JEN SE PODÍVEJTE, CO DĚLÁ VAŠE DCERUNKA!!! – stálo na lístečku, který jsem našla spolu s porno časopisem v obálce.

 

Dívala jsem se střídavě na časopis, na lísteček a na nenadepsanou obálku.

Co to je?
Vtip?
Omyl?

 

Nechápala jsem vůbec, oč tu běží. Pochopitelně jsem se upnula k myšlence, že se jedná o hnusný vtip, přesto jsem se ani nesvlékla, posadila se na gauč a prolistovala porno časopis.

 

Má dcera se usmívala hned na třetí stránce.

Odporné fotky mi obrátily žaludek a já na krátký okamžik snad zapomněla i dýchat.

 

Někdo ji zneužil? Přeci tohle se děje pořád... namontují obličej jinému tělu a žádný laik nic nepozná... Jenže já znala tělo své dcery.

Tělo své dcery, která ještě nedávno byla malou holčičkou, co pobíhala na hřišti a lítala po sídlišti jak splašená. A teď se na mě usmívá z porno časopisu a vypadá jak laciná děvka.

 

Nemohla, nechtěla jsem uvěřit tomu, že o těch fotkách Pavlína ví, že s nimi má cokoli společného.
Je to přeci rozumná holka, úspěšně vystudovala, pracuje v solidní firmě, kdepak... tohle nemá zapotřebí, tohle neudělala!

 

Zvedla jsem telefon, a když se mi Pavlínka ozvala na druhém konci, zmateně jsem vykládala, co se stalo. Nebyla jsem schopna ze sebe dostat souvislou větou, myšlenky se mi rozutekly do všech stran.

 

„Mami, prosím tě uklidni se a řekni mi pomalu, co se stalo,“ dcerky hlas byl naprosto klidný a ten její klid mi snad pomohl se nadechnout a vysvětlit, co mě tak rozzuřilo.

„Večer se u tebe stavím, promluvíme si...,“ řekla Pavlína a zavěsila.

 

Řeknu vám, krve by se ve mně nedořezal. Dcera se takhle – tedy za normálních okolností – nechová, čili mi bylo jasné, že vše není tak úplně v pořádku.

 

Do večera jsem nestála za nic. Nebyla jsem ani schopna umýt nádobí, natož připravovat večeři.

 

Pavlína přišla v osm hodin, a to už jsem přecházela po pokoji jak rozzuřený tygr. Manžel měl naštěstí odpolední a v tomto případě dvojnásob platí slovo „naštěstí“. Byla jsem tak nervózní a vzteklá, že bychom se určitě pohádali.

 

„Co to je?“ hodila jsem časopis na stůl a upřeně hleděla dceři do očí. Dvacet let jí už sice bylo před pár měsíci, ale v tuto chvíli pro mě byla opět dítětem, které má průšvih.

A věřte, že slovo průšvih je jen hodně slabým odvarem toho, co jsem cítila.

 

„Ježiši, mami...,“ dcera obrátila oči v sloup a obličej zkroutila do šklebu, který mě vyprovokoval ke křiku.

Ano, udělala jsem scénu. Byla jsem hysterická, nepříčetná – prostě jsem se neovládla.

 

Bohužel, mé obavy se potvrdily. Dcera dostala nabídku nafotit porno fotky (skutečně se jedná o porno fotky, nikoli akty) a finanční částka, která jí byla nabídnuta, byla tak atraktivní, že neodmítla.

 

Ten večer jsme se hrozně pohádaly a dcera odešla s pláčem.

I já proplakala celou noc. Hanbou a zklamáním z vlastního dítěte.

 

Možná to zní povrchně, ale tohle, co Pavlína udělala, mě opravdu ranilo. Byla vychovávána tak, že už od dětství jsme se snažili s mužem jí dát jasné, pevné hranice, za které slušný člověk nikdy nezajde.

A porno bylo daleko za touto hranicí.

 

Manželovi jsem pochopitelně vše řekla – fotky raději vidět nechtěl. Řekl, že od této chvíle už nemá dceru, a já to cítím stejně.

 

Pochopitelně se trápím a vlastně se v celé této situaci plácám jak ryba na souši. Na jednu stranu doslova Pavlínu za to, co udělala nenávidím, na stranu druhou si neumím představit, že pro mě přestane existovat.

 

Od tohoto incidentu jsme se s dcerou neviděla. Nekontaktovala nás a my ji také ne. Možná čas vše urovná a možná jednou překousnu to, co provedla. Ale v této chvíli je vše tak čerstvé a natolik pro mě bolestivé, že nemám zájem se s dcerou vídat.

 

Jen se modlím, že si v hlavě vše srovnala a že se už nikdy nesníží k něčemu podobnému. Věřím, že naše výchova nebyla tak úplně k ničemu a že se znovu v holce probudí to, k čemu jsme ji vedli.

 

 

Reklama