Určitá pachuť z přesvědčení, že matka s dítětem hůře hledá práci, je tak nějak zarytá do podhoubí naší společnosti. Rozhodli jsme se zjistit, jaká je realita, proto jsme oslovili jednu z vás - čtenářku Kačabku77, která tuto situaci před nedávnou dobou řešila...
Nejprve nás zajímalo, jestli Kačabka77 nastoupila do svého původního zaměstnání. „Hledala jsem novou práci, protože jsme se přestěhovali úplně opačným směrem, než jsem pracovala původně,“ řekla nám čtenářka a hned v zápětí dodala, že ačkoli neměla problém novou práci najít (během dvou měsíců práci měla), s problémy se setkala už jako těhotná v původním kolektivu: „Už tehdy jsem se setkala s nepříjemnýma reakcemi v práci, ve smyslu, že na mě nikdo brát ohledy nebude. Kuřáci mi třeba říkali, že jestli se mi jejich kouření nelíbí, tak ať si jdu klidně hledat jinou práci. To se dělo v rámci kolektivu a nadřízený o tom vůbec nejspíš nevěděl, nechtěla jsem ale působit jako potížista, tak jsem si nestěžovala a skousla to.“
A jak to bylo v nové práci? Kačabka77 v ní nevydržela ani celý rok... „Zaměstnavatel věděl, že si bere maminku s malým dítětem, ale hned na začátku mi při pohovoru řekl, že mi nebude dávat žádné úlevy vůči ostatním. Finanční podmínky byly skvělé, ale z hlediska pracovní doby mi vstříc nevyšel,“ vzpomíná čtenářka. „Tenkrát bylo všechno na manželovi, který má volnější pracovní dobu. Jako rodič jsem přestala fungovat, syn se mi začal vzdalovat - tehdy jsem pocítila, že takhle pracovat nemohu.“
Čtenářka se tedy s novou prací rozloučila a začala si hledat další, tu také našla, ale situace je v ní podobná. Kačabka77 v ní zůstává kvůli dobré dopravní dostupnosti a relativní pružnosti pracovní doby - musí sice odpracovat osm a půl hodiny, ale nemá pevně daný začátek a konec práce, může tedy začít třeba v sedm ráno, ale klidně i v devět.
Co je v nové práci nejnepříjemnější, to jsou reakce kolegyň. „Setkávám se u nich, nevím jestli, se závistí, že už tu rodinu mám a že mi funguje, nebo jestli je to docela obyčejná pracovní rivalita. Mladé holky, které děti ještě nemají, to berou z pohledu, že nechápou, proč by měly být v práci, když já tam zrovna nejsem... a kolegyně, kterým je třicet, těm asi tikají biologické hodiny, nevím...“
Jako řešení situace by se zdála chůva, ale s těmi Kačabka77 nemá dobré zkušenosti. Druhý plat potřebují, jinak by asi rodinu neuživili, takže nezbývá nic jiného než školička a hektické střídání s manželem. „Matka si nikdy vnitřně neodpustí, že neudělala pro dítě to nejlepší. Že s ním není, kdykoli je to jen možné. Jsem tedy strašně málo namotivovaná pracovat v kolektivu, který má hloupé poznámky jen proto, že neví, nebo závidí.“
A jak je to s dalším dítětem? Kačabka77 a její manžel nemají vůbec jasno: „Dítě bychom chtěli, ale po těchto zkušenostech a vzhledem k tomu, že bychom si finančně nemohli dovolit přijít o jeden plat, nejspíš počkáme, až bude synek větší...“ A kdyby to v naší společnosti vypadalo s péčí o rodinu s dětmi jinak? „Neváhali bychom.“
I v seriálu Přešlapy dojde na návrat do práce po mateřské, i když na trochu jinou notu, než je náš článek. Karolína dostane totiž nabídku, aby editovala knihu významného autora Alexe Engela. Má ale pochybnosti, jestli tak náročnou práci zvládne. Alex je okouzlující, což jí pomůže při rozhodování. Práci přijme. Nechá se Karolína svést, nebo zůstane Davidovi věrná? To zjistíte v dalším díle Přešlapů - dnes (středa 21. října 2009) ve 20.00 na Primě.
- Sex na veřejnosti: Měli jste?
- Mám mu říct, že jsem vdaná?
- Jak těhotenství zamává s manželstvím?
- Rozhovor nejen o televizních Přešlapech s hercem Filipem Blažkem.
O tom, jaká práva a povinnosti má zaměstnavatel vůči těhotným ženám a maminkám s malými dětmi, chystáme samostatný článek. Pokud máte nějaké zkušenosti k tomuto tématu, ať už odstrašující, nebo pozitivní, neváhejte nám o nich napsat na e-mail: jakub.koci@zena-in.cz, ty nejzajímavější jistě uveřejníme!
Nový komentář
Komentáře
No já jsem zvědavá jak to bude u mě . Mě mateřská končí 2 ledna 2010 a v bývalém zaměstnání musím dát výpověď dělají se tam jen 16 a krátký dlouhý týden a nemám ani dobré spojení tenkrát to šlo to jsem bydlela v místě ale teď je to pase.Snad se mi podaří najít něco dobrého s dobrým kolektivem nebo nevím jak bychom to jinak vše zvládli.
jiti — #71 je tam teď auto Kelly, zrovna před pár dny jsme od tama vezli olej do auta a říkala jsem si - jojo, kde jsou časy, kdy tu seděla Jiti
linde — #70 Já víím, je to blbé. Naše firma skončila, takže aspoň pustili chlup ohledně odstupného.
jiti — #69 taky mám výpověď ke konci MD
, za tři týdny nejpozději dorazí. Typické zakončení třech let v domácnosti, následuje trapné docházení na pracák.
dazou — #67 žádná tma. Já byla zaměstnána do konce MD. Výpověď mám k tomuto datu. Mě je jasný že možná až mne jednou někdo přijme tak mne zase vyhodí protože si přidávám tři roky praxe. Jenomže když napíši že jsem po rodičáku, nepozvou mne ani na pohovor.
dazou — #67 Máš pravdu, bílé místo v pořadí posledních zaměstnání vypadá podezřele.
Je pravdou, že se zaměstnavatel při pohovoru ptát nesmí, ale pokud mně přijmou, stejně to musím mzdové a personální vyslepičit a pak mají 3 měsíce na vyhazov bez udání důvodu ve zkušební době.
jiti — #66 uvadet se to sice nemusi ,ale kdyz mam napsano, ze jsem pracovala naposled do 2002 a pak tma, tak je to divny, radsi napisu, ze jsem po md nez aby si neco domysleli.
ja bych nemela problem s praci, ale jse problem se skolkou. jedine reseni, co mi zbyva, je soukroma skolka. a ta stoji vicemene to ,co si vydelam. snad pristi rok malou do skolky vemou, i kdyz ...
Josephine — #42 Jsem po Md, u pohovoru ani v životopisu to neuvádím, všude se tvářím že jsem plně flexibilní a o to se budu snažit až se mi jednou poštěstí a práci najdu. Ale stejně pořád nic a to se bojím až mě jednoho krásného dne někam přijmou a já předložím zápočťák. Taže ono je to jedno jestli křičíš nebo nekřičíš.
Příspěvek byl vyhodnocen jako spam, proto byl moderátorem editován
jejda, vaše příspěvky mě rozesmáli

sjuu — #62


Diamanta — #51 mno za komunistů bys nemusela řešit svoje 2 školy (možná ani jednu, protože bys třeba nedostala možnost studovat kvůli tomu, že rodiče nebyli ve straně, tak jak se to stalo v naší rodině). Po studiu by jsi měla hned 2 děti, k dispozci 1 pokoj u rodičů nebo teda firemní byt, ale tvůj manžel by se zavázal v jedné fabrice pracovat 15 i více let .... Naše společnost by se měla zbavit pocitu nebo jak to nazvat "Státe postarej se" a čím dřív se začne společnost starat sama o sebe, tím líp. Ale 50 let komáru se hned tak neodpáře, chce to ještě tak 2 generace :( .
Eva_Fl — #58


Diamanta — #51 boze, jak jsi mlada, tak jsi blba. No nedivme se 15% preferencim u komousu....
sjuu — #14 presne tak!
Diamanta — #51
Odstehuj se na Kubu. Vole.
Bydlím v Praze, tak jsem si svou druhou práci našla celkem snadno, navíc jsem si díky finanční rezervě mohla dovolit ten luxus hledat dobrou práci, a ne práci co nejdříve. Teď jsem nastoupila do firmy, ve které bych chtěla zůstat co nejdéle, pracovní dobu mám cca od 8:15 do 17:30, většinou déle. Při a po mateřské bych mohla pracovat z části doma, stačil by mi notebook a telefon, ale chápu, že ne každý má tuto možnost. Určitě by mělo být více pracovních pozic na částečný a poloviční úvazek
Z mateřské jsem se vracela těsně po revoluci. Umožnili mi půlúvazek - od 8 do 12 a dokonce mi umožnili přesun do laboratoře blíž k místu bydliště, aby děti šly ze školky poo. To bylo na univerzitě. Po roce jsem místo měnila trochu mimo původní obor, k soukromé firmě, ale líp jsem se tam našla. Opět mi umožnili práci na kratší úvazek, děti jsem brala opět většinou v poledne. Dnes už je to velká vyjímka a je to hrozná škoda. Třeba starší lidi budou v práci asi muset umřít... proč se o jeden úvazek nemůže podělit mladá maminka a skorodůchodce? Nevím, kdo by pomohl mým dětem, kdyby si nemohly zařídit práci jako já tenkrát. Upřímně řečeno, nikdy jsme neměli takový dostatek peněz jako když byly děti malé a já dělala jen na částečný úvazek, nevím, jak to je možné. S přístupem kolegů v práci jsem nikdy neměla problém, ale asi jsme byly netypické kolektivy. Mužskou nadřazenost v kolektivu neznám nebo spíš nevnímám. Vedoucího sice respektuju vždy, ale nepadnu na zadek před někým, kdo by neměl přirozenou autoritu a schopnost vést. Bez ohledu na pohlaví. Možná je to i tím, že mám i vedoucí funkci
Mladým dnes nezávidím, kolegyním se snažím spíš pomoci, poradit, předat zkušenosti ať mají víc času na rodinu. Asi jsme fakt divná parta
tak mně si práce našla sama, sice mimo můj původní obor(tam bych se už vracet nechtěla), ale exklusivní pracovní doba, plat odpovídajicí(délce pracovní doby), bez dojíždění a času na děti mám dost a dost, bohužel jen nevím, jak dlouho bude firma existovat(slíbeno mám ještě 5 let, než půjde šéf do důchodu)
Mít dítě je moc fajn. Ale když Vás z bytu vyhodí i s malým, protože se našel lépe platící nájemník to už tak moc fajn není. Když zjistíte, kolik máte zaplatit za luxusní pobyt v nemocnici (kde Vám neposkytli ani toaletní papír) s dítětem s laryngitidou, dost možná se složíte. A pokud vydržíte i tohle, poslední peníze dáte za léky pro malého a pak si hodíte mašli, páč hladovku nelze držet nekonečně. Jo, chtělabych mít dítě. Taky jsem jednou chtěla horskou dráhu a velblouda... Nevím, jestli se někdy dokážu rozhodnout. Čas ukáže