Foto: Shuttestock

Deprese jsou obecně spíše přisuzované k podzimu. Padají poslední listy, příroda se chystá ke spánku a slunce dříve zapadá. Ale i zimní období má svou stinnou stránku. Vědci se shodují na tom, že lidé, kteří trpí „zimní depresí“ mají takzvanou sezónní afektivní poruchu, která při překladu do Angličtiny vytvoří roztomilou zkratku SAD. S jistotou vzniká kvůli nedostatku slunečního světla, další důvody jsou ale záhadou.

V ohrožení jsou ranní ptáčata

Vědec Alfred Lewy, zabývající se sezónními afektivními poruchami na univerzitě v Oregonu, říká, že nejde jen o všeobecný příjem světla, ale taky o to dostávat ho včas. Nejdůležitějším časem, kdy náš mozek potřebuje světlo, je ráno. Proto jsou k zimní depresi náchylnější lidé, kteří musí vstávat brzy ráno do práce.


Foto: Shutterstock

Fóbie z jízdy ve sněhu

K dalším důvodům se přidává i deziluze z pocitu, že se kvůli sněhu či ledovce nemůžeme dostat z domu. Na to jsme si už díky pandemii zvykli, ale poslední dobou se ještě mluví o fóbii z řízení ve sněhu, která na dobrém psychickém stavu také rozhodně nepřidá. Úzkostlivý iracionální strach z jízdy ve sněhu přepadá i ty nejzkušenější řidiče. Samozřejmě člověk by mohl namítat, že jsou obavy na místě, ale pokud vás strach omezuje efektivně fungovat v práci a svírá se vám při pocitu jízdy hrdlo, jde o fóbii.

Fóbie z chladu

Když se k tomu ještě přidá kryofóbie neboli iracionální strach z chladu, je na čase odstěhovat se do teplých krajů. Kryofobici se totiž nebojí jen chladného počasí, ale také dotýkání se studených předmětů. Někteří nemohou sahat jen na opravdu zmrzlé předměty, jiní se bojí všeho, co na dotek vnímají jako chladné

Zkrátka ani idylicky vyhlížející ladovská zima, kterou máme teď, nepřináší všem lidem potěšení. Pro jedince trpící SAD a nejen pro ně máme ale dobrou zprávu. Vypadá to, že bychom se tento týden mohli nahřívat sluncem, jehož paprsky dokážou zvýšit hladinu serotoninu v těle. Deprese budou ty tam.

Reklama