„Táta od nás odešel v podstatě hned po mém narození, viděla jsem ho možná jednou v životě. Máma se mnou sice strávila mých prvních patnáct let, ale mateřskou péči a starost jsem od ní nikdy moc nepoznala. Byla nespoutaná bohémka, většinu času jsem proto trávila u babičky, kde mě máma nakonec v patnácti nechala a šla za hlasem svého srdce do Chorvatska. Tehdy jsem jí to měla za zlé, ale teď je mi třicet a tu hořkost jsem v sobě během let nějak zpracovala. Donedávna jsme spolu byly v kontaktu jen několikrát ročně – na Vánoce a narozeniny jsme vždycky jedna druhé zdvořile popřály. Teď se ale máma častěji vrací do Čech a manželovi se zdá, že mě začíná pěkně využívat,“ popisuje Markéta.
Foto: Shutterstock
Všechno se změnilo, když babička, která se o Markétu starala, zemřela a její dcera přijela z Chorvatska na pohřeb. S Markétou se viděly poprvé po patnácti letech.
„Překvapilo mě, jak se ke mně matka nadšeně vrhala. Jako kdybychom se viděly každou chvíli a měly normální vztah. Záhy jsem zjistila, proč asi. Ukázalo se, že nemá moc peněz. Chtěla zůstat týden, ale penzion měla pronajatý jen na dvě noci, a proto potřebovala, abych jí poskytla nocleh. Bylo mi hloupé jí nevyhovět, a tak jsem ji ubytovala,“ vypráví Markéta.
Po týdnu se její matka vrátila do Chorvatska, ale do Česka začala pravidelně jezdit. Většinou se objeví jednou měsíčně na týden. Peníze si v Chorvatsku vydělává jen nárazově na brigádách, takže tam v práci nikomu nechybí. Tvrdí, že chce vztah s dcerou napravit, ale Markéta ani její muž z toho nejsou zrovna moc nadšení. Pokaždé se u nich totiž ubytuje a spí v obýváku na gauči, vozí ji, kam si poručí, a dokonce ji celý týden živí.
„Manžel naznačoval, že mě matka začala využívat. Dokonce začala uvažovat, že se vrátí zpět do Česka. To, že nemá žádné úspory by ale znamenalo, že by bydlela u nás. Alespoň nějakou dobu. Pere se to ve mně. Na jednu stranu bych jí chtěla pomoct a pracovat na našich vztazích. Přeci jen mámu má člověk jen jednu. Nad druhou stranu se stejně jako manžel bojím, že když se vrátí, přisaje se na nás a bude nás mít jen jako peněženku,“ vyjadřuje Markéta své obavy.
Zdroj: respondentka Markéta
Čtěte také:
Nový komentář
Komentáře
To by váma akorát rozvrátilo manželství. Nic dobrého z toho nekouká. Tolik let nezájem a pak dcero starej se? Tak to ne no. Chápu že máma je jen jedna, ale ať si vydělá, sežene a zaplatí bydlení a chodí na návštěvu.
Matka se 15 let nestarala, tak já bych se teď taky nestarala...
Netrápila bych se tím kde bude její matka bydlet, ona si taky nedělala starosti o dceru když jí nechala babičce a odjela za chlapem do ciziny. Pokud chodila celých 15 let jen na příležitostné brigády tady to nebude jiné. Určitě by dceru jen využívala a nedopadlo by to dobře.
Mimochodem - a je to vůbec Markétina matka?
Babička zemřela, a Markéta matku 15 let neviděla. Co když je to úplně cizí osoba, která se k nim vetřela ve stylu "jsem váš strýc Baloun a budu u vás bydlet"? 
Ony už ty každoměsíční návštěvy na týden jsou hodně za hranou toho, co by si normálně člověk nechal líbit od příbuzných. Ten manžel musí mít svatozář, že s paní matkou ještě nevyběhl. Takže návštěvy omezit na vánoce a velikonoce, a jestli se chce matka vrátit do Čech, prima. Tady taky může pracovat na brigádách, ba dokonce by mohla i pracovat na plný úvazek. Ostatně by to bylo i žádoucí, bude jí kolem padesátky, a z brigád teda jednou valný důchod mít nebude. Markéta by ji pak mohla živit až do smrti. Čili žádné "bydlela u nás", nepřichází v úvahu. Ať se laskavě snaží.
Kolik mamince je? Vypadá to, že jí ještě snad neskončila puberta. Poněkud odrostlá adeptka na to, aby byla ve světě na zkušené a na příležitostných brigádách. Vydala bych se asi s mužem za ní na výlet na oplátku. A uvidí se. Jaké tam má zázemí a co jim nabídne.
Nic proti. Jen by si měla maminka našetřit na startovací bydlení tady a mít i zajištěnou práci. Jinak své dceři taky může rozvrátit život, když se jí se vším všudy pověsí na krk. A to tam v Chorvatsku žila jak? Ve stanu? A sama? Aby za ní nakonec nepřijel nějaký její nápadník a kdo ví, jestli tam po ní nezůstalo dítě - však už si to nacvičila.
No ale vážně: obnovení vztahu ano, ale každý za své a ve svém.
Odmítněte své matce přístřeší.