Foto: Shutterstock
Filosofů, kteří se zabývali podstatou hry, je mnoho. Mezi nejznámější patří třeba Eugen Fink, který jeden celek světa označoval jako hrající si dítě. Snažil se tak upozornit na souvislosti mezi světem a hrou. Právě díky němu si dnes můžeme uvědomit, že hra není jen dětská lehkomyslná avantýra k uvolnění, ale má mnohem větší přesah. Hra je totiž velmi podobná tomu, co se děje kolem nás. Pokud si tedy umíme hrát, umíme i žít.

Foto: Shutterstock

Zdánlivě jednoduché vysvětlení má u Finka mnohem vážnější dopad, který ale není pro naše potřeby důležité dále rozebírat. Vezmeme si z jeho učení jen podobenství hry a světa kolem nás. Vzpomínáte si, jak bylo příjemné hrát si v dětství na princezny, vojáky, superhrdiny, dospělé či na kočku a psa? Ve všech případech šlo jen o napodobování lidí a věcí, které pro nás byly v tu dobu nedosažitelné a plně jsme jim nerozuměly. Dnes bychom si těžko chtěly hrát na dospělé, dospělé už jsme a plně svému údělu rozumíme.


Foto: Shutterstock

Hrát jsme si nepřestaly

Stále si však rády hrajeme, i když skutečnost hrou nenazýváme. Ještě před tím, než se staneme matkami, hrajeme si na ně v podobě přehnaného opečovávaní partnerů nebo často oblékáme oblečení, které nám přijde sexy, i přes to, že není příliš pohodlné. To proto, že si hrajeme na divy. Bývá to vzrušující, protože mnohem častěji oblékáme džíny a pohodlné triko. Skryté hry nám přináší radost nebo třeba i zvyšují sebevědomí.

Foto: Shutterstock

Běžné hry

Není proto důvod, proč se takovým vybočením z komfortní zóny bránit. Stejně tak se ale nemusíme bránit hrám, které jsou zdánlivě infantilní. Přijde vám, že už jste moc staré na to, abyste si zahrály počítačovou hru nebo abyste si s dětmi zahrály na schovávanou? Možná si myslíte, že vás takové věci nebaví či dokonce otravují. Takové nastavení však není lidskou přirozeností, lidé si rádi hrají i v dospělosti a hra jim přináší libé pocity. Pokud vás hry nudí, jedná se jen o určitou předpojatost usídlenou ve vašem podvědomí, kterou je nutné překročit. I když se zdaleka nemůžeme srovnávat se zvířaty, protože na rozdíl od nich máme bez výjimky rozum, podívejte se třeba na psy. I starým psům dělá radost pohrát si s míčem, stejně jako když byli štěňaty.

Foto: Shutterstock

Zkuste na okamžik opustit pojmy, jež máte v podvědomí jako předsudky a odevzdejte se fenoménu hry! Věřte, že banální rada nebude lehká aplikovat a hrát se musíte naučit postupně. Zapomeňte na to, co jste o hrách slyšela, zapomeňte na to, že jsou jen pro děti a uvolněte se. Bez her se nedá žít. Hra je symbol světa.

Čtěte také:

Reklama