608fc6001cc18cl.jpg
Foto: Shutterstock

Dle mezinárodní studie až 85 % nových pacientů v čekárnách plastických ordinací přichází z důvodu nespokojenosti se svým zevnějškem během videohovorů. Tento nový trend potvrzují i čeští plastičtí chirurgové. Často se mu říká i Zoom-boom.

Nekonečné pracovní home office u počítače si vybírají daň i na tom, jak smýšlíme sami o sobě. Pro představu, před pandemií denně používalo videoplatformu Zoom 10 milionů lidí. Během roku 2020 to bylo již 300 miliónů lidí za den. A Google Meet používá nyní přes 100 miliónů lidí za den.

Díky častějším videokonferencím se mnozí musí koukat na svojí zmenšenou videopodobiznu i hodiny v kuse. A to může mít za důsledek, že někteří lidé začnou více pochybovat o svém zevnějšku: „Nemám druhou bradu?“ Mám víc spadlá víčka“? Nemám nějak moc povolené tváře?“ apod. Věci, které dříve při běžném pohledu do zrcadla nevadily, najednou po hodinách strávených u kamery počítače začínají obtěžovat tak, že mnozí se vydají do ordinací estetických klinik.

Aktuální studie odborného magazínu Facial Plastic Surgery & Aesthetic Medicine ukazuje, že až 85 % nových pacientů jde k plastickým chirurgům či estetickým dermatologům právě kvůli nespokojenosti se svým zevnějškem na videokonferencích. Studie byla provedena mezi estetickými dermatology z celého světa. K častějším estetickým zákrokům přispívá i fakt, že lidé mají díky home office i větší čas na rekonvalescenci doma.

Vzrůst zájmu o operace očních víček
Jak tento jev komentují čeští lékaři? „Nemyslím si, že by byl vyloženě růst zákroků v období pandemie, ale pozorujeme vyšší zájem operací právě v oblasti obličeje. Jde o operace nosu, očních víček, povislé kůže v obličeji, a to může mít souvislost s častějším používáním videohovorů v lockdownu. A je pravda, že už několik pacientek mi tuto skutečnost potvrdilo. Během videohovoru člověk mluví, používá mimiku, více si všímá detailů v obličeji během zapojení mimických svalů,“ říká plastický chirurg MUDr. Roman Kufa z Perfect Clinic.

Pozor na úhel kamery
Na rozdíl od různých zkrášlujících filtrů na instagramu, kamery na Zoom či na Skype ukazují spíše nelichotivý pohled. Často tomu napomáhá i špatné světlo či nekvalitní počítačové rozlišení, které může za to, že se lidé na kameře vidí ještě o dost hůře, než jaká je realita. Navíc webové kamery, které snímají člověka z kratší vzdálenosti, mají tendence vytvářet obličej velmi zkresleně.

Podle profesora ze Standtofské univerzity Jeremy Bailensona, který se věnuje současnému fenoménu videokonferencí, jsme v době, kdy člověk zažívá velmi častý pohled sám na sebe, na svoji tvář. A to právě kvůli četným online hovorům. Neustálý pohled na svůj obličej pak může vést u některých k negativnímu hodnocení své osoby a potřebě více měnit svůj vzhled. Kromě problémů s fyzickým zevnějškem podle Bailensona u lidí dochází i k větší únavě, apatii a silnější podrážděnosti vůči svým kolegům, než jakou bychom měli, kdybychom společně pracovali v kanceláři či open space.

Zdroj: Facial Plastic Surgery & Aesthetic Medicine (A Pandemic of Dysmorphia: “Zooming” into the Perception of Our Appearance), Tisková zpráva


Reklama