Na jedné straně světa se plýtvá, na druhé hladoví
Čísla hovoří jasně a neúprosně. Každý rok se ve světě vyhodí 1,3 miliardy tun jídla. V České republice to potom dělá 80 kilo jídla ročně na osobu. Informace, že přitom přes 800 milionů lidí ve světě hladoví, působí v tomto kontextu skutečně děsivě. A to rozhodně není jediným negativem plýtvání. Mezi další patří například emise skleníkových plynů.
Každému, komu záleží na planetě i na bližních, by potom nemělo být plýtvání jídlem lhostejné. Malou změnu jistě může udělat skoro každý z nás. Obecně totiž stále nakupujeme víc jídla, než ve skutečnosti potřebujeme. V lednici se nám potom potraviny kazí a výsledkem je, že se domácnosti na plýtvání jídlem podílejí z 25 %. Přitom stačí několik poměrně jednoduchých kroků k tomu, aby se plýtvání omezilo.
Společnost Tesco svým zákazníkům mimo jiné radí:
Základem je nákupy potravin dopředu plánovat. Když si před návštěvou obchodu uděláte alespoň přibližný jídelníček na následující dny, nejenže zkrátíte dobu, kterou strávíte mezi regály v obchodě, ale také snížíte riziko plýtvání. Na nákup tedy ideálně vyrážejte se seznamem.
Ovoce a zeleninu je dále vhodné nevybírat jen podle vzhledu. Nemusíte sahat jen po tom, které vypadá dokonale. I méně vizuálně krásné kusy mohou dobře chutnat nebo se dají zpracovat do vaření či pečení.
Zbytečné vyhazování potravin často pramení i z toho, že si lidé pletou datum minimální trvanlivosti s datem spotřeby. Jídlo, které má prošlé minimální datum spotřeby, bychom po daném datu už konzumovat neměli, protože může být zdraví nebezpečné. Potraviny s minimálním datem trvanlivost je možné jíst i nějakou dobu po jeho uplynutí, ale je třeba tyto potraviny před jídlem zkontrolovat.
Životnímu prostředí prospěje také to, když budete odpad z jídla kompostovat. To se díky nejrůznějším druhům domácích kompostérů dá dělat i v bytě.
A když toho uvaříte příliš mnoho, zeptejte se, jestli by si nedal někdo z vašich přátel, rodinných příslušníků nebo sousedů. Přebytky můžete věnovat i lidem v nouzi.
Než něco vyhodíte, zamyslete se také nad tím, jestli pro to nenajdete nějaký jiný účel:
- Starší ztvrdlé pečivo lze použít k výrobě krutonů nebo strouhanky.
- Příliš zralé hnědé banány se zase skvěle hodí k přípravě banánového chlebíčku, zmrzliny nebo kaše. A vyhazovat dokonce nemusíte ani slupky, se kterými se dají čistit boty nebo se dají použít jako hnojivo.
- Do mrazáku si můžete dávat omyté slupky z mrkve, celeru či petržele, a vytvořit tak skvělý základ na zeleninový vývar.
Brožuru, kterou vydala společnost Tesco s radami, jak omezit plýtvání a vařit bez přebytků si můžete prohlédnout zde.
Naše články:
- Inspirativní přístup k odpovědnému podnikání - Tesco pro planetu
- Tesco představuje nový grantový program Správný start
- Jsou ekologičtější skleněné lahve nebo PETky? Výsledek vás překvapí
Nový komentář
Komentáře
"Jídlo, které má prošlé minimální datum spotřeby, bychom po daném datu už konzumovat neměli, protože může být zdraví nebezpečné. Potraviny s?minimálním datem trvanlivost je možné jíst i nějakou dobu po jeho uplynutí, ale je třeba tyto potraviny před jídlem zkontrolovat." - Nic proti omezení plýtvání potravinami, ale opravdu byste měli články po sobě kontrolovat.
Překlepy a chyby jsou skoro v každém článku.