, že budu snad doživotně odkázána na zeleninové saláty," konstatuje rozhodně Helena.

Protože si chtěla být jistá, radila se kvůli Atkinsově dietě i se svou kamarádkou, interní lékařkou. Ta jí řekla, že ačkoli jako odborník jí tuto dietu zrovna doporučit nemůže, po zhodnocení Helenina zdravotního stavu a jejích předchozích pokusů o zhubnutí přesto nemá námitky. "Pro jistotu mi změřila cholesterol před dietou i po ní a v obou případech byl stejný, a navíc v normě," doplňuje Helena. To ostatně odpovídá nedávnému zjištění zahraničních vědců, podle nichž se původní podezření, že kdo se vrhne na Atkinse, tomu nebezpečně stoupne cholesterol, nepotvrdilo. Jedním z důvodů může být i fakt, který ostatně potvrzuje ze své zkušenosti i Helena, že během diety se sice jí poněkud nezdravě, ale zejména méně, než byl člověk zvyklý předtím.

Jako jedinou výraznější potíž při dodržování diety udává občasné problémy se zácpou, od kterých jí pomohlo užívání vlákniny v tabletách. "Zeleninu jsem samozřejmě během diety jedla také, ale znáte mě, jen tu a tam," dodává energická žena.

Po roce a půl dodržování pravidel Atkinsovy diety se Helena vrátila ke svému původnímu jídelníčku, ale kila se jí naštěstí už nevrátila. Ale sama přiznává, že pouze ona tučná a masitá strava by k tomu nestačila: "Já se začala více hýbat, a to už mi zůstalo, navíc dneska jím méně než kdysi, aniž bych trpěla hlady. Asi se mi také změnil, tedy zrychlil metabolismus," uvažuje o příčinách svého úspěchu při shazování kil, který se dnes, po dvou letech od počátku, zdá být setrvalým.  

Na tvrzení o zrychleném metabolismu navíc skutečně může něco být - přispívá k tomu kromě pohybu právě vynechání sacharidů, tělo se proto musí naučit hospodařit s energií jinak. Pozor ale, pokud to s vynecháváním cukrů přeženete, hrozí vám překyselení organismu, které zatěžuje ledviny.

 
TÉMATA:
ZDRAVÍ