Dcera je po maturitě a už půl roku marně shání práci. Chodí sice na brigády, ale to není řešení. Peníze, které vydělá, sotva pokryjí její náklady. O nějakém příspěvku na domácnost nemůže být ani řeč.

prace

Když dcera odmaturovala, rozhodla se (k mé nelibosti), že nepůjde dál studovat. Řekla jsem si dobře, alespoň půjde do práce a pozná, co to je vydělávat peníze. Už to nebude: Mami, dej mi na to a to, ale sama bude muset přispívat na domácnost. Koneckonců, byla to její volba.

Zpočátku to vypadalo slibně. Přes kamarádku dostala kontakt na volné pracovní místo v jedné bance. Sice jen jako děvče pro všechno, které se stará o přednáškovou místnost, ale jak se říká, zaplať pánbu. Dostala by alespoň nějaký řád a každá koruna do rodinného rozpočtu by se hodila. Pohovor proběhl k její spokojenosti, udělala dobrý dojem a dostala se do užšího výběru. Jenomže nakonec si vybrali někoho jiného. Tak to chodí. Škoda, ale nebudeme věšet hlavu. Zaregistrovala se na úřadu práce s tím, že si zaměstnání bude shánět sama. Nevím, jestli to byla dobrá volba.

Hledá na internetu, odpovídá na inzeráty, chodí na pohovory, ale zatím bezúspěšně. Ve svém oboru, který vystudovala (střední polygrafická škola) v podstatě nemá šanci. Pokud vůbec někoho shánějí, chtějí praxi.

Když jsem se mezi kamarádkami svěřila s tím, že dcera po maturitě nemůže sehnat práci, hned se jedna z nich chopila iniciativy. „Manžel někoho shání do firmy,“ nic nedbala na mé námitky, že určitě nechtějí holku po škole, která vlastně vůbec nic neumí, a hned mu volala. Samozřejmě, že její nabídka šikovné, mladé a hezké pracovní síly, která se určitě brzy zorientuje, ho neuspokojila. Potřebují někoho se zkušenostmi. No nic, budeme hledat dál.

Zatím to řeší brigádami, ale to je k ničemu. Peníze, které si tam vydělá, stačí tak pro její spotřebu a o nějakém příspěvku třeba na bydlení nemůže být ani řeč. Snažila jsem se ji přesvědčit, aby odjela do zahraničí jako její sestra. Získala zkušenosti, naučila se jazyk a trochu se odpoutala od máminy sukně, ale o tom nechce ani slyšet. Moje kamarádka Simona by to asi řešila radikálně. Sbalila by dceři kufr a vyšoupla ji do světa, ať se stará, ale na to já nemám.