Zlatoočky (Chrysoperla)
Jediná samička zvládne během svého krátkého života naklást stovky vajíček, z nichž se během tří až šesti dnů vylíhnou žravé larvy. Jediná dokáže během svého zhruba dvoutýdenního vývoje spořádat až 500 mšic. Nepohrdnou ale ani vajíčky a larvami svilušek.

Slunéčka (Coccinella)
Až 600 mšic padne za oběť jedné jediné larvě slunéčka během jejího vývojového stadia. Není to jen naše dobře známé slunéčko sedmitečné, které pomáhá zahrádkářům. I další druhy berušek, jak se jim lidově říká, mají velký apetit. Spadeno mají také na červce, svilušky nebo plísně způsobující padlí.

Pestřenka (Episyrphus)
Jako vosa zbarvená příslušnice blanokřídlého hmyzu z čeledi pestřenkovití (Syrphidae), které se lidově říká vosička, se sice živí nektarem a pylem kvetoucích rostlin, ale její larvy si ze všeho nejvíc pochutnají na mšicích. Během svého vývoje zdecimuje jedna jediná třeba i 800 drobných mšic. Ráda si však smlsne i na třásněnkách a dalších potvůrkách parazitujících na rostlinách.

Dlouhososka (Bombylius)
Včelám podobný dvoukřídlý hmyz si pochutnává na nektaru z květů, který sosá za letu podobně jako kolibřík. Rád si ale dopřeje i medovici mšic, do jichž blízkosti pak klade své vajíčka. Jakmile se z nich vylíhnou larvy, každá z nich spořádá stovky mšic.

Škvor obecný (Forficula auricularia)
Mezi lidmi nemá dobrou pověst, protože údajně rád leze do ucha, kde propíchne bubínek. Je to ale jen pověra. Na zahrádce byste ho rozhodně hubit neměly, protože si jakožto všežravec rád pochutná mimo jiné také na mšicích. Za to byste mu mohli nějakou tu drobnou škodu vzniklou okusováním květin nebo ovoce odpustit.

Lumek (Rhyssa)
Postrachem obětí tohoto hmyzu z řádu blanokřídlí je hlavně jejich dlouhé kladélko, jímž do nich jejich těl vpravují svá vajíčka. Ta svého hostitele postupně zahubí a v podobě larvy se pak vrhne na další kořist. Upřednostňuje larvy dřevokazného hmyzu, ale rozhodně nepohrdne ani mšicemi. Potomstvo jediné samičky jich spořádá během vývoje až 1 000.

Mšicomar (Aphidius)
I tento zástupce blanokřídlých parazitoidů z čeledi lumčíkovitých klade vajíčka do svých obětí. A těmi jsou, jak už název napovídá, právě mšice. Miniaturní (2 mm) vosička zahubí každým svým potomkem (kolem 300) jednu z nich. Tyto bojovníky můžete zakoupit jako biologickou zbraň proti mšicím a vysadit třeba do skleníku - potřebují totiž teplo.

Mšicovník (Aphelinus)
Delší život než samičky mšicomara mají samičky mšicovníka. Svá vajíčka do mšic kladou až po deset týdnů, během nichž až 1 000 jedinců. Navíc má i širší spektrum hostitelů, tedy druhů mšic. I tohoto parazita lze zakoupit a vysadit v teplém prostředí skleníku.

Čtěte také:

Reklama