Začalo to nevinně, ba skoro pohádkově. Na letní brigádě ve Francii si česká studentka padla do oka s českým studentem a její láska vydržela i návrat do Čech. I to, že nějaký čas zůstalo víceméně jen u víkendového chození, protože zatímco Michal byl z Brna, dívka z Ústí nad Labem. Oba dokončili školu a Simona se přestěhovala ze severu Čech na Moravu, kde si společně pronajali byt a začali pracovat - ona jako učitelka, on si našel práci v místních novinách.

Zprvu vše běželo jako na drátku, radovali se z bytu, který si pomalu zařizovali, plánovali společnou  budoucnost a někdy v ní i děti a koupi vlastního bydlení. Pak se to však zvrtlo. Ale nešlo o žádný radikální zlom, naopak, všechno bylo pomalé a zprvu spíše nepostřehnutelné.

Michal přestal Simoně říkat, jak moc se mu líbí a naopak tu a tam opěvoval půvaby jiných žen. Nejdříve svou přítelkyni porovnával jen s dívkami v televizi nebo časopisech, později i s těmi, které míjeli na chodníku. Pak jí tu a tam neomaleně něco vytknul třeba při návštěvě kamarádů - Simona od něj slyšela třeba to, že by se sebou měla něco dělat, aby vypadala alespoň tak dobře jako dejme tomu Jana. Právě tahle Simonina přítelkyně ostatně celý příběh vypráví: "Když jsem to z Michalových úst slyšela poprvé, viděla jsem, že Simona celá ztuhla a snažila se vše obrátit v žert, ale stejně ve vzduchu viselo trapno," vzpomíná Jana.

Zmizely společné večeře v restauraci, Michal tvrdil, že se zrovna tak mohou najíst doma, kde to bude levnější, a navíc se Simona tak "nanecpe". Ale i doma muž ženu hlídá, kolik toho snědla a každé sousto navíc jí má za zlé. Tvrdí, že kdyby to nedělal, rozjedla by se a stala by se z ní "rozkydlá mamina". Aby bylo jasno, Simona nemá nejmenší problém s váhou, vypadá dobře, ráda se hezky obléká, což se jí daří, protože má vkus a ví, co jí sluší. Ačkoli... poslední dobou se jí Michal snaží omezovat i tady. "Pryč je doba, kdy se mu mohla pochlubit novým oblečením a on jí ho pochválil. Dneska jí většinou řekne, že jí to moc nesluší, protože je to na hubené holky, anebo jí vytkne že si mohla vybrat něco levnějšího, že by jí to stačilo," konstatuje zaraženě Jana.

Ani ona, ani další přátelé Simony a Michala nechápou, proč se takhle změnil a nechápou rovněž to, proč si mladá žena nechá všechno líbit. Když se jí zeptají, tvrdí, že jsou to jen "chvilkové úlety" a že jinak je Michal skvělý společník a pozorný milenec. "To asi ano, vtipný a zábavný je pořád, ale já mám dojem, že zejména vzhledem k ostatním lidem, kdežto k Simoně se začíná chovat jako ke svému majetku, nebo dokonce ke své služce," nelíbí se Janě. Nejde totiž zdaleka jen o poznámky týkající se vzhledu, potažmo hubnutí. Michal poslední dobou přitvrdil a vyčítá Simoně třeba i nedostatek péče o byt, které se on sám přitom nijak zvlášť nevěnuje. Pravda, chodí z práce později než Simona, ale na druhou stranu ráno odchází později.

Za Simoninou nerozhodností a přivíráním očí před nepříjemnou skutečností, totiž že Michal jí ubližuje, bude nejspíše strach z toho, že by zůstala sama v pro ni stále ještě spíše cizím městě. Jenže tady se ocitá v bludném kruhu, protože návštěv k nim chodí stále méně a Michal ji naopak začíná dávat najevo, že by měla být buď v práci, nebo doma. Její přátelé nicméně doufají, že se jim podaří Simonu přesvědčit, aby dala Michalovi sbohem dřív, než se rozhodnou třeba pro dítě, protože se z něj podle všeho klube nenápadný domácí agresor, který má na své okolí nepřiměřené nároky. Sám na sebe přitom rozhodně tak přísný není: za tři roky, které je se Simonou, přibral snad deset kilo a nevypadá, že by to považoval za problém.

 

             
TÉMATA:
ZDRAVÍ