Vydejte se společně s námi do Transylvánie, do rumunské provincie Brašov, kde se nachází hrad Bram, údajně sídlo knížete Draculy. Zároveň se ale obrňte trpělivostí při prodírání se mezi davy senzacechtivých turistů, skupujících neuvěřitelně kýčovité předměty. Kdyby se tak Dracula probudil…
Ono ale není zcela jisté, zda by se probudil právě tady, na těchto místech. Kníže Vlad III. Tepeš, zvaný Dracula údajně tento hrad nikdy nevlastnil a ani na něm nepobýval, prý byla tato oblast pouze jeho oblíbeným loveckým místem. Teprve až kniha britského autora Brama Stokera, kterého Vladovy životní osudy inspirovaly k sepsání románu Dracula, a poté neméně úspěšná filmová verze vynikajícího režiséra Francise Ford Coppoly z roku 1992 (těch verzí bylo víc) vytvořila z tohoto místa věhlasné centrum turistů i kult bájné postavy krvelačného knížete Draculy.
Dracula, USA, 1992, režie Francis Ford Coppola
Legenda o knížeti Dráculovi
Vlad II. Tepes, (tepes znamená v překladu „nabodávač, narážeč“), též zvaný Vlad Dracula, byl vládcem vládce Vlašského knížectví v letech 1448, 1456–62 a znovu krátce v roce 1476. Narodil se někdy kolem roku 1431 v Sighisoara v Transylvánii, v rodině vlašských velmožů. V pouhých sedmnácti letech se poprvé prohlásil knížetem.
portrét knížete Vlada II. Tepese, zvaného Dracula
Jako jeden z mála byl schopen úspěšně čelit tureckým nájezdům. Vystupoval značně protiturecky, zároveň si ale udržoval odstup od uherských zemí. Poté, co se jeho vztahy s Uhry zhoršily, obrátil svoji pozornost na uherské, kupce, které dával s celými rodinami, včetně žen a dětí, narážet na dřevěné kůly. Stejný osud pak potkal i tisíce tureckých a bulharských zajatců i mnoho Vladových poddaných. Teprve když do Vlašského knížectví přitáhl turecký sultán Mehmed II. Dobyvatel, doba Vladovy krutovlády skončila. V roce 1476 kníže umírá, není přitom jisté, zda v boji, nebo rukou vraha…
Hrad Bram
Hrad Bram leží třicet kilometrů od Brašova. Byl postaven v letech 1377–82 na rozkaz uherského krále Ludvíka z Anjou. Jeho hlavním úkolem byla ochrana obchodních cest a průsmyků před tureckými útoky. V dalších staletích se zde toho příliš zajímavého neudálo. O hradu není nic známo až do 20. století, kdy ho město věnovalo rumunské královské rodině.
„Drákulův hrad“ je typickou horskou pevností s několika baštami, malým nádvořím a velmi hlubokou, skoro šedesátimetrovou studnou. V roce 1619 hrad částečně shořel, znovu ho dal vystavět Gábor Bethlen. Za dnešní podobu vděčí velké přestavbě z druhé poloviny devatenáctého století, kterou provedl francouzský architekt Viollet le Duc.
podoba dnešního hradu
a nádvoří
Místo našich fantazií
Hrad Bram navštíví ročně více než půl milionu lidí. Památky připomínající Vlada Napichovače (Tepes), Draculu zde koupíte na každém kroku. Ale ani tento útok kýčů nezakryje ten fakt, že Bram je velmi malebným místem, ze kterého si odvezete příjemné, a tak trochu i tajemné zážitky.
Ať už hrabě Vlad III. Tepes, zvaný Dracula na hradě Bram pobýval, či jenom lovil v jeho okolí, toto místo rozhodně stojí za to navštívít a dát přinejmenším průchod své fantazii.
Cesta do Rumunska
K cestě do Rumunska vám postačí občanský průkaz, protože Rumunsko je členem EU. Dostanete se sem vlakem, autobusem, autem, letecky, a nebo i stopem.
Vlakem
Z Prahy do Bukurešti jezdí v nočních hodinách přímý rychlík Pannonia
Autobusem
Patří mezi nejlevnější způsoby dopravy. Přímým spoj s několika společnostmi – Orlan (4 spoje týdně) a Touring Bohemia – Eurolines (3 spoje týdně) Cena je od 945 Kč do 1500 Kč a je možné uplatnit slevy.
Autem
Nejrychlejší je trasa ČR – Bratislava – Györ – Budapešť a dále podle destinace, kam míříte.
Letecky
Přímé letecké spojení z ČR není zavedeno. Nejbližší letiště pro přímé lety je ve Vídni nebo v Bratislavě. Zde můžete využít služeb hned několika leteckých společností – Austrian, Tarom nebo Hahn Air. Nejčastěji se létá do hlavního města.
Podrobnější informace naleznete na http://rumunsko.orbion.cz/stat/pruvodce/jak-do-rumunska-2480/, a nebo v jakékoliv „spolehlivé“ cestovní kanceláři.
Příjmený pobyt v Transylvánii a předsudky stranou
Zdroj: Vladimír Liška: Tajemství hraběte Draculy; Euriditus a wikipedia
Další tipy:
- Na návštěvě u Čachtické paní, Alžběty Báthoryové
- Klášter Gandan: největší buddhistický klášter v Mongolsku
Nový komentář