Můj přítel má zvláštní maminku... Nikdy jsem jí nic neprovedla, nikdy jsme se nepohádaly, a přesto se ke mně doneslo, že o mně všude prohlašuje, že jsem obyčejná, hloupá nána a že se diví, že její syn se mnou vydrží.

 

Když se ke mně tato slova donesla, dost mě to ranilo... ( Doneslo se to ke mně od vícero lidí, takže vím, že se nejedná o žádnou lež, pomluvu či fámu ).

Až do této doby jsem totiž byla přesvědčená o tom, že mě budoucí tchyně má ráda, že si rozumíme, že jsme kamarádky.

 

Nechápu, proč se mně staví do očí, usmívá se na mě a za rohem mě pomlouvá.

Jsem z toho smutná. Tím spíš, když vím, že všechny její lichotky a milá slova byla jen podivnou komedií.

 

V neděli jdeme ke tchyni na oběd a já si pokládám otázku, zda mám na ni přímo vyrukovat s tím, že vím, co o mně prohlašuje a co mi k tomu řekne.. Přítel mě prosí, ať to nedělám, že tak vyprovokuji ošklivou hádku a že  se snadno může stát, že mi matka vmete do tváře, že už jí nesmím přes práh.

 

Vím, že by tuto situaci přítel nesl velice těžce a nechci mu ubližovat, ovšem myslím i na sebe a ani trochu se mi nelíbí, co tchyně za mými zády o mně roznáší...

 

Jsem na vážkách... Mám se tchyně na to přímo zeptat? Jít na to oklikou, nebo raději mlčet a dělat, že o ničem nevím???

 

Nějak si nevím rady, co s tím....