Poláci se rozpínají?

Nyotaimori: Ahá, chytrý. Nějak mi to neseplo.

Mno, ona se ta prababiččina rodina v roce 1918 přejmenovala z Moldrzikovi na Moldříkovi. Teda půlka, druhá půlka zůstala, jak byli. Asi se půlka cítila Čechy a druhá půlka Poláky. Hm, nebo měla jedna půlka barák na české a druhá na polské straně

Lucimo: "asi za ślonzoka, ne?" překlad, prosím

Lucimo: o tom, co se má a nemá dělat v Praze, taky pindá celá republika (viz ceny MHD), tak nám to přejte

i když, uznávám, že Praha je hlavní město, takže do toho v zásadě má právo pindat celá republika...

Ještě bych chtěla říct, že o diskriminaci poláků nevím nic, ale naopak vím, že spousta firem, které vlastní čeští poláci diskriminuje čechy. Třeba takový Walmark. Postavte vedle sebe poláka, s nulovou praxí, naprosto nezajímavou školou a čecha s praxí a školou dobrého jména...hádejte, koho vezmou? Nebo takový ACWord, firma menší, zřejmě né tak známá za hranicema regionu... Česky se tam téměř nedomluvíte, když už se tam nějakou záhadou octnete. Pravda, dneska, kdy se rozrostli, tak na dělnické pozice přijímají i čechy, ale před pár lety, kdy jsem pro ně pracovala se to na vyšších místech hemžilo samým W, Cz, Sz...

Nyotaimori: no to jsou taky dva Poláci :-P

átéčko 62: nad tím začátkem jsem málem pukla smíchy.

Podle legendy bylo město Cieszyn založeno v roce 810 třemi bratry: Leškem, Bolkem a Těškem na místě jejich šťastného setkání po dlouhém odloučení. Podle historiků Cieszyn vznikl ke konci 10. století. První písemná zmínka je z roku 1155 a k lokalizaci města došlo mezi rokem 1217 a 1223. Kolem roku 1290 se Cieszyn stal hlavním městem těšínského knížectví, ve kterém až do poloviny 17. století vládli Piastovci. Pak vládu převzali Habsburkové.

V roce 1920 došlo k rozdělení města na dvě části, levobřežní připadla Československu a vytvořila Český Těšín. V období II. světové války bylo město opět spojeno, ale v roce 1945 znovu dochází k rozdělení.

Lucimo: Z dotazů ne těšínskou radnici:
Proč né jiné menšiny.
Nejsem nějak nacionalisticky smýšlející člověk, jelikož sám pocházím ze smíšené rodiny a do smíšené rodiny jsem se i přiženil. Tím víc mi ale vadí určitá diskriminace menšin v našem městě. Převážně té polské. Všiml jsem si nově instalovaných dvojjazyčných nápisů na ulicích, které zesměšňují naše spoluobčany polské národnosti. Mně a ani snad nikomu jinému nedělá problém porozumět polskému jazyku a pokud vím ani polsky mluvícím občanům nedělá problém dorozumět se česky. Nechápu tedy proč někde vidím na ceduli nápis Bezručova a pod ním Bezruča. Polsky mluvící spoluobčany to staví do role negramotných lidí, kteří dosud v našem městě jen bloudili a vlastně nevěděli ani kde bydlí. V tomto případě účel dvojjazyčných nápisu plní jen roli jakéhosi naplnění ješitného národního komplexu, který snad uspokojí jen méně inteligentní lidi, mající pocit malého vítězství v nějakém neexistujícím boji. Je mi 29 let a mezi mé kamarády a členy rodiny patří mnoho Poláků, se kterými jsem nikdy neprobíral žádné národní otázky. Tohle je minulost našich dědů. V době kdy se dnes snažíme, a měli bychom se snažit, zapomínat na rozdíly, abychom vytvořili jednotný národ evropský, který by se od odlišných skupin navzájem učil, což se zde v Českém Těšíně dařilo doposud skvěle, by měla jít stranou jakákoliv snaha dokazovat si ješitnými činy svou odlišnost. V mých žilách koluje krev česká, slovenská a u potomků i polská. Kdo tedy vlastně jsem. Jsem člověk s českým státním občanstvím z kraje slezského mající za vlastní řeč češtinu, polštinu i slovenštinu. Ještě jsem zde nepotkal jediného občana s polskou národností, který by mi sdělil, že je pro svou národnost nějak diskriminován. Je zde vidět, že v tomto městě, kde žije obrovský počet občanů slovenské národnosti, mnoho občanů německé, řecké, vietnamské a jugoslávské národnosti, se nachází skupina s národnostním komplexem, která potřebuje mít pod nápisem českým, znějícím naprosto stejně nápis polský. V tomto případě jsem pro rovnost všech národností a pokud zde v Českém Těšíně je 10 % menšina občanů slovenské národnosti, či jiné, žádám o vyvěšení názvu ulic i v jejich rodném jazyce. Příště by nebylo špatné udělat nějaké referendum, aby se mohli vyjádřit i ti občané kterých se to týká a mají na to odlišný názor. Navíc uspokojení ješitnosti jedné strany rozbouří ješitnost strany druhé a konflikty budou na světě. Pak budou argumenty o radikálních incidentech a nesnášenlivosti pravdivé, protože pomalu vzniknou. O tom je celá historie. Jsme opravdu malé národy, (pro nechápavé, nemyšleno počtem lidí ve světě, ale činy, kterými je za velké považuje zbytek světa) které se budou pořád hašteřit a kterým se za to ostatní budou smát.

Lucimo: To s těmi "nemístními" mě napadlo taky

Tobbi: asi za ślonzoka, ne? A slezský je těšín pořád, jako celý tenhle region. Ale jak už tu někdo psal...slováků je tu taky spousta a přesto nemáme slovenské nápisy na cedulích s názvy ulic.
Je zvláštní, že nejvíce se ozývají lidi, kteří místní situaci neznají. A všichni místní s alenou v podstatě souhlasí.

Lucimo: No tak Těšín byl především slezský. Co si vybavuju vyprávění té mojí prababičky, tak ještě její děda se považoval za Slezana a mluvil velmi podivnou hatmatilkou.

A opravdu si myslím, že nejsem xenofobní. Ale problémy v Matiční nemůže soudit ten, kdo tam nikdy nežil a problémy v Těšíně ten, kdo nežil tam.
Já jsem tam teda jenom studovala, na česko-polské škole. Nejlepší vztahy jsme měli klukama z polské třídy v ročníku. Běžně jsme je zdravily (se spolužačkama) "czesc chlopaki". Jen do té doby, než nás slyšela zástupkyně ředitele(zastupca dyrektora), odtáhla nás za límce do ředitelny a chtěla ať dostanem dvojku z chování, protože se vysmíváme klukům pro jejich národnost, šikanujeme je atd.

Ťapina: Teda nevím, jestli ti to už někdo napsal, ale český těšín nikdy nebyl českopolský. To byl Těšín. A pak se rozdělil na českou část (český těšín) a polskou část (Cieszyn). Takže ano, poláci se roztahují a peníze, které by se daly utratit mnohem rozumněji se vyhazují za pitchoviny.

co to...to už je z toho článku SOS ...asi mi něco uniklo

Poláci mi jako národ moc sympatičtí nejsou, nicméně osobně jich znám pomálu, takže nesoudím. Prababička pochází z Těšína, odkud po Mnichovu půl rodiny zdrhlo, půl si napsalo polskou národnost.

Vzhledem k tomu, že tolik generací žila ta rodina na pomezí, nejspíš mám i nějakou polskou, možná německou krev. Ale je mi to celkem egal. Zbytek rodiny (dvě babičky a jeden dědeček) je nudně ze Středočeského kraje.

Když jsme byli na dovolené ve Františkových lázních, bylo nad dveřmi na nádraží napsána Eingang/Východ. A teď babo raď

bookcase, átéčko: blázni se najdou na všech stranách, co se týče názvů ulic - myslím, že je to naprosto zbytečné a nesmyslné. Poláci, kteří v tomto regionu žijí - jak bylo zmíněno - česky umí. Dvojí názvy ulic spíš vedou k dezorientaci. Jinak co se týče dopravního značení tak je snad normální, že se objeví návěsti s městy za hranicí. Ze všeho nejvíc mě dostalo jak přejmenovat Tesco do polštiny, mě tady dneska potrhá smíchy

dle mé osobní zkušenosti souhlasím s názory, které prezentuje idiska: Ono z Prahy se taková situace posuzuje úplně jinýma očima, než když v tom člověk žije. Po pár letech na pomezí jsem taky chytla alergii na nároky "utiskované polské menšiny". Třeba Slováci takoví nejsou, i když taky jsou hrdější národ, než Češi.

átéčko: ani nevíš, jak moc ti rozumím..Teda vlastně víš . Napsalas to moc dobře.
Ten, kdo tady nebydlí, ten neví. To si prostě neumí představit

Prosím přeložit do srozumitelštiny "Z Dvořákovy ulice je Dvořáka – s českou interpunkcí."

A dále prosím ženu-in přejmenovat na xenofobníkurnik-in.