To bylo tématem workshopu „Rovné odměňování: (ne)možné řešení?“, který pro zástupce největších českých firem organizovala aliance BpS - Byznys pro společnost ve spolupráci s Philip Morris ČR, která jako první a zatím jediná společnost v ČR získala certifikát platové rovnosti EQUAL SALARY.
Ekonomická nerovnost mezi ženami a muži je v ČR stále velká. Podle údajů Českého statistického úřadu sice mezi roky 2010 a 2017 došlo k nárůstu průměrných mezd u žen i mužů ve všech vzdělanostních kategoriích, rozdíly mezi pohlavími jsou stále výrazné. Gender Pay Gap (GPG), tedy relativní rozdíl mzdy mužů a žen, vztažený k mediánu mzdy mužů, byl v roce 2017 nejvyšší mezi vyučenými a vysokoškoláky. Celkově pak činil přes 4,5 tisíce korun v neprospěch žen.

  • Muži dostávají oproti svým kolegyním třináctý plat a třetinu čtrnáctého.  Čeští muži dostanou ročně za svou práci od svých zaměstnavatelů průměrně o 1,32 měsíční mzdy víc než jejich kolegyně na stejné pozici.
  • Podle nové studie, kterou nechalo vypracovat MPSV, je rozdíl v odměňování žen a mužů na stejné pozici u stejného zaměstnavatele v soukromém sektoru průměrně 11 %. V mezinárodním porovnání tak zaostáváme za západní Evropou, kde se tyto rozdíly pohybují okolo 5 %.
  • Naproti tomu ve veřejném sektoru je tento rozdíl zhruba poloviční  (5 %). Potvrzuje se tedy, že větší platová transparentnost má na rozdíly v odměňování mužů a žen pozitivní vliv.
  • Vývoj rozdílů v odměňování podle věku potvrzuje negativní vliv mateřství a péče o děti. Je tedy nezbytné podporovat opatření umožňující ženám lepší slaďování práce a péče. Rodinná politika patří mezi priority ministerstva, které usiluje o dostatečnou nabídku kvalitních a dostupných zařízení péče o děti, jako jsou školky, dětské skupiny nebo mikrojesle.
  • Dlouhodobě nižší příjmy žen za stejnou práci mají negativní dopad i na jejich důchody. Rozdíl mezi průměrnými starobními důchody mužů a žen je 18 %, což má za následek vyšší ohrožení žen v důchodovém věku chudobou. 

Problém je i malé zastoupení žen ve vedení firem a s tím související nedostatek vzorů. Podle Indexu zastoupení žen ve vedení, který pravidelně zpracovává BpS - Byznys pro společnost, dosahuje v 250 největších českých firmách zastoupení žen ve všech statutárních orgánech 13 % žen. Alespoň jednu ženu ve vrcholných orgánech má 45,2 % firem. Pouze jednu ženu ve statutárních orgánech najdeme u 30 % firem, dvě ženy u 10,4 % firem a tři ženy již pouze u 3,2 % firem, což ukazuje silně klesající tendenci. Index také ukazuje, že v případě, že žena dosáhne určitého úrovně vlivu v dané firmě, má to pozitivní dopad na vyšší zastoupení žen ve statutárních orgánech. „Situace se podle našich zjištění už roky nemění a česká ekonomika i celá společnost přichází o talentované ženy,“ říká Pavlína Kalousová, předsedkyně BpS – Byznys pro společnost.

Faktory ovlivňující nerovnost platů mezi ženami a muži:

  • Přímá diskriminace (ženy dostávají za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty nižší mzdu než muži)
  • Podle nové studie, kterou nechalo vypracovat MPSV, je rozdíl v odměňování žen a mužů na stejné pozici u stejného zaměstnavatele v soukromém sektoru průměrně 11 %. V mezinárodním porovnání tak zaostáváme za západní Evropou, kde se tyto rozdíly pohybují okolo 5 %.
  • Nepřímá diskriminace (zdánlivě neutrální zacházení, které v důsledku znevýhodňuje ženy)
  • Horizontální segregace trhu práce (ženy jsou častěji zastoupeny v odvětvích, ve kterých je nižší úroveň mezd)
  • Vertikální segregace trhu práce (do vedoucích pozic se častěji dostávají muži než ženy)
  • Péče o rodinu a domácnost (ve větší míře vykonávají ženy)
  • Genderové stereotypy (ženám a mužům jsou přisuzovány rozdílné vlastnosti, schopnosti a společenské role, např. žena – pečovatelka, muž – živitel rodiny) promítající se i do ostatních faktorů

Zdroj: www.rovnaodmena.cz

Situaci v nerovnosti platů řeší Ministerstvo práce a sociálních věcí mimo jiné prostřednictvím systémového pětiletého projektu „22 % K ROVNOSTI“. Jeho součástí je řada systémových opatření: akční plán řešení nerovného odměňování, návrh legislativních opatření, metodika kontroly rovného odměňování pro inspekci práce, metodika pro úřady práce. MPSV se snaží o dosažení rovných podmínek pro ženy a muže i v dalších oblastech – například v oblasti slaďování práce a rodiny se jedná o projekt mikrojeslí a dětských skupin. Dále MPSV připravuje resortní koncepci rovnosti žen a mužů, koncepci rodinné politiky, novelizaci zákoníku práce a další právní úpravy ve prospěch rodiny.

Reklama