Foto: Shutterstock
Matyáše poznala na svatbě své kamarádky a nedokázala mu odolat. Přitahoval ji natolik, že spolu skončili v posteli. Nakonec ale nešlo jen o zábavu na jednu noc. Hned druhý den ji pozval na snídani, pak na procházku a zjistili, že toho mají společného mnohem víc. A tak se ani po seznamovacím víkendu vídat nepřestali. Naštěstí od sebe nebydleli daleko, takže mohli dát své zamilovanosti průchod. Jenže Klára z obláčku bezstarostného randění nedávno spadla. Zjistila totiž, že je těhotná.
„Používala jsem k ochraně pesar, ale asi jsem ho jednou nezavedla úplně správně. Teda asi určitě, protože teď jsem těhotná. Nejsem člověk, co si nechává tajemství a druhého tahá za nos, tak jsem Matyášovi to ráno poslala fotku těhotenského testu s vyděšenými smajlíky. Odpověděl jen, že se u mě večer staví,“ popisuje nemilé zjištění Klára, která čekala, jak se na ni bude za takové selhání antikoncepce zlobit. Jenže jeho reakci neodhadla. Jakmile otevřela dveře, našla ho za nimi klečícího, se zásnubním prstenem v ruce. Sen každé ženy v nesnázích? Ne tak Klářin.
„Byl to pro mě snad ještě větší šok, než zjistit, že jsem v tom! Matyáš nabyl dojmu, že teď budeme šťastná rodina, ale po dvou měsících? Vždyť se ještě ani pořádně neznáme. Jak se můžeme vzít a vychovávat spolu dítě? Ano, v posteli nám to klape, rozumíme si, ale pořád bych nedokázala dát ruku do ohně za to, že on je ten pravý. Mám tam pořád ještě dost nejasností. Dokázal by nás uživit? Proč je v pětatřiceti ještě sám, bez přítelkyně? Co když na mě jen hraje, jak je úžasný a báječný? Jsou takové případy! Vždyť ani nevíme, jestli by nám šlo bydlet spolu. Takových otázek mám v hlavě milion. A on si ke mně napochoduje s prstýnkem,“ zlobí se Klára, která mu ten večer odpověď nedala. Poděkovala mu a řekla, že se vše ještě musí promyslet.
„Upřímně, byla jsem rozhodnutá, že půjdu na potrat. Ve čtyřiadvaceti si nepřipadám na roli matky připravená. Sotva jsem skončila školu, měla bych jít hned na mateřskou? Trochu crazy představa. Matyáš to ale vidí jinak a je na mě naštvaný, že jsem mu na žádost o ruku hned nekývla. A že vůbec uvažuju o interrupci. Tak kdo z nás dvou je blázen?“ ptá se Klára a tuší, že s odmítnutím stát se manželkou a matkou přijde i o přítele. Ani tak se ale nechce vrhat do manželství a rodičovství po hlavě.
K článku se vyjádřila Bc. Karin Emily, psychoterapeutka, arteterapeutka a speciální pedagožka:
Nejdůležitějším rozhodnutím Kláry není zda se vdát za Matyáše, či nikoli, ale jestli se zodpovědně rozhodnout pro mateřství. V dnešní době není neobvyklé přehozené pořadí - nejprve dítě, poté svatba. Mužův přístup a péče o ženu v těhotenství a následná pomoc a budování vztahu s dítětem je velmi dobrou informací o kvalitě životního partnera. Ovšem za předpokladu, že se žena vědomě rozhodne stát se matkou.
Klára je zaskočena nastalou situací, ve které se Matyáš projevil jako zodpovědný muž, který přijal bez váhání spoluzodpovědnost a postavil se k tomu způsobem, o kterém mohou jiné dívky ve stejné situaci jen snít.
Ať už se Klára rozhodne jakkoli, místo rozladění a pocitu tlaku na sebe, by si zasloužil Matyáš ocenění za podporu a zodpovědný přístup. Už tímto způsobem postoje ukázal, že je ochoten nést důsledky svého konání a samozřejmě i opravdovost svých citů ke Kláře.
Co se vztahu týká, nikdy nemáme jistotu jak se párové soužití bude vyvíjet v čase a v nastalých situacích. Tak jak nikdo z nás nemůže odhadnout své proměny potřeb a reakcí, nikdy nemůžeme považovat současné vztahové nastavení druhého za trvalé. Každý vztah je souhrou mnoha proměnných a záleží na obou partnerech, jak o něj budou společně pečovat a kultivovat ho. A délka předchozího společného soužití není žádnou zárukou trvalosti vztahu.
Zda se stát matkou či nikoli, je pouze na Kláře, která musí zvážit rizika plynoucí z každého svého možného rozhodnutí. A díky Matyášově přístupu se rozhoduje ve velmi komfortních podmínkách.
|
|
Zdroj: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.
Nový komentář
Komentáře
Tak zasnoubit se můžou...ve 24 není na dítě až tak brzy, ale pozdě je přemýšlet , když už je. Přítel je evidentně natěšený, tedy je předpoklad, že se postará. Po nějaké době zasnoubení se můžou i nemusí vzít. Teď je třeba trochu zraleji uchopit nastalou situaci, Klára se chová velmi dětsky. Nechápu , proč je pro někoho dítě konec všech snů a ideí, i kdyby zůstala sama, tak by měla hezký život s dítětem.
Tak jasné, jemu je 35, a něco za sebou už má, tobě začíná dospělý život a jestli nemáš na první dobrou pocit, že chceš být máma, tak nebuď. Není rok 1980, nemusíš se ani vdávat, dokud nechceš. Klidně cestuj a pracuj. A používej, ženská, lepší antikoncepci. Já děti mám a dítě je velký zásah do života. A měl by být pozitivní. A ve 24 dítě po dvou měsíců a někým o 11 let starším, co se okamžitě přiřítí a prstenem? No to je, děkuji pěkně. Takže za mne, pokud nemá v hlavě už teď nastavení, že dítě ano, tak prostě dítě ne. Názory, že si už nikoho nenajde a že už určitě nebude moci otěhotnět, sorry, to je k smíchu.
A za 10 let tu bude článek ,,V mládí jsem šla na potrat, přišla o partnera a teď jsem sama a biologické hodiny bijí na poplach".
Já na místě Kláry bych si dítě nechala, vdávat se hned nemusí, Matyášovi bych řekla že spolu budeme ale vezmeme se časem. Klidně bych to okecala jako nechci se vdávat těhotná, chci si svatbu užít. A aspoň uvidí jak jim to bude klapat.
Asi nepopulární názor, ale v této situaci bych se na 100% nechtěla vdávat a nabídku bych odmítla. Manželství ke velmi závažný právní akt a mnoha povinnostmi ( a proto se ho partneři mnoha žen boji jako čert kříže a dámy pak raději vyprávěji, jak hrozně moc se nechtějí vdávat :D ). Rozhodně bych se nevdala za někoho, u koho neznám finanční situaci, minulost, plány do budoucna atd. A nic by na tom nezměnilo těhotenství po 2 měsících. Nemohu říci, jak bych se já rozhodla ve 24 letech po pár týdnech vztahu ohledně dítěte. Myslím si, že pravděpodobně pro přerušení hned na začátku. Dítě je monstrózní zodpovědnost a já jsem pro děti chtěla za otce člověka, kterého jsem už znala a věděla jsem, že s ním chci strávit celý život. A nebyly nehoda. Ale vím, že bych se rozhodně nevdala za prakticky cizího člověka, protože tohle dva se znají dobře zatím jen v posteli. Mimochodem, pesar? Vážně? Dost rarita.
Moje spolužačka ze střední otěhotněla po 2 týdnech známosti. (V prvaku, už byla plnoletá). Ten kluk ji taky požádal o ruku a během pár týdnů se vzali. Než porodila, tak ještě normálně chodila do školy a svěřovala se kamarádce co se u ní děje. Párkrát jsem jejich rozhovor zaslechla a jednou se svěřila se tím, že ji ten její manžel nadává do tlustých prasnic a že by neměla tolik jíst ( těhotné ženské) a další věci, ale to nebudu rozepisovat. Ono všechno může, že začátku vypadat slibně, ale ne vždy to slibně pokračuje. Klára si svou situaci musí vyřešit sama bez ohledu na ostatní. Musí si dobře promyslet jestli to dítě chce, musí si uvědomit, že když potratí nemusí znovu otěhotnět a pokud se rozhodne být matkou, tak musí počítat s možností, že skončí jako samoživitelka. Na svadbu má taky čas, má v podstatě celé těhotenství na to aby ho poznala. Jestli se rozhodne, že si dítě nechá, tak ať s dotyčným prvně zkusí společný život než si ho vezme. Přeci jen rozvody jsou drahé.
Klára je ten typ, který bude váhat pořád. Teď půjde na potrat a Matyáš se s ní rozejde. Ve 35 bude Klára shánět partnera a otce svých dětí.
A nemusí jí to vyjít ani v pětatřiceti. Na jejím místě řeknu Matyášovi ano, i kdyby nechával fusky u postele. Vlastně má na dítě ideální věk.
To, že pán přispěchal hned se zásnubním prstenem, to je spíš červená vlajka a varování, než co jiného. Každopádně bych Kláře doporučila - pokud byť i jen uvažuje o možnosti se za něj vdát - aby napřed provedla důkladnou lustraci. Pořádně si zjistit, kde bydlí, zda je ten byt jeho, když ne, nedluží nájem? Kde pracuje, nebo pokud podniká, tak jak si stojí firma, jestli pán nemá exekuce nebo tuny jiných závazků, třeba jiných dětí či manželek. Jak si představuje budoucí soužití - kde budou bydlet, jak Kláru a dítě zajistí po dobu mateřské a rodičovské, co jeho rodina a příbuzní, jak si představuje výchovu budoucího potomka, jak běžný denní praktický život, dělbu práce i financí, prostě všechny ty věci, co normálně lidi před svatbou už dávno vědí, protože do toho nevlítli takhle po hlavě. No a v neposlední řadě je to celé varování, že pesar je slabší druh antikoncepce, a je dobré ho ještě s něčím kombinovat, aby se snížila možnost nežádoucího těhotenství, což se Klára mohla dozvědět u svého lékaře.
Osobně si myslím, že jestli si to Klára nechá a pánovi uvěří, v brzké době bude o jednu matku samoživitelku víc.
První instinkt byl správný. Už měla mít objednaný termín na gyndě, čím dřív tím lépe, čekáním a prodlužováním zbytečných úvah se nic nezíská. Spíš se divím, že terapeutka tohle nazve "komfortními podmínkami". Co kde vidí komfortního? Slečně je 24, čerstvě dostudovala, těžko bude mít nějaké zázemí, bydlení, úspory. Chlap je o 11 let starší, znají se dva měsíce, kolikrát se za tu dobu setkali a jak dlouho ta setkání trvala? Absolutně žádný čas na bližší poznávání se, navíc ten vztah začal rovnou v posteli, kde si teda rozumí, bezva, ale to je dost chabý základ. Na tom začít stavět dvacet let budoucnosti rodiny a výchovy potomka... no, nechtěla bych.
Zase jedna, která hledá pro život jízdní řád. Absolutní jistotu ve vztahu nebo v čemkoliv nemáte a nebudete mít nikdy v životě. Ale zkuste si projít statistiky a zjistíte, kolik žen si nechalo při prvním těhotenství udělat potrat a později nemohly otěhotnět.