Jak se vám daří dělit čas mezi rodinu a práci? Jste přeci jen tatínek dvou malých dětí.
Snažím se být s rodinou, kdykoliv mi to čas dovolí. Bez mučení přiznávám, že dominantně se dětem věnuje a o chod domácnosti se stará moje manželka, která je na rodičovské dovolené. Já bych to se svojí prací v takové míře jako ona samozřejmě zvládnout nemohl. Jsem jí za to vděčný. Vím, že feministky by mě za to ukamenovaly, ale jsem přesvědčen, že děti samozřejmě potřebují oba rodiče, ale přeci jen o něco více maminku. Maminky jsou hůře nahraditelné než tatínkové, vlastně jsou nenahraditelné. Neříkám to jako výmluvu a omluvu toho, že jsem doma méně. Když to jen trochu jde, děti si užívám a věnuji se jim. Je to pro mě nejlépe strávený čas. A nemyslím si, že bych se s nimi viděl, hrál si či je vychovával méně než kterýkoliv jiný tatínek, který má časově náročnější práci. Má práce navíc není časově stereotypní. Jsou dny, kdy toho je hodně a ve sněmovně kvůli obstrukcím opozice třeba i nocujeme, ale zase jsou dny, kdy si program mohu naplánovat tak, že si rodiny užiji více.
Umíte si čas správně organizovat?
Čas je mi spíše organizován tím, jak jednotlivé povinnosti přicházejí. To do značné míry ovlivňuje můj kalendář.
Jak trávíte volné dny? Jak se tzv. dobíjíte?
Dny volna trávím, jak už jsem říkal, především s rodinou. Mám moc rád Prahu, kde se kvůli práci zdržuji nejvíce, ale opravdu si odpočinu a vypínám, až když přijíždím do svých rodných Hořovic. To ze mě to pracovní napětí spadne. Volný čas se rovněž snažím využít ke sportu, abych vykompenzoval sedavou práci v kancelář. Jezdím na kole, běhám, teď se aktuálně už těším na závod v rámci Jizerské 50.
Dokáže si představit svůj volný den bez mobilního telefonu?
Přiznávám, že nedovedu. Telefon používám nejen k telefonování, ale jako všichni i ke sledování zpráv, ke komunikaci s voliči a občany prostřednictvím sociálních sítí. Je to svým způsobem jeden z mých důležitých pracovních nástrojů. Ale přiznávám se k jedné pro mnohé archaické zálibě. Rád čtu papírové noviny. Přečíst si klasické standardní noviny spolu s espressem je můj ničím nenahraditelný rituál. To nepotřebuji ani ten telefon.
Jaké věci vás dělají nejvíc šťastného?
Když jsou mí blízcí zdraví a v pořádku, nic důležitějšího neexistuje. 
Máte nějaké oblíbené místo, kde je vám dobře?
Už jsem zmínil rodné Hořovice. Ale protože rád lyžuji, dobře se cítím, když vyrazíme na hory, a to jak v u nás v České republice, tak v italských Alpách, kam rád jezdím.
Jak sportujete, pokud máte čas? Je pro vás sport důležitý?
Sport je nenahraditelnou aktivitou, prostřednictvím které relaxuji. V létě dokonce pořádám pravidelné charitativní fotbalové turnaje. Ale to je vždycky složitější sehnat více lidí v jeden čas na jedno místo. Proto to kolo, lyže a běh, na které mohu vyrazit kdykoliv, kdy mám čas.
Blíží se nový rok, jakou máte před sebou výzvu, co byste chtěl v příštím roce zlepšit, dokázat? Je něco takového?
Nejsem člověk, co by si dával novoroční předsevzetí. Ta většinou dlouho nevydrží. Snažím se být aktivní a pracovat na sobě po celý rok. A to je podle mě důležité. Člověk může dělat cokoliv, ale měl by mít před sebou alespoň nějaké mety, snahu se v něčem zlepšit, něco nového zvládnout, něco se naučit. Nemusí to být nic velkolepého, ale pozitivní mysl, trocha smyslu pro disciplínu, chuť se posunout dopředu, to musí mít každý, kdo nechce začít „zahnívat.“ A to bych přál všem do nového roku. Vedle zdraví přeji energii pro objevování a učení se novým věcem.
