„Mějte si mě třeba za blázna, nebo za rozmazlenou nánu, ale k matce se stěhovat nechci, i když bydlení budu muset řešit,“ říká třiatřicetiletá Markéta, která se rozvádí.
„Naše manželství procházelo krizí už delší dobu, přesto mě manželův návrh na rozvod docela zaskočil,“ začíná svůj příběh Markéta. „Snažila jsem se s ním promluvit, ale není to nic platné. Trvá na svém, že něco lepit nemá smysl. Naše manželství ho prý dusí, nic mu nedává a bylo by to prý zbytečné prodlužování agonie, tvrdí pateticky,“ a Markéta se tomu ironicky směje, i když je jí spíš do pláče.
Čtěte také: |
|---|
„Myslím si, že má nějakou ženskou, ale to tvrdošíjně popírá. No jasně, „svatoušek“…Vždycky bude znít lépe: „Chci žít sám než chci žít s jinou…“ Nedávno se odstěhoval ze společného bytu a prý si na něj nečiní nárok. To je od něj ušlechtilé, že? Byt je stejně obecní a napsaný na mě, takže by neměl šanci. On opustil ženu a dítě, tak co!“
Jenomže mít dva platy a jeden je velký rozdíl. Markéta velký třípokojový byt z toho svého neutáhne. Po odečtení všech nákladů a poplatků by jí zbylo něco kolem pěti tisíc. A to na živobytí dvou lidí není nic moc. K jejímu platu přibudou po rozvodu alimenty, ale i tak to žádná sláva nebude.
Jedno řešení by tady bylo
Byt její matky, která bydlí dokonce nedaleko. Je dostatečně velký, a dokonce v osobním vlastnictví, ale ani jedné se do společného bydlení moc nechce. Matka si zvykla na své soukromí a Markéta nesnáší její rozmazlené psy.
„To by nedělalo dobrotu,“ zavrhuje Markéta. „Bydlení dvou generací je vždycky tak trochu na kordy. Nehledě na to, že máma už si zvykla na své soukromí a má ty dva příšerné psy, kteří jsou rozmazlení, nevychovaní a občas se porvou, a to bych asi nesnesla. Zřejmě bychom se kvůli nim pořád hádaly, a to mi za to nestojí. K mámě můžu přijít na návštěvu, jet s ní třeba i na dovolenou, ale bydlet s ní? To bych na tom musela být hodně špatně.“
Ale jak se říká: Nikdy neříkej nikdy.
Nový komentář
Komentáře
v životě bych se ke své matce -normální pokud o ní mluvím -nenastěhovala,nastěhovala jsem si ji k sobě,říkám jí mami,ale jak mi má čeština velí,když o ní mluvím je to má matka a byl to můj otec,na to nevidím nic špatného
Koukám, debata se stočila jinam, zajímavým směrem. To mi tak připomíná, že můj syn mi říká "matko" a já jemu "synku"
Je to možná trochu ze srandy, ale vztah máme dobrý, zrovna včera jsme tu kecali do půl druhé v noci a ani pro někoho necitlivé oslovení tomu neubralo atmosféru 
Jinak souhlasím s Rikinou, nevidím nic špatného na pojmenování rodičů "matka a otec", obzvláště v psaném textu určeném cizím lidem. Oslovuju je samozřejmě jinak.
Možná že jsem tedy exot, ale mně to vždycky přišlo komické, když se lidi oslovují citově zabarvenými výrazy. Ostatně nedávno tady byl článek, jak slečna oslovuje partnera na veřejnosti "pejsáčku" a jemu se to hrubě nelíbilo. Nevšimla jsem si, že by tam v diskuzi vznikl všeobecný souhlas s citově zabarveným oslovením.
gerda — #25 No a co je komu po tom, jaký mám ke komu vztah?
Proč bych měla cizím osobám dávat najevo citové zabarvení? O své matce hovořím před cizími lidmi buď spisovně jako o "své matce", nebo hovorově jako o "mojí máti". Oslovuju ji úplně jinak, a to není třeba nikde ventilovat. Vůbec to neumenšuje hloubku citů, naopak jsem kdykoli hotova jí "umývat nožičky mlékem a hlavičku pivem". Nebo obráceně, já si nepamatuju, jak to v té pohádce bylo. 
gerda — #25 Citové zabarvení slova, co vyjadřuje vztah k blízké osobě? To je přece blbost. Matka a otec je normální názvosloví, není to nic hanlivého jako třeba fotr. Ty máš dospělé děti, že jo? Když o nich někde mluvíš, říkáš snad synáček a dceruška, potažmo třeba Karlíček a Jarunka (nevím jak se jmenují, to je fuk
)?
To je zajímavá debata o tom mluvení o rodičích. Musím se přiklonit na stranu Rikiny, taky mluvím o svých rodičích jako o matce a otci, a přitom je mám nejradši na světě. Jsou přece matka a otec, nebo snad ne? Oslovuju je mami a tati, ne matko a otče
Mně naopak přijde divné, když někdo mluví o svých rodičích jako o mamince a tatínkovi. To je takové..... dětské 
Ale všimla jsem si, že tak mluví lidi, co jsou od té maminky a tatínka oslovovány Jeníčku, Mirečku, Katuško, Ivuško, Janinko..... bez ohledu na to, že dítěti je čtyřicet nebo padesát 
Takže jsou evidentně na ty zdrobněliny všichni v té dané rodině zvyklí a jinak to ani neumí.
Pokud nemáš dítě napsané na sebe, tak to udělej. Budeš mít menší daň, přídavky, alimenty a příspěvek na bydlení.
Rikina — #22 nejde přece o nářečí. Jde o citové zabarvení slova, které vyjadřuje vztah k blízké osobě.
gerda — #21 tak tak..taky mi to připadá takové úřední...údaje v rodném listu
Rikina — #22 Jaká jiná doba?
A rozdíl mezi mluvení na veřejnosti a doma taky moc neuznávám. Na veřejnosti o rodičích taky nemluvím jako o matce a otci nebo mámě a tátovi. A nemyslím, že bych byla tak stará.
gerda — #21 ále... Kupte ně mamičko šaty nové, kupte ně tatíčku koňa...
To bejvávalo. Je jiná doba. Kromě toho obvykle jinak se oslovujeme doma, a jinak o sobě hovoříme na veřejnosti s cizíma.
Rikina — #19 no kvůli tomu oslovení, copak normální člověk mámě říká matko?
"Podle sebe soudím tebe", já teda v životě o té své jako o matce nemluvila. Vím, že to není nic urážlivého, ale je to tak odoobněné, odcizené - vhodné, podle mě, leda do úřední listiny.
blesksoft — #4 mně taky 5 tisíc na měsíc pro dva lidi nepřipadá zas tak málo...
gerda — #18
pořád nevidím, proč je to podle tebe špatně a proč by kvůli tomu měla Markéta mít k matce nějak nehezký vztah. 
Rikina — #15 "ale k matce se stěhovat nechci"....hned na začátku je to
Dana Haklová — #12 Tak na nájem v bytě snad alimenty určené nejsou.
A stejně, i když si vezmu, že dostane jen 2000,-, tak jí zbývá 7000 na měsíc. Neříkám, že je to nějaký luxus, ale z toho se (jak potvrzují i ženy níže) vyjít dá celkem normálně.
A co se týče obecního bytu, na to se dá říct jen jedno: držela bych ústa a krok. Mlůže být ráda, že ho má, to fakt není běžné. K čemuž si neodpustím rýpnutí:chválabohu.
Taky je to pro mne náročné, pomohl mi příspěvek na bydlení. Sice je to běhání každé tři měsíce, ale bez toho bych to nezvládla.
gerda — #11 Tam se píše "máma už si zvykla", "k mámě můžu přijít na návštěvu"... Matka píše vypravěč, autor textu. Ostatně si nemyslím, že "matka" je nějak urážlivé označení.
Rozhodně ne významově srovnatelné s "fotr".
Myslím si že 5000.- + alimenty...to se dá ne? to by mně problém nedělalo
v.poho — #5 S tou výměnou to v Praze není zase tak jednoduché. Já mám krásnný, velký 3+1 a neúspěšně jsem ho měnila rok. Menší byty nejsou o moc levnější