Nejohroženější jím jsou zvídavá batolata a předškoláci, i když ani starší děti se mu ne vždy vyhnou. Zásah elektrickým proudem patří k nejvážnějším dětským úrazům. Zanechává po sobě těžké popáleniny, ale také poškození vnitřních orgánů, nervů a cév. V těch nejhorších případech může skončit i smrtí.

zasuvka.jpg

Podle organizace Popálky o.p.s., která pomáhá lidem po popáleninovém úrazu, se nejmenší děti nejčastěji zraní při manipulaci s volně přístupnými kabely, které i okusují, nebo zastrčením vodivého předmětu do elektrické zásuvky. Předškolní a mladší školní děti pak kromě toho rády napodobují dospělé a pokouší se samy opravovat elektrické spotřebiče. U starších školáků zase hrozí, že provedou nějakou „klukovinu“ mimo domov. Například šplhání na sloupy vysokého napětí nebo lezení po vagonech pod železničními trolejemi.

Před tím vším byste měli děti varovat a vysvětlovat jim možné důsledky. Malé děti ale ochráníte jen záslepkami v zásuvkách a důsledným uklízením nebezpečných zařízení mimo jejich dosah.

Co se děje po zásahu elektrickým proudem?

Postižený většinou ztratí vědomí a upadne na zem. Pak dochází k poruše srdečního rytmu a v těžších případech dokonce až k srdeční zástavě, která ohrožuje na životě. Typickým důsledkem zásahu nízkým napětím jsou svalové křeče. Není možné odtrhnout ruku od zdroje proudu, ani se kvůli křeči bránice nadechnout. Podle záchranářů může být křeč dokonce tak silná, že v jejím důsledku dojde ke zlomenině kosti či jinému úrazu. V místě, kde proud do těla vstoupil, a tam, kudy z něho zase odešel, se objeví popáleniny (hlavně v případě vysokého napětí). Ty ale mohou být i skryté uvnitř těla.

proud.jpg
Zdroj foto: Shutterstock

První pomoc zasaženému

Pokud už k zásahu elektrickým proudem vysokého či nízkého napětí dojde, potřebuje postižený co nejrychlejší pomoc. Dejte si ale dobrý pozor, abyste k úrazu nepřišli i vy! Záchranná služba sestavila postup první pomoci.

1) Pokud je postižený stále v kontaktu se zdrojem elektřiny, nikdy se ho nedotýkejte. Zasáhla by i vás. V případě nízkého napětí (nikdy ne vysokého) se můžete pokusit oddělit ho nevodivým předmětem. Nejlépe ale uděláte, když co nejrychleji vypnete proud, pokud je to možné.

2) Zavolejte záchrannou službu (155).

3) Pokud je postižený při vědomí, posaďte jej do polohy v polosedě a nepřestávejte s ním komunikovat. Jakoukoli změnu oznamte na tísňovou linku. Pokud je ale postižený v bezvědomí, tedy nevnímá a nereaguje, položte ho do polohy na zádech s mírně zakloněnou hlavou a zjistěte, zda dýchá.

4) Pokud dýchá zřetelně a jasně (jako když spí), ponechte ho ve stejné poloze a dále ho nepřetržitě sledujte. Pokud ale nedýchá vůbec, nebo dýchá divně (ojedinělé nádechy v nápadně dlouhých intervalech, „lapavé“ nádechy, „chrčení“, pohyby úst připomínající „kapra na suchu“), pusťte se do okamžité resuscitace:

  • Položte postiženého na záda na rovnou podložku a proveďte záklon hlavy (tahem za bradu a tlakem na čelo) - u malých dětí jen velmi lehký.
  • Rukama propnutýma v loktech mačkejte jeho hrudní kost (u dospělých až do hloubky 5-6 cm) frekvencí asi 100x za minutu. Malé děti mačkejte pouze dvěma prsty, juniory jednou rukou. 
  • Pokračujte až do příjezdu záchranné služby nebo do chvíle, než začne postižený reagovat (mrkat, mluvit, hýbat rukama apod.).

5) I po zasažení vysokým napětím je klíčové především postarat se o základní životní funkce (výše). Pokud je po této stránce situace stabilizovaná, můžete chladit a případně krýt popálená místa.

  • Chlazení se provádí nejlépe čistou studenou vodou (nikdy ne ledem) a chladí se pouze postižená místa, ne celé tělo.
  • Ke krytí ran přistoupíme jen tehdy, pokud máme k dispozici sterilní obvaz, a postiženého je nutné někam transportovat, případně jde o zásah v terénu, kde lze očekávat delší dobu do příjezdu záchranné služby.
  • Při popálenině velkého rozsahu (většiny, nebo celého těla) se soustředíme jen na udržení základních životních funkcí (v praxi volné dýchání), intenzivně chladíme pouze oblast krku a/nebo genitálu (pokud jsou zasaženy).
  • Pokus o chlazení celého těla (např. studenou sprchou) by situaci jen zhoršil – došlo by k podchlazení a zhoršení šoku!

Více informací naleznete na www.zachrannasluzba.cz.

Čtěte také:

Reklama