Na úvod bych chtěla říct, že plně respektuji všechna současná opatření a myslím si o nich, že jsou správná,“ začíná své vyprávění mladá žena, jež jako většina lidí, kteří mohou, dělá v těchto dnech z domova. Tím domovem je její nevelký rodný domek, v které za normálních okolností žije se svými rodiči a babičkou. Minulý týden se přistěhovala starší sestra s dětmi. A nakonec také švagr. Důvod byl prostý. Domek má zahrádku, kde si jinak školou povinné děti mohou vybít bez obav množství energie, která jim nyní zbývá. A když nikdo z rodiny momentálně nedojíždí do práce, rodiče i sestra jsou učitelé, považovali to za ideální možnost, jak být spolu, pomáhat si, a zbytečně přitom necestovat.
 
Chci začít pozitivně, a tak musím říct, že úplně nejúžasnější člověk v rodině je naše pětaosmdesátiletá bábi,“ rozzáří se na chvíli jinak zasmušelý obličej na skype, prostřednictvím kterého komunikujeme. „Babička si nestěžuje, že nemůže nikam jít a nemá žádné připomínky k ostatním. Střídavě sedí před televizí a bedlivě sleduje zprávy nebo na sluníčku na lavičce před domem. Vyzařuje z ní klid. Asi v tom hraje roli fakt, že zažila utrpení války, v které přišla jako dítě o tátu, i neveselé chvíle v dobách totality,“ přemýšlí nahlas Klára.
 
„Zato nejvíc mi leze na nervy švagr,“ pokračuje v popisování svých pocitů a svůj názor obratem vysvětluje: „Chová se opravdu jako malé vzdorovité dítě. Místo aby byl rád, že tu může s dětmi být, že jsme se všichni uskromnili, vnáší do vzniklé situace jen napětí a nepohodu.“ Nic mu prý není recht, stále má potřebu nahlas komentovat nejen puštěnou televizi, ale také veškeré dění kolem. Před dětmi třeba rezolutně prohlásil, že jeho s rouškou na hubě nikdo neuvidí, že to raději nevyleze třeba už po zbytek života z domu.   
 


Foto: Shutterstock

A Klára přidává ještě jeden nepochopitelný příklad, jenž ji vytočil. Od otce dvou dětí by čekala zkrátka jiný přístup: „Tady vezl mou sestru na nákup. Jasně si dovedu představit, jak to probíhalo. Dovezl ji tam a dřepěl v autě. Že jí nepomůže s nákupem do vozu, je jejich věc, ale to, jak po příchodu domů absolutně ignoroval koupelnu a v posledních dnech tolik propagované mytí rukou, jsem prostě neustála. A hezky od plic mu to řekla. Odsekl mi, že sahal jen na volant a dveře svého auta, které je vždy čisté, a ruce si mýt nemusí. Pominu-li fakt, že to není dle mého tak úplně pravda, nedává rozhodně dobrý příklad svým dětem. Zůstala jsem tam stát jak solný sloup,“ přiznává otráveně mladá žena, která na svou práci v těchto podmínkám moc klidu nemá. Asi není třeba připomínat, že v kuchyni, kde se nyní střídají se sestrou a mámou v přípravě jídel, také není vše v souladu. Každá má své zvyklosti, každá to dělá trochu jinak. Ale prý se všechny snaží. A když to bouchne, tak se zase celkem rychle usmíří.
 
Se sestrou jsem se ale nejvíc pohádala kvůli splachování na záchodě. Ona má lehké spaní a tvrdí, že jí každé spláchnutí vzbudí a že v noci nemáme po sobě tedy splachovat. A jelikož je nás teď v domě požehnaně, tak se na toaletu někdo trousí prakticky celou noc. Ať už je to tím, že rodiče koukají ještě přes půlnoc na televizi nebo že babička zase vstává se slepicemi. A dovedete si asi představit, jak to pak po ránu vypadá a je cítit,“ ohrne při vzpomínce nos.  
 
Neberu to jako stěžování, všichni se musíme nějak přizpůsobit a já jsem neskonale vděčná, že máme k dispozici tu malou zahrádku, protože jinak by to asi vůbec nešlo,“ to bychom se zřejmě zabili, přiznává Klára a připomíná, že se chtěla o svůj příběh jen s někým podělit. Protože člověk se tak nějak hned cítí lépe, když ví, že podobné – s odstupem času i úsměvné historky neprožívá sám. Že všichni řešíme maličkosti, která nám výjimečná situace přináší.

A ještě by chtěla dodat, jak ji hřeje u srdce, jak většina lidí snaží pomáhat. Klářina mamka prý vytáhla starý šicí stroj a pustila se do šití roušek pro místní domov důchodců a sousedy, kteří žijí sami. A i když ji vrčení šicího také při práci ruší, je ráda, že tu svou hlučnou rodinu má. Jen tatínek je prý mimo dění. Celý den je zašitý v garáži, kde si něco kutí. Ten je spokojený, že nikam chodit nemusí. Proto na něho málem zapomněla...

Přečtěte si také:

Reklama