Do 32. až 34. týdne těhotenství není uložení plodu v dutině plodového vejce ustálené, poněvadž do té doby umožňuje relativně velké množství plodové vody jeho volnou pohyblivost.
Teprve po 8. měsíci zaujme plod obvykle definitivní uložení, na němž se popisuje poloha, postavení, držení a naléhání.
Poloha plodu je dána vztahem jeho dlouhé osy k dlouhé ose dělohy.
Jsou-li obě paralelní, je to poloha podélná. Takto je uloženo v děloze 99,5 % plodů. Přitom může být nad pánevním vchodem buď hlavička – v 96,5 %, pak je to podélná poloha hlavičkou, nebo pánevní konec plodu – ve 3 %, to je podélná poloha pánevním koncem.

Jestliže podélná osa plodu kříží podélnou osu děložní v pravém úhlu, jde o polohu příčnou. Svírá-li podélná osa trupu plodu s osou děložní tupý úhel, je to poloha šikmá.
Posledně uvedené polohy plodu se před porodem vyskytují v 0,5 %, přičemž šikmá poloha je obvykle přechodná, je zjišťována jen v těhotenství nebo na začátku porodu, a v dalším průběhu porodu se změní buď na polohu podélnou, nebo na polohu příčnou.

Postavení plodu je dáno vztahem hřbetu plodu k děložním hranám.
Je-li hřbet plodu na straně pravé děložní hrany, je v postavení pravém.
Poněvadž se děloha na konci těhotenství pravidelně ukládá něco doprava a doprava se také stáčí, je za této situace nejčastěji uložen hřbet vlevo vpředu, tedy v postavení levém předním (v 65 %), méně často (ve 20 %) v postavení pravém zadním.
Méně často je děloha skloněná a také stočená doleva, pak bývá plod uložen v postavení levém zadním, vzácně v pravém předním.
U příčných poloh je postavení určováno podle toho, kde je uložena jeho hlavička. Je-li vlevo, je to poloha příčná, postavení levé, je-li na pravé lopatě kyčelní kosti, je to postavení pravé.
Při příčné poloze bývá častěji hřbet otočen dopředu, vzácněji se stáčí dozadu, k páteři těhotné ženy.
Zcela vzácné jsou příčné polohy s uložením hřbetu nahoře nebo dole.   

     
Reklama