Někteří lidé mají pocit výsostného práva přijít se potěšit s vaším právě narozeným miminkem. To, že mají ječné zrno či podebranou záděru, jim v tom nebrání – vždyť je to pro dospělého člověka banální záležitost. A co pro vaše miminko?

 

„Všichni mne měli za přecitlivělou, když jsem poprosila jednoho známého, aby odešel, respektive aby se raději ani nezouval. Pod levým okem se mu skvěl váček, ječné zrno,“ vypráví Helena,“ a tenhle člověk se přišel potěšit s naším šestinedělňátkem,“ dodává. Vzápětí vzrušeně dodává, jak byla v šoku, když k nim domů přišla tchyně s oparem a vůbec jí nevadilo, že jde do bytu, kde je miminko. „Když jsem jí vysvětlila, že s oparem na puse prostě není vhodné brát miminko do rukou  a prosím ji, aby ho vůbec nepusinkovala, urazila se a za celou dobu návštěvy se mnou nepromluvila,“ říká maminka dnes již dvouletého caparta.

 

Helena si stále stojí za svým a má pravdu, k malým dětem, zvláště novorozencům nemají chodit lidé s infekčními nemocemi. Obrátili jsme se na MUDr. Neugebauera, praktického lékaře pro děti a dorost, aby nám k dané problematice řekl víc.

 

Pane doktore, jakým vývojem prochází dětský organismus během prvních šesti neděl? Je toto období pro první chvíle života dítěte zásadní?

 

Hned na začátek je třeba poznamenat, že ten malý tvoreček je přibližně devět měsíců chráněn v lůně matky. Z toho asi 3 měsíce trvá, než jsou vytvořeny základy všech orgánových systémů, po zbylou dobu už vše jen roste a dále se rozvíjí. Je třeba také vědět, že po celou dobu těhotenství je tomu malému tvorečkovi poskytován úplný servis. Veškerá výživa včetně kyslíku je dodávána mateřskou krví, a je uložen ve vodním prostředí, které nazýváme plodovou vodou a i ta má za úkol ho svým způsobem chránit.

Narozením dochází k zásadní změně. Miminko se musí vyrovnat se skutečností, že se z něho stal suchozemský tvor a že musí potravu a kyslík přijímat z vnějšího prostředí. Musí tedy vyměnit více než pět miliónů červených krvinek za takové, které jsou schopny vázat kyslík ze vzduchu, začíná tedy dýchat, aktivuje se trávení a mění se vlastnosti kůže. Je to tedy obrovský nápor na takového malého tvorečka, a než to všechno zvládne, chvilku to trvá. Proto také platí, že až do 28. dne života se mu říká novorozenec a je to také proto nejkritičtější období jeho života. Dýchací i trávicí cesty nejsou ještě osídleny žádnými mikroby, tento proces teprve začíná. Některé mikroby mají navíc za úkol mu například s trávením pomáhat. Jenže tito pomocníci tam ještě nemusí být, a když se nejdříve setká s těmi zlými, malér je na cestě. Navíc je miminko chráněno pouze tím, co mu maminka předala svou krví během vývoje v bříšku, po narození pak tím, co dostane v mateřském mléce. Teprve kolem třetího měsíce života se k životu probouzí vlastní imunitní systém. S čím větším počtem mikrobů se v tomto období setká, tím většímu riziku je pak vystaven.

 

Novopečené maminky jsou často bombardovány svými příbuznými a známými prosbami o návštěvu, jednak aby pochválili miminko, jednak aby nového tvorečka přivítali na svět. Co by si měli lidé uvědomit, předtím než se vydají na návštěvu, kde je malé dítě?

 

Že to miminko je ze všech těch změn vystrašené, že se obává nových zvuků, hlasů, že musí nejdříve zvládnout adaptaci na zásadní změnu ve svém životě. Proto potřebuje klid a co nejméně rušivých vlivů, což mohou být i neznámé hlasy, o různých mikrobech jsem již hovořil.

 

Setkal jste se ve své praxi s nějakým případem, který, věřím, nakonec dopadl dobře, kdy se děťátko od příchozího nakazilo?

 

Není to bohužel tak neobvyklý jev. Určitě by se našli souvislosti u různých zdánlivě lehce probíhajících rýmiček, častých zánětů spojivek. Souvislost by se určitě našla i u řady bolestí bříšek. Existují závažná infekční onemocnění v tomto ranném věku, ale prokázat původ je často velmi obtížné.  

 

Maminky často bojují s pocitem provinění, že budou svým okolím považovány za hysterky, pokud „nemocnou“ návštěvu odmítnou. Jak s tímto pocitem bojovat, či jak návštěvě vysvětlit, že zrovna není vhodná situace, aby se s dítětem viděla právě kvůli svému zdravotnímu stavu?

 

Myslím, že pocit provinění není v tomto případě na místě. Matka by měla své dítě chránit bez ohledu na to, jestli si zrovna ten či onen bude myslet to či ono. V tomto případě bych radil předejít nežádoucí návštěvě sdělením: byl tu dětský lékař a říkal mi, že návštěvy nejsou pro naše miminko nejméně měsíc vhodné, dokonce mi zakázal s ním chodit i nakupovat. Setkal jsem se i s tím, že i rodiče při ošetřování svého miminka používali roušky. Jde asi o opačný extrém, ale i tento postup je v některých případech na místě, zejména pokud rodiče sami mají onemocnění dýchacích cest.

 

Apeluji proto na všechny, mějte s tím maličkým tvorečkem trochu slitování, a když chvilku vydržíte, jistě Vám přinese mnoho hezkých chvilek při svém brebentění i po šestinedělí. To už nebude muset řešit spoustu důležitějších věcí a bude se moci svým projevem ukázat i Vám. 

 

Velmi děkuji za příjemný rozhovor

Reklama