Těšíte se z prvních krůčků vašeho drobka, lapete každičké nové slůvko a kocháte se prvními úsměvy. Jste maminkou na plný úvazek, když těhotenský test mluví jasně – budete mít druhé dítě. Většinu z nás, samozřejmě vyjma těch, které toto plánují, asi zachvátí panika. Strach z toho, jak to všechno zvládnou, jak se jim podaří skloubit miminko a sotva odrostlé batole, jak zvládnou domácnost, jak docílit toho, abyste nezanedbávala starší dítě, aby se necítilo miminkem ohrožené.
Pojďte si s námi odpovědět na pár nejpalčivějších otázek.
- Jak to zvládnu?
- Skloubit dohromady domácnost, manžela, dvě děti a ještě vypadat k světu a mít pocit, že nejste otrokem domácnosti, dokáže málokterá z nás. Vězte však, že je to jen otázka organizace času.
- Důležité je si udělat jasno, co jsou věci důležité a co ne. Nikdo po vás nechce, abyste měla byt naprosto sterilní, nemusíte každý den uklízet, naučte se uklízet efektivně.
- Nebojte se požádat o pomoc tatínka, babičky, dědy nebo svobodnou kamarádku. Sama se hned při volném čase nevrhněte na žehlení a dopřejte si vanu plné vody a přečtěte si knížku, na kterou celou dobu nemáte čas.
- Pokud jste nevypadala jako modelka z reklamních plakátů před porodem, těžko toho docílíte po porodu, navzdory úspěšným, usměvavým maminkám, smějících se na nás z titulních stran časopisů.
- Budou dva, budu je mít stejně ráda?
- Jednoznačně ano! Problémem bývá žárlivost staršího na nově příchozí miminko. Dosud bylo zvyklé na plnou pozornost každé návštěvy. Jemu se nosily sladkosti a na něj se všichni usmívali. A najednou je tu malý ukřičený vetřelec, na kterého všichni dělají cukrbliky a kterému se najednou všichni až moc věnují.
- Vysvětlete malému rozumbradovi, že to ještě neznamená, že by ho babička s dědou už neměli rádi, a zapojte ho do běžné péče o miminko. Dovolte mu asistovat u přebalování, dopřejte mu ten pocit důležitosti při podávání plínek. Nechejte ho opatrně ošplíchat malého sourozence vodou při koupání a podat ručník. Dovolte mu dotýkat se jej. Nabude dojmu ohromné důležitosti.
- Začněte s přípravou na příchod miminka už před porodem. Hodně si s ním o miminku povídejte.
- Kde na to mám brát?
- Pravdou je, že hmotné zabezpečení maminek je pro většinu z nás nedostačující. Vystačit s jedním platem, minimální mateřskou a uživit čtyřčlennou rodinu je občas husarský kousek. Není proto divu, že věk maminek stoupá a rodiče se na příchod děťátka připravují i po finanční stránce.
- Pokud přijde druhé miminko nečekaně, nevěste hlavu a nepropadejte hned panice při vzpomínce na to, kolik stálo peněz miminko první. Zvláště pokud jste všechny věci neprodala, ale uklidila do horních skříní pro případ, že se ještě budou hodit.
- Máte-li výbavu po starším dítku, máte vyhráno.
- Máte-li možnost a doma počítač, porozhlédněte se třeba po nějaké práci doma.
A jak se k tomu staví maminky?
Dana, 29 let, Hanička 2 roky a Petřík 3 měsíce:
“První dny po návratu z porodnice byly opravdu krušné. Nespala jsem více než tři hodiny v kuse, Petřík neustále křičel, Hanička žárlivostí neviděla a manžel pracoval od rána do noci. Myslela jsem, že skončím v blázinci. Dodnes se v tom plácám a snažím se skloubit vše dohromady.”
Pavlína 35 let, David 4 roky a Janek 1 rok:
“První rok byl asi nejhorší v mém životě, padala jsem na hubu únavou a snažila se přežít den po dni. Ale dnes, kdy si kluci spolu hrají a já si můžu dvacet minut v klidu pročíst oblíbený časopis a dát si kafe, toho nelituji. Kluci mají jeden druhého, a kdybych měla znovu volit, rozhodla bych se stejně.”
Květa 48 let, Petr 30 let a Dora 28 let:
“Měla jsem děti po sobě rok a půl v době, kdy papírové pleny neexistovaly, o příspěvku do čtyř let jsme si mohly nechat zdát a nechtěla bych to ani, kdybych měla tu možnost být znovu mladá."
A co vy? Jaké jsou vaše zkušenosti, trápení i radosti?
Nový komentář
Komentáře
Gabi: na tento zákrok má bohužel stejný názor jako já - je to příliš definitivní.
Alenka0010: a co kdyby se nechal sterilizovat manžel? - jednoduché osvědčené řešení
kakatko: Takže tě zbouchne, abys nemohla jít do kina? No toto...
Někoho holt uspokojuje, když ho lidi litujou
Gabi: nevím, co jsi tenkrát používala ty, ale pro mě byl dostupný jen ten kondom a ten bohužel selhal, tenkrát ještě nebyla taková kvalita. A pesar, tak ten jsem neznala, přiznávám. Byla jsem holka z vesnice na jižní Moravě a většina žen z mého okolí používala jen DANU, případně kondom, velice často přerušovanou soulož (pro mě nepřijatelné) a po plánovaných porodech často i sterilizaci. O pesaru mě poučila až po mých dvou porodech asi padesátiletá paní v zaměstnání, to už jsem ho nepotřebovala. Měla jsem DANU, kterou jsem ovšem nesnášela, při menses jsem měla hrozné bolesti a moc jsem krvácela, pořád jsem se léčila s chudokrevností. Přešla jsem na HA, tenkrát pouze dva druhy Neogest a Biogest, s vysokým obsahem hormonů, které jsem musela také vysadit, nesnášela jsem je - migrény a bolesti v prsou. Před posledním porodem jsem asi 4 roky brala Cilest, ten jsem bohužel musela také vysadit, opět úporné migrény. Po porodu jsem asi rok nebrala nic. Dost nezodpovědné, že? Ale neměla jsem na výběr. Při každé návštěvě gynekoložky jsem odešla s nepořízenou. Ona mi nabízela sterilizaci, kterou já zatvrzele odmítala . Pak jsem změnila lékařku, hned jsem dostala HA, ale i tu jsem musela od té doby 3x změnit - krvácení uprostřed cyklu, opět migrény. Blíží se mi čtyřicítka a dle lékařky mně čeká opět změna. Tak nevím, jestli se nevrátíme opět ke kondomu. I když tři děti mi už stačí, tak sterilizaci tedy opravdu ne.
moje sousedka měla jednoho kluka v lednu a druhého na začátku prosince toho samého roku
mám tři děti, první dvě jsou od sebe 20 měsíců bylo to někdy hektický, ale dalo se to zvládnout a to i bez pomoci babiček, tehdy ještě pracovně činných, a mangela, který chodil z práce dom, když už většinou dětičky spaly, ale peníze prostě byly potřeba
kakatko: Můžeš zůstat sama, proč ne? Dokonce si myslím, že bys to zvládla líp než s ním Ale je to tvoje volba
Nyotaimori: To mě taky napadlo...
kakatko: A co nitroděložní tělísko nebo tyčinka, která se dává pod kůži, nebo pesar, nebo prezervaiv, tn bych já preferovala. Možností je přece víc. Ovšem nejlepší antikoncepce je, promiň mi ten výraz, nešukat.
Nenech se vydírat ani přes dítě. Malý přece můžeš říct, že táta na nějakou dobu odjel nebo tak něco. Takhle malé dítě většinou rychle zapomíná. I když by měla vědět, kdo je její táta. Teď to bude znít trochu morbidně, ale co bys dělala, kdyby měl třeba smrtelnou nehodu. Taky bys jí to nějak vysvětlit musela. On ví, že přes dítě tě dostane, o to větší grázl to je. Já bych s ním nebyla za nic. Jen tě nervuje a ještě tě podvádí, to bych nesnesla.
Přeju ti, abys našla to správné řešení.
Můj je narozený v únoru a jeho brácha je na Silvestra téhož roku . Někdy jeho mámu obdivuju, jak je zvládla..
Nedá mi to nepřispět svou troškou do mlýna:
Starší kluci jsou o 18 měsíců od sebe, začátky byly poměrně náročné,obnášelo to dvoje plenky(papírové u nás tehdy ještě jaksi neexistovaly). Ale starší Kubíček byl šikovný , já mladičká a plná elánu - nervy neopotřebované a tak jsme to vše v pohodě zvládli .(I bez babiček, ty byly ještě mladé a o nějaké pomoci co by stála za řeč jsme si mohli nechat jen zdát )Ale v mých vzpomínkách je to nádherné pohodové období, asi jsem to nepříjemné zapomněla. Když už jsme si začali připadat úplně za vodou, klukům bylo 3+5 - všechno možné jsme s nimi podnikali(výlety atd. - bez auta - kde bychom na něj vzali) zjistila jsem, že jsem zase těhotná... A tak jsme se začli těšit na holčičku. No a přišly dvojčata - opět dva chlapečci. Papírové plínky nás zase o fous minuly, babičky stále v pracovním procesu, no nebylo to vůůůbec jednoduché. Ale zvládli jsme i tohle období i když mi bylo občas hodně krušno. Teď už jsou kluci velcí, někdy mi je trošku smutno, že jsem si vlastně žádného v tom kolotoči praktických starostí pořádně nevychutnala. Ale jsem šťastná - mám krásné 4 syny, všichni studují, s manželem jsme vše ustáli - a že to nebylo vždycky jednoduché. Naše paní Božena N. by řekla Šťastná to žena.
Takže holky - ženská pokud je tedy normální vydrží víc než ZVÍÍÍŘe - žádnou depku, ono to nějak dopadne.
7kraska: můžeš s ní prožít 30 i 40 let. Ani některé děti mladších rodičů tohle štěstí nemusejí mít.
tatkam, ja mam 4-mesicni dceru v 38 letech, je krasna a zdrava a moc roztomila, ale nikomu to nedoporucuju, jednak s ni objektivne proziju min let nez kdybych ji mela pred 10ti lety a jednak mam urcite min energie nez tehdy...a navic jsem vzdycky chtela mit 2 deti a to ted uz asi nestihnu, jeste nevim, jestli to zkusim; ale zalezi na tom, kdy clovek koho potka a jak se mu ten zivot vyvine, zejo, uplne sama bych si dite neporidila ani zanic a "myho staryho" jsem potkala az pred 2 lety, predtim jsem se s nikym na dite necitila
"vanu plné vody" Ona je taky nějaká prázdná voda?
tatkam: ja mela prvni dite ve 30, nemyslim si, ze by to bylo horsi nebo lepsi nez v 26 ... jenomze v te dobe jsem deti jeste mit nechtela zalezi na tobe a tvem partnerovi kdy se budete citit na to, mit rodinu ... nejakeho gynekologa posli hadej kam
Alenka0010: co kondom, pesar, antikoncepční pěny, želé a čípky, dokonce i HA ? - to bylo i za totáče. Jediné, co se doporučovalo až po "splnění závazku", bylo nitroděložní tělísko (tehdy známá DANA).
kakatko: to zvladnes neboj, vsak to neni naporad vstavani po 3 hodinach, navic ti mali prece zpocatku dost spinkaji i pres den a tak budes mit na Kristynku dost casu navic ten mrnousek muze klidne chrupat celou noc, rika se, ze nema cenu je potom budit na jidlo Paja mi v noci taky nechtel jist, stacil mu dudlik a spinkal dal rozhodne bud v klidu, zadne stresy
kakatko: Ježíš a proč nebereš antikoncepci? Dnes je tolik možností a finančně ti tak náročné není. Já mám antikon. na 3 měsíce za dvě stovky.
Zvládneš to, mysli na mrně a snaž se být v klidu. Nic jiného ti nezbývá. Ale po porodu šup na gyndu a nech si něco napsat. teď už existují pilulky i při kojení. A jestli je takový, jak říkáš, tak bez prezervativu ani ránu, kdoví, co by ti mohl domů "přinést"? Já na mou náturu bych s ním nespala ani omylem.
Ale každá jsme jiná. Ty se ale musíš chránit, protože nikdo nemá právo tě ohrožovat a trápit. Fyzicky nebo psychicky, to je jedno. Braň se, navštiv psychologa, zavolej linku bezpečí, ale něco s tím dělej. Držím palečky .
Mám děti od sebe 3 a 1/2 roku. Chtěla jsem druhé ještě dřív, ale prostě to nešlo. Příroda si, zkrátka, poručit nedá.
Nikdy jsem neměla pocit, že bych jedno dítě měla raději než druhé. Starší trochu žárlila, ale to je asi úplně normální. Už v těhotenství jsem si s ní o povídala a připravovala jí na to, že budu mít trochu míň času. Ale když mi bude pomáhat, bude času víc. Docela pochopila a důležitě mi nosila suché plenky, dupačky a hlídala, aby mělo mimi vždy po ruce čistý dudlík. Když spadl na zem, šla ho umýt a pak ho teprve ségře dala. Fakt jsme to zmákly celkem v pohodě. I když je pravda, že starší dcera byla zlaté dítě. Krásně spinkala od pěti neděl a tak jsem do druhého šla bez obav. Po porodu druhé dcery jsem myslela, že se zcvoknu. Řvala jako tur (ne plakala, ale doslova řvala hned na plnou pusu uprostřed noci i ve dne) každé 2 hodiny a nelítostně se dožadovala jídla. Mít tuhletu jako první, asi bych o druhém ani neuvažovala. Poprvé jsem se totiž vyspala celou noc až v jejích třech letech.
kakatko: držím palce, ať to zvládneš