deprese-do-textu.jpg
Foto: Shutterstock

Fráze jedna: Musíš se alespoň trochu snažit! 
Deprese není lenost. Nejedná se o nedostatek vůle, ale o onemocnění. Říkat někomu, že musí jen vynaložit snahu a přenést se přes to, je jako kdybyste chtěli, aby šel někdo rozchodit vykloubené rameno. S tím rozdílem, že deprese se v těle velice těžko lokalizuje. Není jen v ruce nebo v jednom orgánu, je v celém těle. Buďte oporou. Nabídněte pomocnou ruku, ale netlačte na dotyčného. 

Fráze dvě: Kašli na depresi, půjdeme ven!
V takové situaci opravdu není nic horšího než donutit nemocného, aby šel s depresí mezi lidi. Jedná-li se skutečně o depresivní onemocnění, a ne o reaktivní depresi, která je reakcí na jakoukoliv traumatizující událost, dotyčný potřebuje především lékařskou pomoc, klid a čas. Endogenní deprese (takzvaná pravá deprese) přichází vždy bez zjevného podnětu a příčinou je chemická nerovnováha v lidském mozku. Výlet mezi lidi nebo návštěva diskotéky tedy skutečně nepomohou. 

Fráze tři: Na co doktora, prosím tě! Copak jsi blázen?
Se zlomenou nohou jdeme na chirurgii, s kvasinkovou infekcí ke gynekologovi. S depresí si musí poradit psychiatr. Pacient s endogenní depresí nepotřebuje terapii, tedy psychologa, potřebuje lékaře a díky správné medikaci se mu může ulevit opravdu hodně rychle. Podpořte dotyčného a nabídněte doprovod. 

Fráze čtyři: To zase přejde! 
Nebagatelizujte problémy nemocného. Naopak se pokuste být empatičtí, vyslechnout a nabídnout svou pomoc. Jednoduchá věta „Jsem tu pro tebe, kdykoliv budeš potřebovat” může udělat zázraky. Navrhněte, zda si dotyčný nechce třeba zahrát karty, ale nenarušujte jeho osobní prostor. 
 
Co vlastně je deprese? 
Depresivní porucha (nemoc) je psychické onemocnění, které charakterizuje změna nálady, nevýkonnost, snížený pocit energie, ztráta zájmů a aktivit, zhoršená soustředěnost a z toho vyplývající zhoršení paměti; uzavírání se před okolím, přemýšlení o smrti a někdy pokusy o sebevraždu.
 
Jaké jsou druhy depresí?
Depresí existuje opravdu mnoho druhů. Zde je přehled těch nejčastějších. 
 
Reaktivní deprese přímá reakce na traumatické či stresové životní období. Často nastupuje hned po traumatu a trvá cca 1 rok. Nejčastější spouštěče jsou úmrtí blízké osoby, případně jiná velká ztráta (práce, vztahu, majetku).

Sezónní deprese – přichází v určitých ročních obdobích a většinou se vrací každoročně, nejčastěji v zimě. Lze ji mírnit terapií světlem, tedy stimulací produkce neurotransmiterů (např. serotonin). Při těžší formě se kombinuje s další léčbou.
 
Endogenní deprese – tzv. velká pravá deprese je nejčastější formou, která přijde náhle a bez příčiny. Způsobuje ji nevyvážené chemické prostředí v mozku, které je třeba upravovat pomocí léků (antidepresiv).
 
Klinická deprese – základní (lehčí) forma deprese, která je ale dostatečně závažná, tedy vhodná ke klinické léčbě.
 
Úzkostně depresivní porucha – projevuje se příznaky deprese i úzkosti, má těžší průběh i prognózu než v případě výskytu těchto onemocnění samostatně. Nejčastějšími příčinami jsou dědičnost, nevyrovnanost neurotransmiterů v mozku, prožité trauma, stres.

Zdroje: Jak (ne)jednat s člověkem v depresiJak nevypustit dušiPsychologie: Když má přítel depresiJak pomoci blízkému člověku s depresíEUC, Youtube, Odborná konzultace: Centrum péče o duševní zdraví Královéhradeckého kraje