5a5fbfc8364d5-obrazek.jpg
Foto: Shutterstock

Můžete nám vysvětlit, co přesně je pojištění dlouhodobé péče od Allianz a v jakých situacích lidem pomáhá? 
V souvislosti se stárnutím populace bude výrazně přibývat lidí, kteří se neobejdou bez pomoci druhé osoby. Už dnes v České republice funguje v rámci sociálního systému příspěvek na péči, který přiznávají oblastní správy sociálního zabezpečení. 

Podle zákona je stanoveno deset základních životních činností, které by měl člověk zvládnout sám — například najíst se, obléknout se, orientovat se, komunikovat a podobně. Podle toho, kolik těchto činností nezvládáte, vám může být uznán stupeň závislosti od 1 do 4 a s ním i příspěvek na péči. 

Státní příspěvek nestačí  

Tento státní příspěvek však zpravidla nestačí na úhradu dlouhodobého pobytu v zařízení pro nesoběstačné osoby. V takovém případě musíte mít vlastní úspory, nebo se můžete pojistit.  

Pojištění dlouhodobé péče funguje tak, že pokud se stanete nesoběstačnými a budete potřebovat pomoc druhé osoby při běžných denních činnostech, pojišťovna vám začne vyplácet sjednanou měsíční částku, ze které si můžete péči zajistit. 

Pojištění není vázané na konkrétní druh služby — sjednáte si měsíční dávku a pokud se stanete nesoběstačnými, pojišťovna vám ji bude vyplácet. Peníze můžete použít například na úhradu pečovatelky doma, pobyt v zařízení, nebo jinou formu podpory podle vašich potřeb. Je to čistě na vás. 

Infolinka pomoci pro pojištěné a jejich rodiny  

Součástí pojištění je také infolinka. Péče o nesoběstačného je totiž psychicky, finančně i časově velmi náročná a běžná rodina často neví, kde začít, co zařídit a jaké má možnosti. Infolinka proto slouží pojištěným i jejich rodinám — mohou tam zavolat a získat informace o stavu pojištěného, o postupu při vyřizování příspěvku na péči, o potřebných formulářích i o možnostech péče. 

Když vám stát příspěvek na péči přizná, můžete infolinku využít i dál — například když potřebujete najít vhodné zařízení pro maminku nebo dědečka. Sdělíte, v jaké situaci se nachází, jaké má omezení, jaké služby preferujete a v jaké lokalitě. Infolinka, kterou provozujeme ve spolupráci s Unií pacientů ČR, má k dispozici aktuální databáze kapacit zařízení a dokáže vám vytipovat konkrétní možnosti v okolí včetně kontaktů. Formálně tedy pojištění dlouhodobé péče kryje situace nesoběstačnosti. Jakmile je pojištěnému přiznán příspěvek na péči, vzniká pojistná událost a pojišťovna začne vyplácet sjednanou dávku. Ta se vyplácí až do konce trvání pojištění, obvykle do 99 let věku. Infolinka je součástí služby. 

Proč uvádíte tento produkt na trh právě teď? Změnilo se v Česku něco zásadního? 
Jsou dva hlavní důvody. Prvním je demografický vývoj — populace stárne. Dnes je v ČR přibližně 150 000 lidí ve 3. a 4. stupni závislosti. Odhady říkají, že v roce 2050 to bude kolem 400 000. Potřeba dlouhodobé péče tedy dramaticky poroste. Druhým důvodem je změna legislativy. Od roku 2024 patří pojištění dlouhodobé péče mezi produkty zabezpečení na stáří. Pokud splníte podmínky, můžete si zaplacené pojistné odečíst od základu daně. Stát tím chce motivovat občany, aby se na tento problém připravili. 

Kdo by měl o sjednání pojištění uvažovat jako první? 
Nesoběstačnost může vzniknout nemocí, úrazem — klidně i ve třiceti letech. Ze statistik ale vyplývá, že nejvíce roste po 75. roce života.  

Pojištění by měl zvážit každý, kdo: 

  • nemá děti či blízké, kteří by se o něj mohli postarat, 
  • nemá dostatečné úspory, 
  • chce se na stáří připravit zodpovědně a nechce zatěžovat rodinu. 

V rámci příprav jsme měli fokusní skupiny ve věku 35–50 a 50–60 let. Mladší skupina byla překvapivě proaktivnější — říkali, že se nechtějí spoléhat na děti. Starší účastníci spíš věřili, že péči jim zajistí rodina. Z našich dat vyplývá, že dvě třetiny klientů si pojištění sjednávají do 40 let. Je to logické — čím dříve se pojistí, tím nižší platí pojistné. Je ale pravda, že mnoho lidí nemá chuť toto téma řešit — podobně jako například dědictví nebo sepisování závěti. Často spoléhají na to, že „nějak bude“. Ale většina, když se nad tématem skutečně zamyslí, zjistí, že děti žijí třeba v zahraničí, úspor není tolik, a pojištění dává smysl. 

Kolik stojí dlouhodobá péče v Česku? Zvládne to běžná domácnost bez pojištění? 
Náklady na pobyt v zařízení dlouhodobé péče se pohybují přibližně kolem 25–60 tisíc korun měsíčně podle lokality a standardu. Pro výpočty v našem analyzátoru uvažujeme u nejvyšších stupňů závislosti průměrnou částku 45 000 Kč měsíčně. 

Státní příspěvek na péči a důchod obvykle celé náklady nepokryjí. Navíc ze zákona lze na úhradu péče použít jen 85 % důchodu, zbytek musí zůstat na osobní potřeby. Rozdíl tedy často doplácí rodina, nebo je nutné mít vlastní úspory — případně pojištění

Jak lidé volí správnou výši sjednané dávky? 
Nejlepší je použít analyzátor — v podstatě kalkulačku, která zohlední příjmy klienta, úspory i očekávané náklady na péči. Často lidé nechtějí držet velké úspory „jen pro jistotu“, protože je raději využijí během aktivního života na cestování nebo koníčky. V takovém případě jim pojištění umožní nevázat peníze v rezervě. 

Jak probíhá aktivace pojištění v praxi? Stačí přiznaný příspěvek na péči? 
Ano. Proces je jednoduchý: 

  1. Klient si sjedná pojištění
  2. Pokud se jeho zdravotní stav zhorší, může kontaktovat infolinku, která poradí, jak postupovat. 
  3. Klient požádá o příspěvek na péči. 
  4. Jakmile je příspěvek přiznán, vzniká pojistná událost. 
  5. Pojišťovna začne vyplácet sjednanou dávku. 
  6. Ta se každý rok automaticky valorizuje o 3 %, aby pokryla očekávaný růst nákladů na péči. 
  7. Pojištění lze také připojit ke stávající životní smlouvě, pokud ji u Allianz již máte. 

Můžete uvést modelovou situaci, kdy pojištění výrazně pomohlo? 
Následky dopravní nehody 

Například: člověk kolem 45 let, aktivní, pracující, si pojištění sjedná. O pár let později se vracel ze služební cesty a měl těžkou dopravní nehodu, po které ochrnul a má trvalé poškození páteře. V takové situaci mu stát přizná příspěvek na péči a současně dostává i naši pojistnou dávku. Díky tomu si může jeho manželka dovolit přestat pracovat a starat se o něj, protože příjem rodiny je pokryt jak státním příspěvkem, tak výplatou z pojištění. To je jeden typický příklad. 

Jeden z partnerů se stane nesoběstačným 

Další, ještě častější situace se týká starších osob. V rodině bývá běžné, že když jeden z partnerů přestane být soběstačný, stará se o něj ten druhý. Musí to ale zvládnout psychicky, fyzicky a2cc52b8d4299-E186AFE0-B139-428D-B69D-AD86E1FB4CD8-.jpgi finančně. Pojištění může pomoci dvěma způsoby: buď si díky němu můžete zaplatit pečovatelku, která dochází domů a pomáhá v době, kdy jste v práci, nebo můžete sami omezit či ukončit zaměstnání a věnovat se péči, protože výplata z pojištění vám to umožní. 

Je to velmi individuální. Líbí se mi, že prostředky nejsou vázané na jeden konkrétní typ péče — můžete si vybrat přesně to, co potřebujete.  

Znám to i z vlastní rodiny. Moje babička se dožila 96 let a už opravdu potřebovala celodenní pomoc. Zpočátku ještě zvládala dojít třeba do pečovatelského centra, ale postupně už to nešlo. Naštěstí se o ni mohla starat moje maminka, která byla už v důchodu, ale i pro ni to bylo fyzicky náročné — zvedání, sprchování, převlékání. Kdybychom neměli možnost pomoci oddalších členů rodiny, museli bychom si péči připlácet. 

Změna životního stylu, rodina nežije pohromadě 

Další trend je změna životního stylu. Dříve rodiny žily blízko sebe, často v jednom domě nebo alespoň ve stejné obci. Dnes je běžné, že člověk pracuje v Praze, ale rodiče žijí na druhém konci republiky. Postarat se o ně znamená je přestěhovat — ale ti lidé nechtějí opustit své prostředí, přátele a zázemí. Ani život v Praze není finančně snadný, takže to je další komplikace. 

Pojištění dlouhodobé péče od Allianz je platné od června 2025 a je o něj zájem 

Pojištění dlouhodobé péče jsme začali nabízet letos v červnu (pozn.: v původním rozhovoru). Máme zatím přibližně tisíc smluv, což je na začátek velmi dobré. Je však brzy na to, aby přišly první pojistné události — pokud se nějaká objeví, půjde nejspíše o úraz mladší osoby. U starších klientů je riziko obecně vyšší a  zároveň se u nich častěji objevují zdravotní komplikace, takže může být pojištění dražší, nebo je někdy nemůžeme pojistit vůbec. 

Jak probíhá posouzení zdravotního stavu? 
Stejně jako u jiných typů životního pojištění. Při sjednání klient vyplní zdravotní dotazník. Na základě odpovědí posuzujeme, zda ho do pojištění přijmeme, případně za jakých podmínek. U vyšších pojistných částek potřebujeme výpis ze zdravotní dokumentace od praktického lékaře a u opravdu vysokých částek může být nutná i lékařská prohlídka. Existují diagnózy, které vůbec nepojistíme — máme seznam asi dvaceti takových onemocnění. U méně závažných zdravotních komplikací může dojít ke zvýšení ceny pojistného. Čas tedy hraje velkou roli — mladší lidé jsou obvykle zdravější a pojištění mají výrazně levnější. 

Může člověk pojistit i své rodiče nebo blízké? 
Ano. Smlouvu může uzavřít jedna osoba jako pojistník a pojistit až šest lidí — partnera, rodiče, děti či jiné blízké osoby. Zdravotní stav se však posuzuje individuálně u každého pojišťovaného. Pokud například třicetiletý člověk pojistí sebe i svou pětapadesátiletou maminku, bude mít každý vlastní zdravotní posouzení i cenu pojištění. 

Daňová výhoda 

Každý poplatník si může ročně odečíst až 48 000 Kč zaplaceného pojistného na produkty zabezpečení na stáří — tedy na penzijní spoření, dlouhodobý investiční produkt nebo pojištění dlouhodobé péče. U tohoto pojištění je podmínkou, že se odečet vztahuje jen na pojištění třetího a čtvrtého stupně nesoběstačnosti a že je sjednáno pro vás nebo pro osobu blízkou. 

Proč je dobré sjednat si pojištění dlouhodobé péče co nejdříve? 
Čím dříve začnete, tím je pojištění levnější. 

Podmínky jsou pro všechny stejné, mění se pouze cena — ta odráží jednak věk, jednak zdravotní stav. Mladší lidé jsou obvykle zdravější a mají před sebou více let, během kterých pojišťovna vytváří rezervu. Proto je pojištění v 25 letech násobně levnější než v 55. 

Důležité je také zamyslet se realisticky nad budoucností:  

Co budu dělat, když se o sebe nebudu moci postarat? Kdo mi pomůže? Jaké mám úspory? Jak daleko bydlí moje děti? Pokud zjistím, že situaci nemám pokrytou, je vhodné obrátit se na finančního nebo pojišťovacího poradce a pobavit se o možnostech zabezpečení na stáří. 

Patří sem i tzv. „longevity risk“ — riziko dlouhověkosti.  

Dnes se lidé více dožívají vysokého věku, ale jejich penzijní úspory to ne vždy pokryjí. A u žen to platí dvojnásob — mají nižší průměrné příjmy, mají kariérní přestávky kvůli péči o děti či rodiče a zároveň žijí déle než muži. To vše znamená větší riziko finančního nedostatku ve stáří. 

Jak probíhá přiznání příspěvku na péči a následná výplata z pojištění? 
Výplata z pojištění je rychlá — jakmile obdržíme rozhodnutí o přiznání příspěvku na péči, pojistnou událost aktivujeme a během jednoho měsíce začneme vyplácet sjednanou dávku. Delší je proces předtím, tedy samotné posuzování nároku na příspěvek na péči. To trvá obvykle 2 až 6 měsíců a spadá do kompetence úřadů práce. Právě proto existuje naše infolinka — abyste nemuseli sami studovat všechny postupy a formuláře. Zavoláte, popíšete situaci a kolegové vám poradí krok za krokem, co vyplnit, kam to poslat a co očekávat. Jsou vám průvodcem celým procesem. 

Více najdete ZDE