Čtenářka Věrulinka má podnikavého ducha. A když se rozhodla že do podnikání půjde, přišla rána z čistého nebe. A při té smůle měla i štěstí. Jaké se dočtete. Díky Věrulinko za příspěvek.
Zdravím a přeji krásný den všem na ženě-in.
Podnikání, téma dávno pro mě zašlé, jako stará fotografie. Jistě se asi ptáte proč?
Nebudu si nic namlouvat, ale s ledovým klidem mohu říci, že obchodního ducha jsem dostala do vínku, snad rovnou do kolébky anebo, jak řekla jedna mistrová mě ve třetím ročníku učení,,ty ses narodila s pultem a obchodním duchem“.
Taky díky mé touze se věnovat obchodu, jsem odmítla jít na jazykovou školu a rovnou jsem se chtěla vyučit a v obchodě. Povolání prodavačky jsem milovala a přání se mi splnilo. Svému původnímu povolání jsem se věnovala nejvíce let v éře pracovního procesu. Nebylo daleko k pohostinství, a začala jsem pracovat i v této sféře, která mě také bavila a moc.
O nějakém podnikání za doby totality, jsem neměla ani ve snu myšlenku, že bych měla svůj podnik, ani to nebylo proveditelné.
Přišel rok 1989 a všichni okolo mě začali podnikat. Lákalo mě to, ale neměla jsem odvahu a ani peníze pro začátek, všechny myšlenky jsem vzdala. Byla jsem rozvedená a zadlužit se, ne to jsem zavrhla. Pár let uběhlo a po svatbě s mým nynějším manželem a zjištěním, že máme oba dva, ač jsme se dlouhý roky neviděli, stejné obchodní zaměření, bylo lákavé. Oba jsme pracovali pár let v pohostinství a tak jsme se dohodli, že si pronajmeme restauraci a bohužel začneme s dluhem. Přece nejsme první a ani poslední, kdo takto začíná podnikat. Začali jsme se rozhlížet, pročítali inzeráty, ale nic se nám nelíbilo, nic nebylo pro nás vhodné. Až jeden inzerát nás zaujal a nejen zaujal, ale po prohlídce úžasné restaurace s barem a i celkem slušnou cenou za pronájem, jsme se rozhodli, jdeme do toho.
Vyřizovali jsme, zařizovali jsme, co bylo nutné a potřebné, když tu rána z čistého nebe přišla, manžel dostal mrtvici. Nevím, osud, varování před podnikáním, lítaly mě myšlenky hlavou, proč a za co? Jediná klika při vší smůle, že jsme neměli podepsaný úvěr, takže jsem vše musela ukončit a bylo po podnikání. Ono se říká, že každý zlo, je pro nějaké dobro, asi to tak mělo být, kdo to ví, nikdo.
Za tři měsíce já lapálie, které už znáte, a když jsem se vrátila z nemocnice domů, říkali jsme si s manželem, co bychom bývali dělali s krásnou restaurací v našem zdravotním stavu a jaký by byly s tím problémy, ani raději i zpětně nedomýšlím. Prostě naše touha s podnikáním byla ukončena, než vůbec začala.
Po nastěhování na vesnici mě touha opět chytila, ale už ne, jsme staří a nemocní, i když malou vesnickou hospůdku bychom zvládli, ale ne, vzdáváme vše.
Zdraví Věrulinka a všem podnikavým přeji hodně štěstí v jejich práci.
Text nebyl redakčně upraven
Jaké byly vaše podnikatelské ne/úspěchy?
- Kdy, kde a v čem jste podnikala?
- Čeho jste dosáhla?
- Kolikrát jste začínala?
- Podnikáte a zároveň máte zaměstnání?
- Proč byste se do podnikání nikdy nepustila?
- Znáte nějakou úspěšnou podnikatelku?
- Přemýšlíte, že se do podnikání pustíte?
A můžete psát i na nevyřčené otázky, které se k tématu vážou.
Jedna z vás, která přispěje k tématu, v 16 hodin získá odměnu. Krém obnovující proporciální strukturu obličeje a hutnosti pleti Neovadiol Gf od Vichy a knihu Amy Winehouseová na pokraji slávy a na pokraji zoufalství.
Nový komentář
Komentáře
Trefa — #26 není, škoda velká
Trefa:skoda ze prisla nemoc.ale jestli by se u vas na vsi nasla mala hospudka,tak se toho nebojte.Vy by jste to zvladla.
Věruško hlavně to zdravíčko
Asi to byl osud.
Taky si myslím, že zdraví je nadevše.
užívejte si klidného života,šetřete si zdraví,nadřeli jste se už dost.
hlavně že jste se oba z toho vylízali a nemáte dluhy kam se podíváte. To by vám moc nepřidalo
Možná to bylo takové varování osudu, teď je pro vás oba nejdůležitější zdravíčko a kolem zahrádky a domečku je taky spousta práce i radosti.


Děkuji děvčata za přáníčka zdravíčka

To máte pravdu, zahrádka dá zabíračku
Na prvním místě zdravíčko,teď máte zahrádku a je pořád co dělat. :))
Hlavně zdravíčko.
jasně, že je hlavní zdravíčko
Jindriska8 — #13 přesně tak,zdraví na prvním místě a hlavně být v pohodě
Hlavní je zdravíčko a užívat si spokojený život ,ve dvou se to lépe táhne!
Je to škoda, takový krůček před splněním snu, ale kdoví, co by bylo. Přeju hlavně zdravíčko
Je to osud ,no hlavně že to dobře skončilo,ale i na zahrádce je stále co dělat.Přeji hodně zdravíčka
Věrulinka — #9 Dá se žít i jinak,než podnikáním (sice v tvém případě milovaným) a ty jsi toho příkladem.
kobližka — #6
to máš pravdu, žena.in by mě málo tady viděla 



a zahrádka by byla chuděrka 

Jako tady na vesnici se otevře třeba jenom od 18.00 do 21.00 a v sobotu a v neděli od 16.00-24.00, pondělí by bylo zavřeno, klidně i úterý
, to vše jsem promyslela, ale zbytečně 

Zdraví je hlavná věc!!!