Přečtěte si a ohodnoťte příběh ze soutěže Podzimní romantika! Pravidla soutěže najdete zde: Soutěž: Podzimní romantika.

Tento příběh nám poslala Táňa:

Vždy jsem byla „dítě mejdanů”. Chodila jsem z jedné párty na druhou, protože jsme nějak chtěla uniknout tomu, že doma má rodina nefunguje tak, jak by měla. Naši se rozvedli a oba si našli nové partnery. Všechny mé kamarádky byly s rodiči, jezdily na možná „nudné“ výlety, ale já byla doma a sama. Strašně jsem jim záviděla.

Rozhodla jsem se s tímto prázdným životem skoncovat. Začala jsem žít naplno, užívat si divokých nočních jízd a v mojí posteli se vystřídalo už hodně kluků – já k nim byla stejně hnusná jako naši ke mně, jelikož jsem si na někom potřebovala vybít vlastní vztek. Vyspat se s ním a vyhodit. A další den znovu.
Takto to chodilo dost dlouho. Jednou jsem nad sklenicí mojita mrkala na kluka na druhém konci stolu, protože jsem cítila, že se mu líbím. Začali jsme se spolu bavit a já najela na svou taktiku uhranout ho, navnadit, rozvášnit, dostat ho domů a ráno mu vyhodit věci. Ale Jirka, tak se jmenoval, mně poslouchal, nechal mě se vymluvit a večer zavolal taxík, do kterého mě posadil a dal pusu na dobrou noc a konec! To byl šok. Tohle se mi nikdy nestalo. Prostě když nevyšel jeden, našla jsem druhého. Ale jeho galantnost a to, jak se mi věnoval, mi imponovalo.

Ráno jsme se probudila s motýly v břiše. Ale ejhle. Neměla jsem jeho číslo! Chodila jsem do baru každý den, jen abych ho zase potkala. Zkoušela jsem známé, všechno. Lov chlapů mě najednou vůbec nezajímal. Prostě jsem strašně moc chtěla Jirku zase vidět. Zase si s ním popovídat. Všichni mí známí ze mě byli v šoku, protože to jsem prostě nebyla já.

Skoro jsem svůj boj už vzdala. Když jsem však jednoho dne šla centrem města a koukala do výloh, najednou jsem ho uviděla před sebou. Nebyla jsem schopná popadnout dech.

Oněměle jsme na sebe koukali a po chvíli se políbili. Byla to nejsladší pusa na světě. Kdyby mi někdo řekl, že se zamiluji a stane se ze mě „domácí puťka”, která svému broučkovi podstrojuje a někdy se nechám naopak rozmazlovat já od něj, nikdy bych mu to nevěřila. Ale člověk nesmí nikdy říkat nikdy! 

TUDY zpět na výpis příspěvků!

Reklama