Přestože proti řadě závažných infekčních onemocnění je možné očkováváním velmi snadno předejít, a přestože argumenty odmítačů byly vědeckými studiemi vyvráceny, nepravdy o očkování stále mezi lidmi kolují. Bohužel vedou ke zbytečným důsledkům na zdraví neoočkovaných jedinců.
Foto: Shutterstock
Proč si máme myslet, že vakcíny jsou bezpečné?
Než se vakcína dostane na trh a k pacientům, absolvuje čtyři fáze testování. Během nich jsou bezpečnost, kvalita, schopnost stimulovat imunitní systém i dávkování ověřeny na tisících dobrovolníků. Až po vyhodnocení všech fází výzkumu je možné přistoupit k registraci vakcíny u regulačních orgánů. V USA se jedná o Úřad pro kontrolu léků a potravin (Food and Drug Administration, FDA), na evropském kontinentu o Evropskou lékovou agentura (European Medicines Agency, EMA). V České republice je registračním orgánem Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Přehled realizovaného klinického hodnocení v České republice lze snadno nalézt na stránkách SÚKL. Výskyt nežádoucích účinků po očkování je pozorně sledována i v období běžného používání, u nás tuto funkci plní Státní ústav pro kontrolu léčiv.
Látky obsažené ve vakcínách neškodí
Podle prof. MUDr. Romana Chlíbka, vědeckého sekretáře České vakcinologické společnosti, vakcíny logicky obsahují přídatné látky. Důležité ale je vědět, jaké je množství dané látky a zda vyvolává nějaké reakce. Jednou z rodiči často zmiňovaných látek je hliník. Vakcíny jej obsahují, stejně jako mateřské mléko nebo dětské příkrmy. Množství hliníku ve vakcíně ani zdaleka nedosahuje hranice nebezpečné pro lidský organismus. Během prvních šesti měsíců života dostanou děti do organismu vakcinací 2,8 – 4 mg Tato množství ani zdaleka nedosahují stanovené bezpečné hranice denního příjmu hliníku, které je 2mg/kg hmotnosti dítěte denně. Za stejné období přijmou děti kolem 10 mg hliníku z mateřského mléka případně kojenecké výživy.
Někdy se rodiče ptají, proč výrobci neudávají všechny látky a jejich množství obsažené ve vakcínách. Podle profesora Chlíbka toto naše legislativa nenařizuje. U látek obsažených ve vakcínách se jedná o tak stopová množství, že současné diagnostické metody měřících přístrojů toto množství nedokáží změřit tak, aby jeho hodnota mohla být přesně stanovena. Proto se uvádí pouze „stopové množství“. Neznamená to však, že by výrobci vakcín tyto údaje zatajovali.
Proč neodkládat očkování
Imunitní systém novorozenců není zcela zralý, a proto si neumí poradit s celou řadou infekcí. Z tohoto důvodu je velmi důležité je ochránit právě očkováním. Očkovací látky se proto vyvíjejí a jsou schvalovány a registrovány především pro děti ve věku do tří let, kdy jsou infekcemi nejohroženější. Komplikovaná situace však nastává, pokud se rodiče domnívají, že posunutí nebo rozložení očkování je pro dítě bezpečnější. Protože jsou vakcíny vyvíjeny pro určitý věk a lékaři nemají k dispozici data o bezpečnosti aplikace vakcíny v pozdějším věku, je rozhodně bezpečnější zahájit očkování ve věku, ke kterému byly vakcíny testovány.
Podávání více vakcín během jednoho dne
Někteří rodiče mají obavy, zda jejich dítěti nemůže uškodit či zvýšit reakci na očkování, pokud je aplikováno více vakcín během jednoho dne (podle stávajícího očkovacího kalendáře se aplikuje společně hexavakcína a vakcína proti pneumokokům). Rodiče však lze uklidnit vyjádřením odborníků, která se opírají o již opakovaně prováděné nezávislé studie. Pokud je očkování podáváno v kombinaci, nejsou pozorovány častější nežádoucí účinky. Někdy přesto rodiče vyžadují rozložení očkování v čase. Pro tento postup ale neexistuje žádné vědecké opodstatnění. Navíc je při zpoždění vakcinace dítě ohroženo tím, že se nemocí nakazí.
Nový komentář