61757930144cacl.jpg
Foto: Shutterstock

Vše začalo v červenci, kdy Petra v nemocnici navštívila svou kamarádku, která byla hospitalizovaná se synem. Na jednom pokoji s nimi byl ještě opuštěný sedmiměsíční chlapeček jen v pleně, který měl ruce přivázané ke konstrukci postele.

Petra se o něm během několika návštěv v nemocnici dozvěděla pár kusých informací. Zjistila, že se narodil o dva měsíce dříve, v sedmi měsících ještě neopustil nemocnici, matka o něj nejeví zájem a má nemocné plíce. Jediný zájem o něj kromě Petry měla babička, která se ale starala o tři malé děti. Dala ovšem souhlas k tomu, aby Petra, které bylo líto, že nemají na chlapce v nemocnici čas, jejího vnuka navštěvovala. 

„Dokážete si představit sebe nebo své malé dítě, jak leží několik dní přivázané k posteli, pouze v pleně/ve spodním prádle, a dívá se celé dny do bílého stropu? Já taky ne. Absolutně bez důstojnosti, bez jakékoli laskavosti. Nechápu, jak to mohlo vidět tolik lidí ze zdravotnického personálu a nikdo s tím nic neudělal. Jak to mohlo projít přes toho solidního ošetřujícího lékaře, že neřekl sakra ženský, chlapeček je tady sám, pochovejte ho, odvažte ho, oblečte ho, věnujte se mu trochu víc,“ popisuje Petra ve svém příspěvku.

Po několika týdnech byl chlapeček z Petře neznámých důvodů převezený do jiné nemocnice a i tam se za ním Petra vydala. Snažila se nepřekážet, ale nesetkala se se zrovna vřelým přijetím, a i přes souhlas babičky dítěte se personálu zdála její aktivita podezřelá.

„Nikdy jsem po nikom nic nechtěla, občas jsem se na něco zeptala, ale jinak jsem šla do pokoje, chlapečka vzala a tři hodiny chovala, zpívala mu, mluvila na něj bez roušky, učila ho paci paci, říkala mu jménem, přebalila jsem ho, většinou jsem počkala, až usne a šla v slzách domů,“ vypráví Petra.

Po několika návštěvách chlapec putoval do další nemocnice. Tamní prostředí už bylo podle Petry vřelejší, méně depresivní a milejší, ale i tady se setkala s nedostatkem času ze strany personálu.

„Když jsem se ptala, zda by mohl dostat chlapeček nějakou extra péči, když je na všechno sám, když jako jediný na oddělení u sebe nemá rodiče, že potřebuje extra rehabilitaci a extra péči, aby začal jíst jinak, než jen tekutou stravu trubičkou do nosu, řekla sestra: na to já nemám čas, extra péči má zajistit matka, mám tu dalších šest dětí na oddělení,“ svěřuje se Petra.

Veškerá péče o chlapce ze strany personálu zahrnovala podle Petry jen základní kroky v podobě nakrmení, přebalení, koupání a rehabilitací. Malé dítě ale potřebuje mnohem více, aby se naučilo pohybovat, jíst a postupem času i mluvit. Petra se domnívá, že nedostatek pozornosti vedl k tomu, že chlapec musí být krmený hadičkou a má problémy s pohybem. A to i přesto, že se mu Petra snažila v rámci svých návštěv pomáhat. Bylo to zkrátka málo. Mladá žena má pochopení pro časovou vytíženost nemocničního personálu, ale nechápe, že neexistují mechanismy, které by chlapci zajistily péči adekvátní pro jeho správný rozvoj.

Po převozu do další nemocnice přestal personál Petru k chlapci pouštět. Babbiččino svolení jí bylo k ničemu. Objevila se ale naděje, že si ho babička vezme domů. Jenže sociálka to následně zamítla s tím, že by péči o něj nezvládla. Chlapcova babička posléze volala Petře a prosila ji, zda by si chlapce k sobě nevzala ona. 

„Já bych si ho domů vzala, pokud by záleželo jenom na mně, vzala bych si ho hned a byla bych ochotná se tomu v podstatě obětovat, ale jen na mně nezáleží a mám rodinu a zdravého syna, kterému se chci věnovat a takové rozhodnutí obrátí život o 180 stupňů a jsou lidé, kteří si takovou cestu vybrali dobrovolně a bez nátlaku momentální situace. A takového člověka jsem se rozhodla pro chlapečka najít,“ uvádí Petra.

Ta se momentálně snaží komunikovat s OSPODEM a dalšími institucemi, aby chlapeček nemusel po jedenácti měsících v nemocnici do ústavu, ale našla se pro něj milující rodina.

Příběh Petra popsala na svém Instagramu a také na blogu s výzvou, aby ho sdílelo co nejvíc lidí a mohlo dojít k nějaké pozitivní změně. Chlapcův osud se dotknul i mnoha českých celebrit, které na něj rovněž poukázaly. Je mezi nimi například herečka Veronika Arichteva nebo Nikol Leitgeb (rozená Štíbrová).

Zdroje: toosweetnothings (celý příběh), Instagram Petry Jirglové

Čtěte také:

Reklama