Můj přítel má zvláštní maminku... Nikdy jsem jí nic neprovedla, nikdy jsme se nepohádaly, a přesto se ke mně doneslo, že o mně všude prohlašuje, že jsem obyčejná, hloupá nána a že se diví, že její syn se mnou vydrží.
Když se ke mně tato slova donesla, dost mě to ranilo... ( Doneslo se to ke mně od vícero lidí, takže vím, že se nejedná o žádnou lež, pomluvu či fámu ).
Až do této doby jsem totiž byla přesvědčená o tom, že mě budoucí tchyně má ráda, že si rozumíme, že jsme kamarádky.
Nechápu, proč se mně staví do očí, usmívá se na mě a za rohem mě pomlouvá.
Jsem z toho smutná. Tím spíš, když vím, že všechny její lichotky a milá slova byla jen podivnou komedií.
V neděli jdeme ke tchyni na oběd a já si pokládám otázku, zda mám na ni přímo vyrukovat s tím, že vím, co o mně prohlašuje a co mi k tomu řekne.. Přítel mě prosí, ať to nedělám, že tak vyprovokuji ošklivou hádku a že se snadno může stát, že mi matka vmete do tváře, že už jí nesmím přes práh.
Vím, že by tuto situaci přítel nesl velice těžce a nechci mu ubližovat, ovšem myslím i na sebe a ani trochu se mi nelíbí, co tchyně za mými zády o mně roznáší...
Jsem na vážkách... Mám se tchyně na to přímo zeptat? Jít na to oklikou, nebo raději mlčet a dělat, že o ničem nevím???
Nějak si nevím rady, co s tím....
Nový komentář
Komentáře
linde: dobrý, jen bych to malinko poopravila. Přítel by měl říct :"My jsme ty pomluvy slyšeli". Pokud odmítne, není co řešit. Pryč od něj, než bude hůř.
když je tvůj přítel srozuměn se situací, ať si za máti zajede a na rovinu se jí zeptá, jak se jí zamlouváš. Pokud řekne, že jsi OK, tak ať řekne, co jsi zaslechla a co tě trápí a ať se k tomu máti vyjádří. Pokud to nikam nepovede, tak je pošli do ***... oba.
Jo, teď mi došlo, že to opravdu žádná tchyně není. Takže v tomto případě by mi ona jako člověk byla volná. Spíš bych sledovala reakce přítele, pokud tuto situaci dovede vyřešit a zastat se mě. Pokud ne, tak bych mu asi řekla sbohem. Takových situací bude víc a jak bych mu mohla věřit, když by teď neobstál.
Na skoro tchyni bych se vykašlala, návštěvy u ní omezila. A teprve až by se zajímala, proč k ní nejezdíte bych jí řekla o těch pomluvách. Já takové chování nechápu, to bude asi typem člověka. Ona si neuvědomuje, že si vlastně kydá do vlastního. Každopádně bych se se skorotchyní nekamarádila, protože pak všechno co řeknete může použít proti vám.
Falešná tchyně. Blbý, že váš přítel to nechce řešit a s maminkou si promluvit. Byla jsem v podobný situaci, bylo to děsný, ale můj manžel se postavil za mě. Nějakou dobu jsme tam nechodili a přerušili kontakt. Tchýni se to v hlavě srovnalo, přece jenom není žádný terno přijít o syna a tenkrát o jedno vnouče. A teď je pohoda. Žádný problém, spíš naopak vím, že mě má ráda. A pro vás rada, určitě to řešit.
No já bych s ní nemluvila jako dřív, byla bych pořád ticho, žádný kamarádský gesta....no a kdyby se mě zeptala, co mi je, tak bych jí řekla, že jsem se dozvěděla, že o mě někdo roznáší, že jsem hloupá nána a že mě to moc mrzí....a pak bych se jí z příma podívala do očí- a hned by věděla, co si o ní myslím já
moje skoro tchýně jak jí říkam mě taky nemusí už čtyři roky se nás snaží rozejít, ale předemnou je jako mílijus. Tak co no nic si z toho nedělám jinak bych se musela asi zbláznit. Přítelova babička s otcem mě mají docela rádi takže mě to opravdu nějak netrápí.
gerda: souhlasím stebou
především si myslím, že to není žádná tchyně, když máte volný vztah jako přítel s přítelkyní. O to míň bych si její výroky brala k srdci. A co je ona vůbec zač, že vynáší takové soudy? Je to mimořádná osobnost, které si okolí váží? Třeba je nána právě ona a na tobě si hojí mindrák. Jestli jí jde o to vyvolat konflikt, naschvál bych ji převálcovala kultivovaným vystupováním. A ukázala jí, kdo ta nána skutečně je. Rozhodně bych se jí na nic neptala - když je schopna roznášet po okolí takové nesmysly, nebude s ní rozumná řeč.
modroocka: tohle řešení se mi líbí.
modroocka: To mi příjde jako dobré řešení. A tvářit se velmi lítostivě, jaké že to má známe, kteří o ní tvrdí takové nehoráznosti.
Kašli na ni. To bude nějaká zakomplexovaná čůza. Normální člověk tohle nedělá.
Měla jsem přítele, jehož matka i babička o mně mluvily jako o kurvičce. Tedy ne přede mnou.
Byla jsem tehdy tak hloupá, že jsem se vůbec nebránila a jen tiše zírala.
Ironií osudu bylo, že ten přítel byl můj první milenec a to ještě jsem začala docela pozdě. A ony to obě dvě věděly.
On se mne nezastal.
Jestli mohu radit, promluv si s ní na to téma. Ne útočně, ale spíš nejistě, zaraženě.
Jestli je to ale pravda a přítel se tě nezastane, vykašli se na něj i s jeho "maminkou".
Proč si ničit nervy, ztrácet čas atd.?
Doporučuju to vyřídit v soukromí a bez emocí, zeptat se jí proč si myslí, že si hloupá nána, přiteli o tom řekni, ale vyřeš to bez něj:-)
Oprava: Myslim...
Myslí, že se tu všechny shodneme, že na matce
záleží. Pro ten případ už jsem si i říkala, že sirotek by nebyl k zahození!
Nejhorší je, že ty mámy z těch synáčku dělají ty "chlapečky". Já mám kluky dva a doufám, že taková nebudu...
jasně, opatrně se zeptat, jak už bylo "navedeno" níže. Nejsi žádná uťáplá blbka, která má zakrývat oko. Tím, co tchýňka vykládá poškozuje Tebe, protože se nedokáže smířít s tím, že chlapeček už nepotřebuje utřít nos. Ale zároveň si tato ženština, opičí láskou ku svému dítku hořící neuvědomuje, že před lidmi, před kterými tyto slinty vypráví, shazuje i toho svého milánka.
Nemůže po Tobě chtít, abys to neřešila, časem budou nové a nové problémy. A to všechno budeš mět neřešit?
Takového jednoho jsem i s jeho maminkou.................... a teď mám sjuper chlapa a báječnou potencionální tchýňku. Držím palec. Jdi do kontaktu.
breberka: aby nedošlo k mýlce, já jsem fakt moc ráda, že to je tak jak to teď je
, akorát, jak jsem psala níž, mě štve ten čas...
Lillllly: protože je to SRAB
dzijana: to máš 100pro pravdu, s tím strachem z konfrontace, ale z vlastní zkušenosti můžu říct, že takovýmto "maminkám" se obvykle podaří synáčka zviklat na svou stranu
. Já za sebe radím vyměnit chlapa
, taky jsem si to neuměla představit a teď po čase si říkám, jak jsem byla blbá, že jsem to tak dlouho snášela
, nejvíc je mi líto těch promarněných let