V době, kdy s námi v rodině žil černý kocour Čert, byl právě on častou příčinou rodinných pohrom.

Tady je jedna z nich. Čistila jsem koupelnu a záchod. Sehnutá nad toaletní mísou jsem pískem drhla špínu. Bylo krásné letní dopoledne a já se v duchu už viděla na dece, že se budu po obědě opalovat. Najednou se mi zatmělo před očima. Něco černého a těžkého mi skočilo za krk. Já vykřikla, ztratila rovnováhu, hlava se mi zabořila do mísy a ramenem narazila na její okraj.

Byl to Čert. Spal na vodovodní nádržce nad mísou. Byl nepříjemně vzbuzen mou osobou a vystřelil dolů. Je pravda, že kočka má devět životů. Čertovi se nic nestalo, ale já to odnesla nalomenou klíční kostí a mírným otřesem mozku. Po zbytek léta jsem si mohla o slunění jen nechat zdát.

Když jsem přijela z nemocnice se sádrou na rameni, přiběhl Čert a jako by tušil, že provedl něco nekalého, mi vyskočil na klín, tam se rozložil jako mimino. Chtěl si hrát a současně mě prosil o odpuštění. Když jsem se podívala do jeho nádherně zelených očí, byla má zlost ta tam.

Januše


Tedy, Čert je pěkný čertík :). Děkujeme za vtipný příběh :). Připomnělo mi to Jahelku a jeho písničku o kocourkovi :))).

Jak jste na tom Vy se zvířátky? Jsou pro Vás pohromou v bytě? Nebo máte na pohromy někoho jiného? Podělte se s námi o své příběhy na redakce@zena-in.cz!

Reklama