Foto: Shutterstock
Bramborový salát je skutečným symbolem Vánoc
„Češi vždy byli a jsou národem bramborového salátu. Jediný správný je samozřejmě ten ‚originální‘, který si každý připravuje podle rodinného receptu,“ komentuje výsledky průzkumu Patrik Dojčinovič, výkonný ředitel Tesco ČR. A právě bez něj si dnes téměř 9 Čechů z 10 nedovede štědrovečerní večeři představit (87,2 %), přičemž před rokem 1989 to bylo jen nepatrně méně (86,5 %). Na stole nesmí chybět ani tradiční kapr na jakýkoliv způsob, který se dokonce nyní těší ještě větší oblibě než před 30 lety. Dnes si bez něj nedovede Vánoce představit 73,1 % Čechů, dříve bylo zastánců této vánoční ryby 58 %. Pomyslnou bronzovou příčku nejčastějšího jídla na štědrovečerním stole za uplynulé roky ztratila rybí polévka, kterou v současnosti na stolech českých domácností nahrazuje některá z jiných polévek – vývar s knedlíčky, hrachová nebo třeba zelňačka.
„Bramborový salát je stále téměř neohrožený i přesto, že v poslední době vzrůstá obliba batátů, sladkých brambor. Zákazníci nakoupili loni během vánočního období 1 576 tun brambor a 637 tun cibule“, upřesňuje Patrik Dojčinovič, výkonný ředitel Tesco ČR. Na rozdíl od bramborového salátu musí jihočeský kapr o přízeň Čechů každý rok bojovat s čím dál tím větší sladkovodní konkurencí, kdy lidé zvažují i výběr okouna, candáta, štiku nebo pstruha. Pozadu nejsou ani mořské ryby a plody, protože pražma, tuňák, chobotnice, losos nebo krevety zdobí stále více tuzemských štědrovečerních tabulí. Na nich se ve srovnání se sametovou revolucí stále více objevují sváteční jídla i z drůbežího a hovězího masa. Zvláštní postavení má i prvorepubliková tradice vánočních šneků, kterou nyní objevuje spíše mladší generace.
Poctivá domácí výroba
U jakých jídel považují Češi téměř za otázku cti, že bude vše ryze domácí? Předrevolučních pět nejčastějších položek je shodných s těmi dnešními, proměnilo se jen jejich pořadí. Zatímco dnes nejčastěji ženy kladou velký důraz na domácí cukroví a pomazánky k drobnému pohoštění, před revolucí bylo cukroví až na pátém místě. Přední příčka patřila také sladkému, ale v podobě nejrůznějších dortů a zákusků. Asi není žádným překvapením, že polotovarům fandí více muži, zatímco ženy se při přípravě svátečních jídel a cukroví stále více spoléhají na své vlastní umění.
Nový komentář
Komentáře
V naší rodině byla tradiční hrachová polévka, smažený kapr a bramborový salát bez majonézy, jen s octovou zálivkou. Když jsem se vdala, tak jsem přebrala zvyk z manželovy rodiny a salát jsem dělala s majonézou a rybí polévku vařil manžel, protože z kapřích hlav se mi navalovalo. Polévka ale byla moc dobrá. Nyní dělám rybí polévku z kousku kapra, hlavu nechávám odstranit při nákupu kapra a také si ho hned nechávám vykuchat. O vinné klobáse jsem se dozvěděla až po revoluci, e to někde považují za štědrovečerní jídlo. Já ji nikdy nejedla. A jinak jsme měli aspoň 15 druhů cukroví, pomeranče, mandarinky a banány, ananasový kompot, který se musel shánět. Čerstvý ananas jsem jedla až po revoluci. Zato jsme jednou měli v 60. letech kokosový ořech, který nás ale hodně zklamal.
u nás je to stále stejné menu rybí polévka, kapr smažený a bramborový salát, jak před revolucí tak nyní,jen tedy jedna dcera nejí kapra, tak té obaluju filé...... a když se dívám na grafy, dříve jsem tedy moc exotické ovoce neznala,takové pomelo až po revoluci
vrcholem obžerství na vánoce u nás byly mandarinky, které byly na příděl, kubánské zelené kyselé pomeranče a salám Herkules, bramb. salát a kapr byl vždycky
u nás rybí polévka,kapr a kdo nerad kapra,tak párky
My, co si pamatuji, tak jedině knedlíčkovou polévku. Salát, řízky a kapr.
Za dob mého dětství a mládí jsme měli vždycky kapra a salát, polévku rybí i hrachovou, protože rybí každý nejí, například já - protože jsem viděla, z čeho se to dělá. Fuj. Ale poté, co jsem se vdala a přestěhovali jsme se do severních Čech, hned první vánoce jsem byla překvapena tím, že tam lidi kupovali na kila vinnou klobásu (která je i na ilustrační fotce) a považovali to za vánoční slavnostní jídlo, zatímco kapr skoro nikoho nezajímal. Pro mě naopak vinná klobása byla taková nezajímavá rychlovka, co se hodí na pánev a rychle opeče, když je potřeba nějak se odbýt, a jí se to s chlebem a kyselým zelím. Nic, co by evokovalo vánoce. Tak jsem se ptala, a nikdo mi to neuměl pořádně vysvětlit. Jen že přece odjakživa klobása, to je úplně jasné, ne?
No, do dneška to nevím, proč. Ale nepodlehla jsem, my měli vždycky kapra nebo jinou rybu. Osobně si myslím, že ta vinná klobása bude asi "německý import", stejně jako adventní věnce, v Česku je tradice betlém, a ne nějaké věnce.
No u nás se nějak nic nezměnilo.
Kapra a salát jsme měli vždy. Před 30 lety i dnes. Rybí polévku jsme nedělali a neděláme. A ani neděláme nějakou jinou. Protože k večeři nám ryba se salátem stačí, nemusí být chodů jak k opulentnímu obědu. Asi by to večer stejně nikdo všechno nesnědl. A bylo by zbytečných zbytků. Peče se jen pár druhů cukroví, hlavně kvůli babičce, má to ráda. Stejně dříve i dnes.
Míváme i tak jednu vánočku. Pravda, dřív se pekla. Dnes spíš tu jednu koupíme, taky spíš pro tu babičku. A když chceme jednu jedinou, tak se nám ani nevyplatí to péct.
Ještě jsme v minulosti mívali na Vánoce pravidelně pomeranče, neloupané buráky a ananas (většinou se sehnal, když ne, byl ananasový kompot) a zmrzlinu.
Tak jediná změna je, že buráky si koupíme loupané a zmrzlinu už na Štědrý den nemíváme:-) Vůbec nechápu, jak jsem to jako dítě do sebe ten den všechno nacpala:-))
U nás doma se na Štědrý den jedl domácí bramborový salát a smažený kapr. Polévku dělávala babička, nosívali jsme jí vnitřnosti kapra. Až po mnoha létech jsem zjistila, že polévku neměl rád tatínek. Jinak klasické domácí cukroví bývalo pravidlem, na míse ořechy domácí produkce, datle i fíky. Pomeranče, banány a jablka z babiččiny zahrady. Tatínek nám ukazoval, jak se lije olovo, pouštěly se skořápky. Ale moc jsme doma nezpívali. S babičkou ano. Musím konstatovat, že na to období moc ráda vzpomínám. Tradice, úcta ke stáří, slušnost - to se nám dnes zcela vytrácí. A tolik by jí bylo třeba!
Před 30 lety o pomelu nikdo nic nevěděl. Vrcholem byly mandarinky a "normální" (ne kubánské) pomeranče před Mikulášem. A pomalu se začínalo objevovat kiwi.
Pomelo jsme před rokem 1989 opravdu neměli, ale občas jsme měli ananas. Jinak je ten řebříček stejný, rybí polévka, kapr, salát, cukroví, ovoce, ořechy, datle a fíky. K snídani vánočku a kakao. Ujídaly jsme z kolekce, která se věšela na stromek. Naši měli bílé víno a my šťávu na přípitek. Nevzpomenu si, že by mi jako děcku něco nějak zvlášť chybělo, snad jen, že mě naši nenechali dělat všechny vylomeniny, které jsem vymyslela.