...proto se také do proměny s kurzem líčení také přihlásila. Když mi předvedla svoji analýzu jednotlivých druhů a značek líčidel, jejich hodnocení a srovnání kvalita versus cena, neřekla bych, že se vizážistikou neživí.

Tuto mladou ženu, která na stránkách žena-in vystupuje pod nickem Dante Alighieri, nikdy nepotkáte nějak výrazně „zmalovanou“, takhle přirozeně se líčí denně do práce:

proměna

Dante se dokáže nalíčit dokonce i bez pomoci zrcadla - a na to si, přiznám se, netroufnu ani já!

proměna

Dante, Ty jsi zaměstnaná jako administrátorka. Myslím, že určitě tajně toužíš se svým koníčkem jednou živit, je to tak?
Ano, ale nemám přesnou představu, co by to mělo být. Dělat s kosmetikou, zvlášť s tou dekorativní, by pro mě byla určitě radost, ale záleží i na jiných věcech, například na kolektivu, do kterého se dostanete. Taky jsem trochu omezena tím, že v žádném případě nechci být obchodnice, něco prodávat. Úplným ideálem by pro mě bylo, kdybych měla nějaké své vlastní stránky, recenzovala na nich kosmetiku a byla za ně placena! Mimochodem totiž moc ráda píšu a fotím. Sleduju několik kosmetických blogů, ale všechny ty holky je píšou zadarmo a ve svém volném čase, protože je to baví. Jen bývají oslovovány kosmetickými firmami, které jim zdarma pošlou výrobky k zrecenzování. To je zřejmě jejich jediný výdělek, ale věřím, že ty top blogerky svůj blog nezaložily kvůli výrobkům zdarma.

Tak to jsem nevěděla - zajímavé. Kolik Ti bylo let, když Tě začaly „šminky“ zajímat? Kdy ses poprvé nalíčila?
Když mi bylo asi 10 let, šla jsem s mámou od doktorky a za přečkání očkování jsem měla slíbený nějaký dárek. V drogerii jsem si vybrala dětskou paletku s očními stíny a rtěnkami ve sladkých růžových barvách. Ale používala jsem ji potom jen na karnevaly nebo v rámci her se sestrou. Dodnes si pamatuju, jak ta paletka voněla.

Do školy jsem se začala líčit asi až ve 14 letech, tedy později než ostatní spolužačky, začala jsem ledově modrými stíny na celé oko a růžovou rtěnkou - dnes mi to přijde děsné.

Proč si myslíš, že se některé ženy zásadně nelíčí a raději jsou za „šedé myšky“?
Mám v okolí ženy, které říkají, že na líčení nemají čas, ale to je přece otázka priorit. Dobře nalíčit se dá klidně za 7 minut. Mně to trvá déle proto, že se s tím dost piplám. Některá to zas považuje za nedůležité, jinou to nebaví (chápu, že zabývat se hned ráno něčím otravným chce málokdo), další má zas pocit, že to pro ni není nebo je to v jejím věku už zbytečné. Nebo řeknou, že by si akorát vypíchly oko. Nikomu ale nelze vnucovat, aby se líčil. Kdo chce, ať to zkusí a uvidí. Kdo nechce, nemusí nic.

Protože Dante už základní kurs líčení před časem u mě absolvovala, zvolili jsme nácvik líčení stylového, takovou „vyšší školu“. Dante sama měla nápad podtrhnout líčení ještě dobovým stylingem.

Podívejte se, jak čtenářka sama zvládla dle mých instrukcí comeback hollywoodského stylu 50. let:

proměna

A jak se jí podařil make-up 70. let a la film „Mamma mia“:

proměna

Moc bych Dante přála, aby se jí co nejdříve podařilo se svým hobby živit. Má velkou šanci. Když o něčem zdánlivě zpočátku nereálném zvláště silně sníme a vytrvale za tím jdeme, zpravidla cíle po čase dosáhneme. A hlavně v tom, co nás baví, býváme i hodně dobří.

Do soutěž o nejlepší podzimní proměnu (podmínky ZDE) se můžete stále hlásit - její součástí je tentokrát malé interview - takové volné pokračování seriálu Taková jsem já, který probíhal před několika lety zde na ženě-in s redaktorem Jakubem D. Kočím.

Reklama