Při čtení novin a časopisů velmi často narazíte na negativní hodnocení působení počítače na rozvoj dítěte. Nechci rozebírat proč noviny píší o počítačích ve vztahu k dětem jen negativně. Nejspíš bychom se dostali k tomu, že noviny kupujeme my, a nás zajímá spíš to negativní, a proto nám to noviny dávají.

 

Ale pojďme se podívat na vztah dítě - počítač bez předsudků.

 

Nejčastějším argumentem proti dítěti u počítače je, že takové dítě je odtržené od reality, je zbytečně agresivní a není schopno rozeznat realitu od fikce.

 

Domnívám se, že je to blbost. Normální dítě, se kterým rodič běžně komunikuje, může bez problémů pařit Dooma aniž by to na něm nechalo negativní důsledky. Děti jsou agresivní od přírody. Jako malí kluci jsme si nejčastěji hráli na vojáky a ta hra spočívala jen v tom, že jsme se navzájem postříleli. Nejčastější věta byla „lehni seš mrtvej!“. Když jsme nebyli vojáci, tak jsme byli indiáni a kovbojové apod. Dnes je hraní na počítači a střílení nepřátel obdobou této hry.

 

Není totiž důležité ono zastřelení, ale vědomí, že je to hra.  Tam, kde je problém, má větší vliv na charakter dítěte domácí prostředí a ne hraní her. Tzn. že dítě se nechová podle vzorů z počítače, ale podle vzorů v rodině. Za to, že dítě je agresivní, nekomunikativní, lhostejné – doplňte si sami - nemůže počítač, ale rodič, který se snaží zbavit zodpovědnosti. A na počítač svaluje vinu.

 

Já si totiž myslím, že počítač, je-li využíván přiměřeně, je obrovským pozitivem. Vidím to na svých synech. Současnými hrami jsou tlačeni do toho, aby rozuměli anglicky, musí se naučit soustředit, musí logicky přemýšlet. Musí se naučit rozhodovat co má hlavní prioritu a co vedlejší. Učí je sledovat více úkolů najednou. A těch pozitiv najdu ještě mnoho.

 

A přiměřené není hodina denně. Tomu věří snad jen psychologové, že se dá den rozdělit na nějaké doby a v nich s dětmi dělat to co je naplánováno. Když jeden upršený víkend stráví děti celý u počítače a hrají si a další slunečný stráví celý na kolech v přírodě s rodiči nebo s kamarády, tak je to nijak neohrožuje. Jde o to, že my jako rodiče jim musíme dát zajímavý program a zároveň jim nebrat to, co je baví.

 

A co si myslíte vy?

Reklama