Když se před pěti lety Michaela vdávala, brala si muže svých snů. Miloš byl nejen finančně zajištěný, ale byl i neuvěřitelně pozorný, milý, vnímavý a chápající. Míše nikdy nezakazoval, aby se chodila s kamarádkou bavit – naopak. Vždy ji podpořil a nejednou jí dal i peníze na nové oblečení, či na večerní útratu.

„Hrozně moc jsem si toho cenila. Líbilo se mi, že Miloš nežárlí, že mi dává absolutní svobodu...,“ říká dnes Michaela se slzami v očích.

 

Zdání totiž občas klame.

Ano, Miloš byl sice tolerantní pohodář, ale z jednoho prostého důvodu. Svobodu, jakou toleroval u Michaely, automaticky také vyžadoval u sebe.

Jak Míša přiznává, neměla s tím problém. Brala to tak, že když se ona občas zajde pobavit s kamarádkou, proč by si i on nemohl vyrazit s kamarádem...

 

„Jenže pár měsíců po svatbě jsem zjistila, že nejen já chodím s kamarádkami. Miloš se totiž nechodil bavit s muži, ale se ženami. Bral je na večeře, na diskotéky, na výlety.... Nejsem naivní a vím, že to neskončilo jen u hezkých slovíček. I když mi Miloš stále dokola opakuje, že se žádnou z nich nespal, nevěřím mu.“

 

Když Michaela zjistila, jakou zábavu její muž miluje, zhroutila se. Její sen o krásném manželství dostal vážné trhliny...

V první chvíli se rozhodla pro rozvod. Neuměla si představit, že by v takovémto vztahu byla schopná žít.

 

„Opravdu jsem tenkrát byla rozhodnutá, že vztah ukončím. Jenže potom moje city k manželovi zvítězily nad zklamáním, znechucením, nad bolestí ze zrady... Miloš mě ujistil, že miluje jen a jen mě a že ty ženy pro něj nic neznamenají. Když jsem se ho zeptala, proč to tedy dělá, proč za nimi chodí, jen pokrčil rameny a řekl, že už je prostě takový. Že miluje přítomnost žen kolem sebe, ale že to je vše. Že nemá potřebu s nimi spát, protože já jsem pro něj v posteli tou nejlepší.“

 

Michaela s Milošem nejednou o tomto problému hovořila. Prosila ho, ať to už nedělá, říkala mu, že jí jeho chování ubližuje. Po takovémto rozhovoru se prý Miloš vždy na nějaký čas krotil, ale po čase vše začalo nanovo.

 

„Je to šílené a někdy si myslím, že už ani nemám sílu to dál snášet. Ve chvílích, kdy mu na triku objevím obtisklé rtěnky, nebo kdy jsou třeba čtyři hodiny ráno a on ještě není doma, propadnu zoufalství a říkám si, že už dál prostě nemůžu....

Jenže pak se vše uklidní, Miloš mě ujistí, že mě miluje, že jsem ženou jeho života a že kdyby mě ztratil, nepřežije to....

Jsem asi naivní, ale věřím mu, že mě má opravdu rád! Je hrozně hodný a citlivý, jen se bojím toho, že jednou už nezvládnu to, až se zase vrátí pozdě k ránu....

Miluji ho a nechci o něj přijít. Na druhou stranu ale nevím, jak dlouho tohle všechno ještě vydržím. Nejhorší bolest je totiž ta, kterou vám způsobí nejmilovanější člověk na světě. A tím pro mě Miloš opravdu je.“

 

Reklama