Na počátku fenoménu éry, zvaném sledování televizoru, byla často jen jedna televize ve vsi.

Nejspíš byl jejím majitelem starosta nebo jiný významný člen společenstva, jinde chodili svítící bedýnku sledovat první nadšenci do společenských místností místních restauračních zařízení.

V současnosti je vše jinak.

 

Máme televizi doma. A jedna většině z nás již nestačí.

 

Často má maminka jednu v kuchyni, aby mohla sledovat seriály při vaření, druhou má tatínek v obýváku, aby nerušil svým hlasitým komentováním politiků nebo sportovců ostatní členy rodiny.

Děti již v útlém mládí žadoní o jeden kousek telky také do svého pokoje a jsou často a velice brzy vyslyšeny.

 

Co se ale v poslední době rozmáhá s rychlostí přímo úměrnou konzumnímu životnímu stylu, je existence televizních přijímačů v ložnicích.

 

Nabízí se otázka proč.

Díváme se na televizi při různých domácích činnostech, pouštíme si ji jako kulisu, abychom se v bytě necítili sami, ale proč ji máme mít v místnosti, která je určena jen a jen spánku?

 

Možná proto, abychom si náhodou nečetli knihu nebo časopis, možná proto, abychom si s partnerem před usnutím nepovídali anebo možná proto, abychom náhodou něco kloudného nevymysleli. 

 

Co s námi tento přístroj, který je z větší části plný politických machinací a ve kterém je stále častěji na obrazovce krev, zbraně a násilí, dělá a jaké „stopy“ nechává na naší duši, na to jsme se zeptali psycholožky Mgr. Ireny Švábové z psychologické poradny na Praze 9:

 

„Jako všechna média i televize se postupně přeměnila z prostředku, který nám sloužil k získávání zpráv a informací o dění kolem nás, v prostředek, spíše, řekli bychom „zábavní“.
S nárůstem volného času lidí slouží televize stále více k pobavení a vůbec vyplnění volného času – tedy k relaxaci. Nutné je však zdůraznit, že typ této relaxace je z možností trávení volného času ten nejpasivnější. Pasivnější odpočinek, kromě spánku, si již nedovedu představit. Zřejmě to sehrálo svou roli při přesouvání televizí do našich ložnic, tedy již jen krůček ke spaní.“

 

„Osobně spatřuji v tomto faktu velký vliv televize na nás a celkový způsob našeho života.
Máme čím dál tím více volného času, ale někdy mám pocit, že ho čím dál tím více trávíme pasivně – jako bychom nevěděli, co s ním.
Vzrušení a zábavu nám pak poskytuje právě televize a také … krev,zbraně a násilí…“

 

 

 

Reklama