Milé čtenářky,

nedávno jsme Vás vyzývali ke spolupráci a naše výzva přináší první ovoce. Do redakce nám přišel zajímavý příběh od čtenářky Petry, který se nám opravdu líbil a zaujal nás.
Petře děkujeme a jako odměnu zasíláme voňavý dárek.

Redakce

 

Před půl rokem jsme si s mužem koupili kousek za Prahou starý dům. Těšili jsme se, jak ho zrekonstruujeme a postupem času si z něj uděláme krásný domeček, ve kterém vychováme naše budoucí děti.

První týden jsme pracovali od nevidím do nevidím, a když jsem hluboko v noci konečně ulehla do postele, spala jsem doslova jak zabitá.
Jenže po týdnu jsem se začala v noci pravidelně budit. Proč, to nevím. Většinou kolem druhé ráno jsem se vzbudila s takovým zvláštním pocitem na těle. Necítila jsem strach (tehdy ještě ne), spíš jsem nevěděla, co se děje. Každopádně jsem za tím svým buzením nehledala nic podivného, či nadpřirozeného.

Asi další týden na to – to jsem se už budila skutečně noc co noc – jsem uslyšela, jak mě někdo volá. Byl to takový tichý, hluboký hlas a měla jsem pocit, že se line z každé strany.
Tehdy jsem se poprvé vyděsila. První co mě pochopitelně napadlo bylo, že se k nám někdo vloupal. Vzbudila jsem manžela a asi trochu hystericky mu stále dokola opakovala, že tu někdo je! Někdo na mě volal!.....

Manžel prošel celým domem, ale nikoho neviděl, nezpozoroval ani nic divného, a tudíž si lehl se slovy, že se mi něco zdálo.
Jenže já věděla, že to sen nebyl. Byla jsem si tím opravdu jistá! Mohla bych přísahat klidně na svůj život.

Další noc tam ten hlas byl zase. Volal mě a volal, pořád dokola. Opět jsem vzbudila muže a tentokrát jsme se už pohádali... Nevěřil mi.
Asi po čtrnácti dnech jsem si už začínala zvykat na to, že když se v noci probudím (když mě v noci něco probudí), uslyším ten hluboký, temný hlas, jak volá mé jméno.

Jenže nezůstalo jen u volání mého jména. Začala jsem mít podivné sny o muži, který mi jakoby pluje nad hlavou a kroutí hlavou. Bylo to jasné „Ne ne ne“. Proč ukazoval Ne? Nevím, neuměla jsem si ten sen vysvětlit, nechápala jsem ho...
Po několika dnech mi manžel oznámil (s kamennou tváří ), že měl úplně ten samý sen co já... A tehdy mi poprvé došlo, že se tu děje něco divného. Něco neobvyklého.

Začali jsme mít s manželem stejné sny. Noc co noc k nám přichází temný muž a myslím, že je to ten samý, který volá mé jméno.

Hodiny v kuchyni se nám zastavují samy od sebe, občas se zhasne a zase rozsvítí lustr a lampičky. Několikrát se mi otevřela skříň v ložnici a popadaly věci z poliček...
Občas, když vejdu do místnosti, vidím, že se houpe lustr.
Když je ticho, slyšíme (i manžel!) kroky, které přeházejí po celém domě...

Nemám pro to všechno rozumné vysvětlení. Nevím, co to znamená.

Je to nějaké varování? Nebo máme v domě ducha?

Nejraději bych se z toho domu odstěhovala! Jenže nemáme kam, takže mi zbývá to celé vydržet, ale bojím se, že se z toho snad zblázním.

Před dvěma dny jsem šla v noci na toaletu, nahlédla do obýváku, a tam plápolaly zapálené svíce. Ani já, ani manžel jsme je však nezapalovali....

Pokud má někdo nějaké podobné zkušenosti, prosím o radu a pomoc. Existuje nějaké řešení, východisko, či vysvětlení?
Nikdy jsem se o tyto věci nezajímala, a tudíž ani nevím, co to může být. Bojím se o sebe a o svého muže...  Nevím, co dělat, aby to celé už přestalo.

Reklama