„Pneumokoky se můžete nakazit kdykoli a kdekoli, prevence přitom existuje,“ říká lékařka

Pneumokok (Streptococcus pneumoniae) je bakterie, která může vyvolat  celou řadu závažných onemocnění. Jaké onemocnění je z vašeho pohledu pro dospělého člověka nejnebezpečnější?

Každá infekce způsobená pneumokoky, kterých je celá řada, může způsobit velmi závažné invazivní onemocnění a třeba i smrt pacienta. To když se setká na jedné straně špatná kondice příjemce infekce, tedy pacienta, a ta je navíc spojena s jiným akutním nebo chronicky probíhajícím onemocněním. Pak mohou nastat komplikace. Bez ohledu na to, jaká je velikost infekční dávky nebo místo vstupu infekce.
Největší riziko ale představují takzvaná invazivní pneumokoková onemocnění. Mají velmi rychlý nástup a probíhají zejména v oblasti dýchací soustavy, středouší, vedlejších nosních dutin nebo nervové soustavy.
Komplikovaný a následně fatální, tedy smrtelný průběh má zejména generalizovaná infekce, takzvaná sepse.

Kde se může dospělý člověk s nákazou setkat a jak se může nakazit?

Pneumokoky se přenášejí kapénkovou infekcí. To znamená, že se můžete nakazit kdekoli a kdykoli. Stačí dostat se do blízkosti akutně nemocného člověka a obdržet infekční dávku sekretem při jeho kašli či kýchnutí, nebo jen pobývat v blízkosti jeho dechu.
Bohužel ale existuje i méně transparentní způsob přenosu. Můžete onemocnět i od takzvaného bacilonosiče, který není zjevně nemocný, ale má pneumokoky na svých sliznicích. To bývá často případ školkových dětí, které mají jen běžné rýmy. Pneumokoky ale mohou nakazit rodiče nebo prarodiče.
Je však třeba ještě dodat, že i takový bacilonosič může onemocnět. To když se u něho pneumokoky pomnoží. Způsobí mu akutní, transparentní onemocnění. To se stává tehdy, když je bacilonosič oslaben. Například chřipkou, která bývá s pneumokoky často spojená. Může ale onemocnět i čímkoli jiným, nebo jen mít nějaký úraz, operaci, akutní stres. Při tom všem klesá imunita, takže se pomnoží i bakterie, které pacientovi doteď nic nedělaly.

Existuje proti pneumokokům dostupná prevence?

Ano, existuje. Pneumokoků je asi 90 druhů. Jen část z nich ale způsobuje závažná onemocnění. A právě proti nim existuje vakcína, která chrání očkováním proti 13 druhům pneumokoků, které způsobují nejzávažnější onemocnění, včetně těch invazivních.

Jak dlouho vakcína dotyčného chrání?

Vakcína se u dospělých aplikuje jen jednou dávkou. Ochrana proti onemocnění sice není stoprocentní, ale považuje se za dlouhodobou. Pokud ale hovoříme o očkování dospělé populace, můžeme dokonce použít termín doživotní ochrana, protože potřeba přeočkování zatím nebyla stanovena.

Dospělí lidé očkování často podceňují. Mají dojem, že se jich už netýká. Je to správný přístup?

Můj názor je dlouhodobě konzistentní a nezměnily ho ani žádné informace z poslední doby. V naší ordinaci očkujeme většinou dostupných vakcín. A také se rádi podílíme na aktivní informovanosti pacientů o existujících možnostech očkování. Očkování proti infekčním nemocem tedy jednoznačně doporučujeme. Ale je důležité říci i druhou stránku věci, a sice že dbáme na přísnou individualizaci. Musíme si být jisti, že očkování proti dané nemoci bude pro našeho konkrétního pacienta přínosem. Že je správně doporučeno v souladu s jeho akutním a chronickým zdravotním stavem. To je velice důležité. Ale pokud je vakcína podána správně, jsem přesvědčená o jednoznačném profitu pro pacienta.

V jakémkoli věku?

Ano. Ale jak už jsem řekla, vakcína musí být vždy podána ve správný čas a do správného zdravotního stavu. Proto jsem očkování už mnohokrát odmítla. Například v době, kdy byl pacient po užívání antibiotik, nabíhala mu nějaká akutní nemoc, nebo když měl nějaké chronické onemocnění autoimunitního typu v nestabilním stádiu. V těchto případech by očkování mohlo být větším rizikem než přínosem.
Ale když už jsme u toho věku, pacientům po padesátce často doporučuji nechat se očkovat současně proti pneumokokům i proti chřipce. Pacienti nad 65 let mají obojí zdarma. Při tomto postupu se zvyšuje imunogenicita, tedy schopnost tvorby protilátek vzhledem k současné stimulaci dvěma druhy očkovací látky. Ta se totiž ve vyšším věku pacienta zpomaluje.

Nedostanou do těla naráz moc chemie?

Pokud se vakcína správně podá, tedy když pacient zrovna netrpí nějakou chorobou, která by očkování vylučovala (viróza, autoimunitní onemocnění), zvládne to bez problému. Bludné jsou i obavy například z hliníku, který je v očkovacích látkách využíván jako stabilizátor. Ten neublíží ani diabetikům, kteří si píchají injekce dvakrát, třikrát denně. Natož člověku, který je očkován párkrát za život.
K pneumokoky nejvíce ohroženým skupinám patří děti pod 5 let věku a senioři nad 65 let. Právě ti spolu ale tráví dost času, např. ve vztahu prarodiče a vnoučata. Vidíte jako rizikové, pokud jeden z nich není očkovaný?
Ano, samozřejmě. Bohužel totiž vždy nelze dodržet logický požadavek izolace nemocného z prostředí, kde by mohl nakazit druhého. Navíc je tu zrada v případě bacilonosičství, jak už jsem zmínila. Dítě ani senior nemusí být zjevně nemocní, a přesto mohou představovat riziko pro své okolí.

Existují další skupiny lidí, u kterých je riziko nákazy vyšší?

Ano, existují a jsou poměrně velké. Nejobecněji definovanou skupinou jsou pacienti, kteří mají nějaké chronické onemocnění. Je jich celá řada, ale nejvíce ohroženi bývají pacienti s cukrovkou, s chronickými onemocněními dýchacích cest, včetně celé skupiny nemocí spojených s kouřením, s kardiovaskulárními onemocněními, s onemocněními srdce, onkologicky nemocní nebo třeba pacienti s poruchou imunity. Pro ně i nižší dávka nákazy představuje velké riziko onemocnění. Velkou rizikovou skupinu pak tvoří vyšší věkové skupiny, protože v určitém věku se už zkrátka nějaké ty diagnózy vyskytují a výkonnost imunity s věkem klesá.

Setkala jste se za svou praxi s vážnými nežádoucími účinky po očkování?

Nejzávažnější popisované komplikace u vakcín podaných z naší ruky jsem naštěstí nezažila. Jejich procento je sice minimální, ale nelze riziko zcela popírat. O možné přechodné reakci na podání očkovací látky pacienty informujeme předem. Jedná se o bolestivost v místě vpichu, zarudnutí až 10 cm v průměru, zvýšená teplota. Tyto reakce ale odezní maximálně do 48 hodin. 
 
Doporučujete svým pacientům očkování proti pneumokokovým infekcím?

Ano. Vakcínu proti pneumokokům lze podat kdykoliv v průběhu roku. A jak už jsem zmínila, je výhodná zejména kombinace s vakcínou proti chřipce v podzimních měsících, kde je efekt očkování obojího účinnější.

Myslíte si, že nízká proočkovanost vede k navrácení již vymýcených chorob?

Nejsem epidemiolog, ale praktický lékař pro dospělé, a z tohoto pohledu vám odpovím. V posledních letech se nám v ordinaci začínají v narůstající tendenci objevovat pacienti s nemocemi, vůči kterým se dá očkovat. Bohužel se ale plně neočkuje a tzv. kolektivní imunita populace klesá. Takže již nyní a i v tak malém vzorku, jako je klientela naší ordinace, vidíme, že očkování smysl má.

Jak je podle vás možné proti neočkování bojovat?

Nejsem příznivcem jakýchkoliv silových řešení. Raději pečlivě vysvětlovat, klidně a erudovaně reagovat na často bizarní a dávno vyvrácené argumenty odpůrců očkování. Zároveň je třeba vyžadovat informace i od výrobců očkovacích látek, lékaři musí sledovat a řídit se periodickými informacemi institucí jako je SUKL (Státní ústav pro kontrolu léčiv), odborné lékařské společnosti apod. Za zcela nejzásadnější pak považuji osobní vztah mezi lékařem a jeho pacientem.