Milá redakce,
v naší rodině už proběhlo spoustu debat k dnešnímu tématu....
Co člen rodiny to názor, mnohdy i zážitek, zkušenost. Znám z vyprávění i podivuhodné příhody, ze kterých běhá mráz po zádech.
V našem domě jsou starožitné hodiny, které pro nás děti představovali tajemno. Jak nám říkali, daroval je přítel mému dědovi.
Ty se spolu také zabývali otázkou posmrtného života.Uzavřeli spolu dohodu, pokud jeden z nich zemře a na druhé straně "něco" bude, dá znamení.
Domluvené znamení bylo, že se darované hodiny zastaví a nepůjdou.
Co vím, tak ty hodiny nikdy nešly. Nevím, zda byly rozbité či co. Každopádně jsme se jako děti těchto hodin bály a odmítaly v tom pokoji spát.
Dnes už se nebojím. Ale určitě věřím, že existuje něco mezi nebem a zemí. Možná se nám to po smrti vše objasní.
Erka1
To už je další příběh, kde je jasná souvislost SMRT – HODINY. Nepřipadá vám to zvláštní???
I já slyšela X příběhů právě v této souvislosti...
Proč právě hodiny?
Je to snad jakýsi symbol toho, že zesnulému skončil zde na Zemi čas bytí?
Co myslíte???
Všechny čtenářky i čtenáře zdraví dnešní editorka dne
Nový komentář
Komentáře
Galina: Náš táta chodí ve snu jen za ségrou. mně s e o něm nikd ynezdálo. Poprvé s ejí o něm zdálo den před pohřbem, to jsme řešili, kdo bude hlídat mou malou dceru (na pohřeb jsm eji nevzali), a on ségře řekl - nechte ji se mnou, ja ji pohlídám...
Vždycky jsem chtěla zažít něco takového zvláštního, ale i když mi zemřel dědeček a i maminka pře pěti lety
, tak se nic takového nestalo a myslím, že je to dobře, protože bych byla akorát vyděšená. O mamince si mi zdálo jen několikrát a vím, že jsem se v jednom snu moc divila, že je živá. A ona mi říkala, že to nesmím nikomu říct, že je zase živá a bude tam s námi bydlet (bylo to celé v domě, od kud jsme se odstěhovali už před 15-ti lety), ale nesmím nikomu říct, že tam je.
Když ještě máma žila, tak mi vyprávěla živý sen, přišla za ní tetička, která již byla po smrti a varovala ji, že ji její manžel okrade o zlato, které má od ní, ať si ho schová, pak že už bude všechno dobré... Bylo to v době, kdy se naši rozváděli a opravdu se to stalo.
Bylo to nepříjemné.
To dobré bylo, že si našla nového manžela a štastně s ním a s námi dětmi žila deset let, než zemřela.
omicek: za mnou do snu chodí maminka(je mrtvá už 3,5 roku).Zpočátku se mi o ní zdával skoro každý den,že se vrátila a vysvětlovala,že byla někde na dovolené nebo v lázních...a já měla vždycky hroznou radost,že je zpět.
Když mi začaly problémy v soukromí,tak kolikrát za mnou přišla do snu,poslouchala mě a plakala...
Já myslím, že je to možná symbol toho, že čas je pozemská veličina, která ve smrti neznamená vůbec nic...
Také jsem o tom slyšela, zrovna minulý měsíc švagrové umřela maminka a jim se zrovna v obýváku v tu hodinu zastavily hodiny.
Tak kdo ví?