Podělte se s námi o příběh a vyhrajte spotřebiče od značky MORA

Kde jsou výherci?

Jsem velice spokojená se sporákem mora elektrický

Sporák Mora- můj vděčný letitý pomocník, součást mého kuchyňského království a také svědek mé neuvěřitelné hlouposti :-) Tak jak to máme my ženy ve zvyku dělat více prací najednou, tak já na to skoro doplatila a nejen zničením sporáku,ale rovnou vyhořením celé kuchyně, ne-li dalších součástí obydlí.Dala jsem si na sporák do kastrůlku trochu oleje, zapla plotýnku a chystala se udělat jíšku.No chvilku než se to zahřeje to bude trvat, tak jsem odběhla do obýváku pouklízet....a má pamětˇasi vzhledem k mému věku selhala :-)....klidně si uklízím, když můj nos začal negativně vnímat něco spáleného a mé uši uslyšely silné zvuky prskání, pak mi mozek teprve sepnul a já letím do kuchyně. Děs, hrůza, oči vypadlé z dˇůlků, sotva jsem lapala po dechu, celá jsem se třásla, totálně v šoku, když jsem uviděla nad kastrůlkem  víc jak půlmetrový plamen olizující už kuchyňskou skříňku nad sporákem.Naštěstí můj křik uslyšel syn a duchapřítomně přiskočil a na hořící kastrůlek přiklopil plech na pečení, čím oheň udusil.Začouzená kuchyně, všude plno černého čmoudu, já rozklepaná a zároveň neštˇastná z toho, že se mi prvně v životě něco takového vůbec stalo a já nedokázala v šoku reagovat.Příběh skutečný a naštěstí s dobrým koncem a snad i trochu varovný pro ostatní :-) 

Omlouvám se, včera jsem to asi napsala"někam jinam".... Na sporáku se vaří hovězí polévka, v troubě se peče maso. Přijdou hosté, vše musí být tipťop. Z polévky vyndavám maso, krájím na malé kousky a kližky loudí náš kokřík Linda. "Nehltej to, kousej to", nabádám ji, ale jde ji to jedním dlouhým chlupatým uchem tam a druhým ven.Vše připraveno, hosté přicházejí k prostřenému stolu.Linda je vzorná, ani neštěká...jenže začíná podivně kašlat a hle, před návštěvu vedle stolu vydávila zhltané chrupavky...jojo, polilo mě horko..naštěstí hosté chuť k jídlu neztratili, prý mají doma také něco podobného :).. chlupatého.

Již několik let se marně snažím přemluvit svého staromilecky založeného přítele k přestavbě naší bezmála 25let staré kuchyně. Usilovně jsem přemýšlela, co by ho přimělo změnit názor a začít o rekonstrukci alespoň uvažovat a nápady nepřicházely. Když jsem si již živě představovala, jak ještě v důchodu každý druhý rok nalepuji na dřevěné police skříněk mé dávno vysloužilé kuchyňské linky omyvatelný papír, objevila se v internetovém magazínu ŽENA- IN Velká vánoční soutěž, kde byla jednou z hlavních výher Vestavná multifunkční trouba VT 778 AB MORA. Najednou mi svitla jiskřička naděje, poctivě jsem plnila úkoly a sbírala vločky, abych je pak všechny vsadila na šanci vyhrát tuto krásnou cenu. I když jsem byla přesvědčená, že takové štěstí mít nemůžu, očekávala jsem s napětím článek s vyhlášením výherců. Věřte – nevěřte, já tu úžasnou troubu vyhrála.

 A jak to celé dopadlo? Poté, co se přítel vzpamatoval z údivu (jako skeptik by v žádném případě nevěřil, že můžu vyhrát něco víc než knihu či vstupenky na cokoli), uznal, že pádnější argument už dostat nemůže a odkráčel i s metrem do kuchyně. Co dodat, k mé obrovské radosti se bude v létě přestavovat a jak přítel ještě dodal: aby nám to pěkně ladilo, je už o značce dalších spotřebičů rozhodnuto.

Sporáky Mora mne provází od dětství a nedám na ně dopustit, je to prověřená kvalita za dobrou cenu. Pamatuju, jak sporák Mora bylo to prví, co jsem si koupila po rozvodu a dodával mi jistotu a pocit bezpečí, že si buduju nový domov a čeká mne nový, lepší život. O koupi nového sporáku Mora uvažuji i nyní, tak bych byla za výhru ráda :-) Líbí se mi na nich i to, že do nich dáte plechy klasické velikosti a peču moc ráda.

MORA mě vlastně provází celý život a to je spoustu let! Jako malé dítě jsme se nastěhovali do bytu a tam byl v kuchyni elektrický sporák MORA. Ten dosloužil a tak jsme si koupili nový a opět MORU.  Když jsem se vdala a nastěhovala do družstevního bytu, v kuchyni opět stála MORA. Sporák dosloužil a tak jsem se při výběru opět rozhodla pro MORU , sporák dosud slouží. Na chalupě stál elektrický sporák MORA z dětství a sloužil. Pak přišla povodeň, zatopila kuchyň a trouba přestala hřát, plotýnky se vzpamatovaly a vařily. Troubu jsem nepoužívala. Až po čase jsem ji zapnula a ona- HŘÁLA! Nyní mám na chalupě nový sporák a jak jinak než MORU. Věřím že bude sloužit jako všechny. Syn uvažuje o novém elektrickém sporáku a myslím že také zůstane věrný české značce MORA.

Ju,krásná soutěž,...já když slyším slovo Mora tak se mi automaticky vybaví trouba,už od útlého věku

Před 43 lety se naše rodina nastěhovala do panelového domu, kde manžel musel odpracovat mnoho hodin (byla to výstavba tzv.svépomocí). Sporák Mora byl již vestavěn před kuchyňskou linkou. Nevím jakého čísla byl, ale dvířka  byla   černá, nahoře bílý s plynovými hořáky a dole elektrická trouba. Plocha s knoflíky byla oranžová, knoflíky nerez. Příklopná deska  pro zakrytí všech hořáků byla  odnímatelná. Pokud jsem čistila sporák, knoflíky jsem mohla vyndat, pěkně se čistilo a nerez zářila. Dokonce i plocha, kde byly hořáky šla oddělat. Asi po 30-ti letech jsme si koupili nový   sporák Mora 2470, který je celý bílý, příklopná deska na hořáky nejde oddělat, špatně se čistí i knoflíky, také nejdou oddělat a deska pod hořáky nejde také oddělat. Jak já vzpomínám na ten starý sporák, jak se krásně čistil. Nechápu, proč je tento nový tak komplikovaný na čištění. A tak na ten starý opravdu vzpomínám, byl na údržbu mnohem lepší!

Dodnes mám doma sporák značky Mora 218. S úsměvem  vzpomínám na dobu kdy jsem chovala doma džungarského křečíka, jménem Lumpík. Byl velice šikovný a hlavně byl to mistr útěku. Podařilo se mu dokonce utéct z klece. Protáhl se mezi šprušličkami a zmizel. Naštěstí kuchyň, kde křečík přebýval, byla v době jeho útěku zavřená, takže musel být někde v kuchyni. A tak jsem po něm začala pátrat. Najednou z ničeho nic jsem zaslechla jakési šramocení, jako když kov naráží na kov. Šlo to ze sporáku, ze spodní části, kde jsou uložené plechy. Otevřela jsem tedy spodní část sporáku. A ejhle jaké bylo překvapení. Můj malý šikula si to štrádoval hezky vzadní části úložiště mezi plechy. A jak tak přebíhal, plechy se nakláněly a bouchaly o  sebe. Oddechla jsem si, že už vím kde malý uličník skončil a odchytila ho. Ovšem už jsem pořídila bezpečnější příbytek, z kterého už nedokázal utéct. A jak se tam dostal? Jednoduše. V zadní části sporáku byl malý otvor, kterým tam můj malý uprchlík vklouzl. Dodnes na tuto příhodu vzpomínám s úsměvem. Ještě štěstí, že jsem tenkrát nezapla troubu.

Dobrý den, nikdy nezapomenu na náš sporák Mora. U nás vařil táta, na rozdíl od většiny jiných rodin :-), a moc dobře. Všechny začátky mého vaření začínaly právě u našeho sporáku. Učil mě obalovat řízky v trojobalu, dělat palačinky, vařit pudink. V troubě jsme na vánoce pekli cukroví. Po tátově vaření byl sporák pořádně "zadělaný" a dodnes si vzpomínám, jak jsem ho drhla drsnou stranou houbičky (dnes už jsou sklokeramické nebo indukční desky na vaření a nic takového není potřeba). Taky si vzpomínám na hodiny drhnutí trouby. Nicméně táta tak dobře vařil, tak výtečně, že se na to nedá zapomenout. Později jsem od puberty na sporáku vařila i já - vařila a pekla a vždycky měl radost, když jsem mu něco dobrého udělala - například bábovku, ale málokdy mě ke sporáku pustil ... :-), bylo to jeho místo. Dnes už táta bohužel nežije, ale na sporák MORA a tátu u sporáku nikdy nezapomenu. Když už byl starší, tak se mu stalo, že u plynového sporáku zapomněl puštěný plamen a bylo to celkem nebezpečné, naštěstí si toho vždycky včas všiml nebo jsem zrovna v té době byla doma. Sporák je teplem domova, místem, u kterého se točí máma, která vaří pro rodinu nebo táta nebo děti a většinou u něho dělají něco pro ostatní. Podle mě je vaření a pečení pro ostatní jako práce nedoceněné a mělo by se víc chválit a vyzdvihovat-je to láska - ne nadarmo se říká, že láska prochází žaludkem! :-)

Máme mikrovlnou troubu Mora.  Nikdy se neporouchala a pracuje bez problémů.Vždycky se na ni můžu spolehnout,ale už dosluhuje,tak by se nová určitě hodila.

Manžel si na plynový sporák zn.Mora postavil konvici s vodou na kafe. A odskočil si na zahradu jen tak ještě něco rychle přenést. Naštěstí jsme přišli jen o tu konvici.Z čehož je jasné, že chlap nemůže dělat více věcí současně.:):) Sporák přežil konvici o mnoho let.

Měli jsme sporák Mora :) Jednou mi šla sestra vařit kafe a protože jsme v té době bohužel neměli konvici, tak vodu vařila v hrnci na sporáku...voda zavařila, sestra zalila kávu a šla zpět zamnou do obýváku. Za chvíli divný zápach, jakoby se něco pálilo....běžíme do kuchyně a hoří chňapka :)....sestra vzala právě onou chňapkou hrnec ještě před vypnutím sporáku a ona stačila chytnout...naštěstí se nám vše podařilo uhasit a sporák možná funguje dodnes (již v tom bytě nebydlím).

Mora, to jsou vzpomínky... Mora nás doprovází od dětství...

Měli jsme sporák zn. Mora a vždycky jsme byli s ním spokojeni. Ale pak jsme se  museli od tchyně stěhovat a sporák zůstal v jejím domě. Byl docela zachovalý, protože jsme si koupili za první ,, novomanželskou" výplatu. Stěhovali jsme se z Moravy do Prahy a tam už elektrický sporák byl, dodnes nevím ani značku. A co se stalo s tím sporákem na Moravě, ví jen pánbůh.

Moc pěkná soutěž, právě jsme si zavzpomínala na své dětství :-) Jen tedy nevím, jestli jsem odeslala správně, neukázalo se mi žádné upozornění o odeslání, tak snad je to v pořádku :-)

Se spotřebičem MORA mě spojuje spousta vzpomínek, hezkých i nepěkných...Byl to první spotřebič, který jsme si s manželem pořídili po svatbě do naší domácnosti  -  sporák MORA byl

svědkem všeho, co se u nás dělo...Jednou odpoledne jsem dala na plotýnku vařit vejce na pomazánku k večeři. Pak mě napadlo, že bychom s malým synkem mohli zajít na ostružiny. Byli jsme pryč asi hodinu a když jsme se vrátili, čekala nás doma pohroma. V kuchyni hrozný puch, kouře, že nebylo vidět. Hrůza, co dokáží způsobit připálená vejce. Trvalo několi dní, než se podařila kuchyň zcela vyvětrat.

parádní soutěž, určitě by se doma hodil

Krásná soutěž