Čtenářka black.bird.third převezla svoji maminku a maturitu udělala s vyznamenáním. A nedávno se jí stala zajímavá historka v ordinaci neurologie. Děkuji black.bird.third za Váš příspěvek.
Zdravím do redakce. Níže posílám příspěvek ke dnešnímu tématu. Maturita ve srovnání se státnicemi byla těžší. Učení o rok kratší. Ráda vzpomínám na obě zkoušky. A v noci mě děsí ta poslední. Budím se hrůzou, že mám za týden odevzdat diplomovou práci, ale ještě jsem se nezapsala ani na téma té práce...
- a nyní již článek k tématu:
Maturitu jsem dělala před dvanácti lety na gymnáziu. Doma jsem tehdy řekla, že zkoušku mám ve čtvrtek dopoledne. A ve středu odpoledne, kdy mamča přijela z práce, já seděla na lavičce před domem a jen tak čučela do nikam a blbě se usmívala. Ona mě vyháněla, ať se jdu učit. A já se pořád jen usmívala. Nakonec jsem mamce oznámila, že se učit nemusím, že už maturitu mám. Mamka byla nadšená. Hned všem volala tu „úžasnou“ zprávu. Vlastně byli rádi všichni doma, že už se konečně taky zapojím do domácích prací. I když já raději uklízela, než se učila.
Na zkoušku z dospělosti vzpomínám ráda. Možná i proto, že jsem měla vyznamenání. Což se mi za celé čtyři roky docházky do školy nepodařilo. Když předsedající pronesl výsledky zkoušky, spadl ze mě obrovský kámen. A ta euforie! Skvělý pocit. A co bylo výsledkem té zkoušky? Že můžu jít dál studovat a znovu se nervovat. Tentokrát na celých dlouhých pět let.
Současnému stylu maturity nerozumím. Ani zatím nechci. Děti ještě nechodí ani na první stupeň základní školy. Určitě bude potřeba, aby se pořádně učily, pokud budou chtít studovat. Když se budou učit opravdu svědomitě, ani nějaké úrovně maturity je nemůžou rozházet. A jestli jim to moc nepůjde, vyučí se. Šikovný řemeslník dnes vydělá mnohdy více než vysokoškolák s titulem. Vidím to na svém příkladu. Jen to nezní tak „vznešeně“, když se řekne, že je člověk „jen“ vyučen. Dnešní doba nutí lidi k maturitě, k dosahování výsledků. Kdo nemá maturitu, jako by nebyl. Stačí si přečíst inzeráty. Všude se shání lidé s maturitou, s titulem, s praxí… A opravdu výborných řemeslníků valem ubývá.
Je normální, aby měl maturitu skoro každý? Normální asi ne, ale doba je taková. Nutí lidi, aby ji měli. A kdyby jen maturitu. Dnes už má spoustu lidí vysokoškolský diplom. VŠ chrlí každým rokem tisíce nových absolventů. A potom to vypadá i jako v následujícím příběhu, který jsem opravdu zažila.
Před dvěma týdny jsem přišla do čekárny neurologie. (Mám cosi s krční páteří.) Seděli tam dva muži. Za chvíli vyšla sestřička a povídá:
„Pane inženýre X, pojďte dál.“ Zbystřila jsem. Starší pán vešel dovnitř, vyřídil se sestřičkou papíry a ta ho za chvíli poslala k paní doktorce. Znova vešla do čekárny, podívala se na druhého muže, mladšího, a řekla:
„ Pane inženýre Y, pojďte dál,“ a to už jsem se začala potichu smát. Protože tři inženýři v čekárně neurologie, to je rarita. Nebo spíš už dnes normální. Všude jsou tituly, ale o schopnostech to mnohdy nevypovídá. Ještě že to nebyla čekárna psychiatrie :-)
Hezký den všem a skoro bláznům obzvlášť :-)
black.bird.third
Text nebyl redakčně upraven
Téma dne: Maturita
- Má mít maturitu každý/á
- Má být opravdu lehká?
- Jak jste prožívala svoji maturitu a co jste před/při/po ní zažila?
- Jak prožíváte maturitu svých dětí a vnoučat?
- Co pro vás maturita a lidi, co ji mají, znamenají?
Na vaše příspěvky se těším od teď až do cca 15. hodiny na e-mailu:
A kolem 16. hodiny jednu z vás, která mne nejvíce zaujme svým příspěvkem, odměním . Čím? Nechte se překvapit!
Nový komentář
Komentáře
taky mi moc nesedi, kdyz na mne volaji titulem, na druhou stranu uz jsem kolikrat videla, co titul udela s chovanim ostatni lidi, obzvlast na uradech ... dokud to nevi, chovaji se ke mne jako k plebsu, jakmile zjisti titul tak najednou sladka slovicka, prednostni prava ... to by nejspis byt nemelo
v praci mame trubce, kvuli kteremu musela sekretarka prepisovat cely zaznam, protoze mu tam to Bc. nenapsala, jako by o neco slo ... vsak potom taky rikala, uz vim co to bc. je - blbec
Toto jsem zažila při čekání s manželem na urologii, inženýři a doktoři tam měl přednost, ostatní si počkali i hodiny.
Taky mám titul, ale asi se vymykám, já ho považuju za čstě pracovní záležitost, tzn. v civilních, soukromých záležitostech ho neuvádím. Ale Moje gynekoložka se nějak mezi řečí dostala kdysi k tomu, že dělám státnice, že jsem je udělala....atd. a nelenila a do karty bez mého vědomí napsala. Po pár letech jsem otěhotněla. A když jsem rodila, tak se sálem ozývalo "paní inženýrko, tlačte". Myslela jsem, že v té chvíli umřu smíchy...
Mám švagra ,který je inženýr.Nesnáší ,když ho někdo osloví pane inženýre ,to by vraždil.
Proč by nemohli být tři inženýři v jedné čekárně?
Já se, narozdíl od jiných, za svůj titul nestydím a slyším na něj. Dostudovala jsem po značných těžkostech (tragická událost v rodině, následné vleklé deprese, před státnicemi rozchod se snoubencem a další lahůdky) a jsem na sebe pyšná. Kdykoliv vidím svoje jméno s titulem anebo mě jím někde volají, připomene mi to, že jsem vlastně dobrá, že jsem to všechno zvládla. 
... neřeším to
Mně také vadí oslovování titulem
black.bird.third — #8 to jo, ale když mi říkají mladá paní, když mi je 64, to mě teda vytáčí
cilani — #10 protože když jsem tam nastupovala, tak jsem uváděla, že jsem student VŠ a když už jsem podle jejích záznamů studovala nějak moc dlouho (prostě se dřív nezeptala), tak vznesla dotaz...
u jinýho doktora jsem se opravdu se sestrou hádala na chodbě, když jsem jí říkala, ať si tam titul nepíše a volá mě jménem, tak se na mě pomalu osopila, že na mě snad může volat jak chce 
taky nějak nerozumím těm novotám v maturitách, ani vnučka to moc nepobírala, ale maturu udělala, a to je hlavní
Študovaní inženýři - to je písnička od Plavců, mám ji ráda a při čtení vašich nemocných ing jsem si na ni vzpomněla.
Ivásek — #6 a jak na to ten doktor přijde, že máte titul? Moje teta je takový magor, že si Ing. nechala napsat i na zvonek a do telefonního seznamu.
To mě taky vadí,když vyvolávají lidi s tiulem.
Ivásek — #6 Tak to jsme na tom podobně. Jsem taky radši, když mě volají nebo oslovují příjmením.
Môj syn ma tiež titl.a doposiaľ nepožiadal kvôli tomu o výmenu občianského, vraj počká kým mu skončí jeho platnosť
black.bird.third — #3 no jo, není inženýr jako inženýr - ekononom, stavař, elektro... tzn. ne všichni museli mít stejné vzdělání (resp. byla by velká náhoda, kdyby všichni tři byli ze stejného oboru)... ale jako náhoda dobrý
mě třeba tak trochu vadí, když mě u doktora volají titulem a vždycky se se sestrou hádám, aby mě volala jménem 
Povedené
já jsem mámu taky převezla,oni mě opravdu nejdřív k matuře nechtěli pustit,že až na podzim,ale pak si to rozmysleli a já doma napínala
Rikina — #1 Samozřejmě že můžou! Spíš jde o tu náhodu, že ze tří lidí byli tři s tím samým vzděláním... No a doma mi pak manželův stýc povídal: "No jo, já věděl, že vy jste všichni na hlavu." (myšleno v legraci a narážel tím na to, jak si někteří lidé pletou neurologii s psychiatií)