cl.jpg
Foto: Shutterstock

Kefír je fermentovaný nápoj vyráběný nejčastěji z kravského nebo kozího mléka a kefírových zrn. Jeho název je odvozený z tureckého keyif, což v překladu znamená cítit se dobře, myšleno po jídle. Kefír mimo jiné obsahuje vápník, fosfor, vitamin B12, vitamin D či hořčík.

Nechybí samozřejmě probiotika, tedy bakterie mléčného kvašení, s pozitivním vlivem na fungování střev a celého trávicího systému. V tomto ohledu je kefír účinnější než jogurt. Studie zveřejněná v odborném magazínu Frontiers in Microbiology uvádí, že kefírová zrna obsahují přes šedesát kmenů prospěšných bakterií a kvasinek. Unikátní je pro něj probiotický kmen Lactobacillus kefiri s antibakteriálním potenciálem.

Kefír je dále spojený se zlepšením stavu kostí a snížením rizika osteoporózy, protože je zdrojem vápníku a vitaminu K2, který je důležitý pro jeho ukládání.

Hovoří se také o vlivu kefíru při rakovině. O tom se zmiňuje například studie z magazínu Nutrition and cancer. Pracuje se s teorií, že fermentované mléčné výrobky stimulují imunitní systém, a tím zabraňují růstu nádorů. Tuto skutečnost je ovšem potřeba ještě řádně prozkoumat a uskutečnit studie na lidech.

Další studie dávají pravidelné pití kefíru do souvislosti se snižováním cholesterolu a hladiny cukru v krvi. Studie na myších také poukázala na možnou schopnost usnadnit hubnutí tělesného tuku. Kefír může být výhrou i pro lidi citlivé na laktózu. Ve srovnání s obyčejným mlékem jí totiž obsahuje jen velmi malé množství.  

Lidé, kteří nejsou spokojení s kvalitou kefírů prodávaných v obchodech, si mohou tento nápoj připravit i doma. Stačí se ve specializovaných prodejnách nebo zdravých výživách poohlédnout po kefírových zrnech.

Zdroj: BioMed Research International, Medicalnewstoday, Nutrition and Cancer, Frontiers in Microbiology

Reklama