Je pro vás malování či tapetování bytu noční můrou? Přiznám se, že pro mě, jak kdy... jednou se dokonce stalo, že jsem se přímo na vymalování těšila (!!!), ale bylo to opravdu jen jednou.
Moje známá řeší situaci, kdy už stěny jejího bytu skutečně zoufale volají o vymalování, jedině specializovanou firmou.
Pochopitelně je věcí každého z nás, jak se s malováním vypořádá.
Manžel, otec, tchán, firma.... na tuto práci se dá použít kde kdo.
Třeba i děti.
Pokud se rozhodnete pro poslední možnost, věřte, že ve většině případů budou caparti štěstím bez sebe.
Otázkou je, jak to nervově zvládnete vy ;o)
Obývák, kuchyň, ložnici – tyto místnosti bych dětem raději nesvěřovala. Riskovala bych to jen v případě, že vám z vašeho broučka roste umělecký malíř.
Ovšem takový dětský pokoj, tam už to možná za riziko stojí....
Když jsme s manželem koupili malý baráček, v závalu jakéhosi podivného rozpoložení jsem nakoupila barevné křídy, přinesla je do dětského pokoje a řekla: Jednu stěnu si vyzdobte, jak chcete.
Kluci nejenže nadšením skákali jak hopíci, ale na dlouhé, slastné tři dny se proměnili v andílky.
Nevěděli jsme o nich, neslyšeli. Byli zavření ve svém pokoji a jejich fantazie neznala konce.
Když své dílo dokončili, stěna hrála všemi barvami a víte co? Nevypadalo to hrozivě. Naopak. Působilo to na první pohled mile a bylo vidět, že si kluci dali skutečnou práci.
Druhá možnost je pro děti stejně zábavná, ale pro vás maminky daleko bezpečnější.
„Než se rozhoupu k tapetování, je to skutečná věčnost,“ říká paní Helena a ukazuje mi krásné tapety, které nejsou starší než jeden měsíc. „Ale když už se rozhodnu, tak do toho jdu stůj co stůj, hlava nehlava.
Když jsem naposledy udělala takovéto rozhodnutí a nakoupila tapety, skolila mě chřipka. To víte, že mě to naštvalo! Říkala jsem si, že přeci kvůli kašli a rýmě nebudu odkládat tapetování bůh ví na kdy.
Byl čtvrtek a já měla plán akce na sobotu. Stihnu se do té doby z toho dostat? Uvažovala jsem a přesvědčovala samu sebe, že pokud zalezu do postele a vypotím se, tak budu v sobotu jako rybička.
Ale znáte to s malými dětmi. Chvíli vás nenechají v klidu, takže má představa o vypocení byla téměř nemožná...
Do chvíle, než jsem dostala ten báječný nápad!
Nanosila jsem do obýváku pastelky, fixy a ukázala na stěny: "Tak, holky, a malujte si po stěnách, jak je vám libo," řekla jsem dcerkám a zavrtala se do postele.
Holčiny si vyhrály až do soboty, já se z chřipky dostala téměř úplně a v sobotu? Pokreslené tapety se strhaly a nalepily ty nové.
A až budu příště tapetovat, opět dcerám tuto zábavu dopřeji. Už jen z toho důvodu, že já si budu užívat dny klidu, ticha a pohody. :-)“
A co vy, maminky, nechaly jste někdy své andílky „malovat“? A pokud ne, půjdete do toho?
Risknete to?
Pokud ano, přeji vašim dětem krásnou zábavu a věřte, že se vám nakonec jejich dílko bude určitě líbit ;o)
Nový komentář
Komentáře
Majucha: Bude
Dostali jsme na gymplu takhle v plen jednu stěnu ve třídě, chopily se toho holky s výtvarným talentem a dopadlo to fakt hezky, ale opřít se o tu stěnu nebylo radno.
Moji synci taky lepili obrázky a samolepky jednak v jejich pokoji na dveře, jednak v kuchyni na kachlíčky vedle sporáku. Na dveřích měli taky tlustý terč na házení šipek, a z druhé strany světelný terč na střílení světelnou puškou... Zdi v předsíni byly natřené bílou omyvatelnou barvou, takže se na ně smělo malovat, a když bylo všechno pokresleno, umylo se to a začalo znova. Později jako pubertální kluci, když už měli každý svůj pokoj, tak si je sami celé vymalovali, úplně bez jakékoli pomoci, a sami si i vybrali, a položili koberce, rozestavěli nábytek podle svého, a od té doby si to řeší sami. Pokud si nehodlají dělat na podlaze táborák, nezasahuju...
Je to fajn nechat děti pomalovat stěny - ale: dcerka si v 8 letech vymyslela, že si pomaluje jednu stěnu malířskými barvami, v okamžiku, kdy ji došla zásoba začala malovat temperkama. Bylo to moc hezké, ale te´d po 3 letech se jí to už nelíbí, budeme malovat znovu ale ta stará malba (pohádkové postavičky) nejde dolů!!! To je teda dílo - musí se to celé seškrábat až na omítku. A to jsem zvědavá, aby až to natřu, neprokukovaly "postavičky" ven.
Esťa: to je dobrý nápad
, ale my bohužel nemáme jedinou stěnu volnou..
Když jsem se nastěhovali do baráku, tak jsem si na půlku zdi nakreslila pláž s palmami. Bylo to super.
Když byly mé holky malé, měly v dětském pokoji rovněž jednu stěnu určenou pro své malování. Když byly moc počmáraná, přelepila jsem jí bílou tapetou a ony malovaly dál. Byly tím nadšené a děti kamarádek, které k nám přišly na návštěvu si to vždycky taky užily. Myslím, že prostor pro vlastní výtvory dětí by měly být v každém dětském pokoji. Dítě se tam pak cítí určitě daleko lépe, nehledě na to, jak je na ty své "malůvky" pyšné.