Čtenářka Věrulinka má podnikavého ducha. A když se rozhodla že do podnikání půjde, přišla rána z čistého nebe. A při té smůle měla i štěstí. Jaké se dočtete. Díky Věrulinko za příspěvek.

Zdravím a přeji krásný den všem na ženě-in.

Podnikání, téma dávno pro mě zašlé, jako stará fotografie.  Jistě se asi ptáte proč?

Nebudu si nic namlouvat, ale s ledovým klidem mohu říci, že obchodního ducha jsem dostala do vínku, snad rovnou do kolébky anebo, jak řekla jedna mistrová mě ve třetím ročníku učení,,ty ses narodila s pultem a obchodním duchem“.
Taky díky mé touze se věnovat obchodu, jsem odmítla jít na jazykovou školu a rovnou jsem se chtěla vyučit a v obchodě. Povolání prodavačky jsem milovala a přání se mi splnilo. Svému původnímu povolání jsem se věnovala nejvíce let v éře pracovního procesu. Nebylo daleko k pohostinství, a začala jsem pracovat i v této sféře, která mě také bavila a moc.
O nějakém podnikání za doby totality, jsem neměla ani ve snu myšlenku, že bych měla svůj podnik, ani to nebylo proveditelné.
Přišel rok 1989 a všichni okolo mě začali podnikat. Lákalo mě to, ale neměla jsem odvahu a ani peníze pro začátek, všechny myšlenky jsem vzdala. Byla jsem rozvedená a zadlužit se, ne to jsem zavrhla. Pár let uběhlo a po svatbě s mým nynějším manželem a zjištěním, že máme oba dva, ač jsme se dlouhý roky neviděli, stejné obchodní zaměření, bylo lákavé. Oba jsme pracovali pár let v pohostinství a tak jsme se dohodli, že si pronajmeme restauraci a bohužel začneme s dluhem. Přece nejsme první a ani poslední, kdo takto začíná podnikat. Začali jsme se rozhlížet, pročítali inzeráty, ale nic se nám nelíbilo, nic nebylo pro nás vhodné. Až jeden inzerát nás zaujal a nejen zaujal, ale po prohlídce úžasné restaurace s barem a i celkem slušnou cenou za pronájem, jsme se rozhodli, jdeme do toho.
Vyřizovali jsme, zařizovali jsme, co bylo nutné a potřebné, když tu rána z čistého nebe přišla, manžel dostal mrtvici. Nevím, osud, varování před podnikáním, lítaly mě myšlenky hlavou, proč a za co? Jediná klika při vší smůle, že jsme neměli podepsaný úvěr, takže jsem vše musela ukončit a bylo po podnikání. Ono se říká, že každý zlo, je pro nějaké dobro, asi to tak mělo být, kdo to ví, nikdo.
Za tři měsíce já lapálie, které už znáte, a když jsem se vrátila z nemocnice domů, říkali jsme si s manželem, co bychom bývali dělali s krásnou restaurací v našem zdravotním stavu a jaký by byly s tím problémy, ani raději i zpětně nedomýšlím. Prostě naše touha s podnikáním byla ukončena, než vůbec začala.
Po nastěhování na vesnici mě touha opět chytila, ale už ne, jsme staří a nemocní, i když malou vesnickou hospůdku bychom zvládli, ale ne, vzdáváme vše.


Zdraví Věrulinka a všem podnikavým přeji hodně štěstí v jejich práci.
Text nebyl redakčně upraven

Jaké byly vaše podnikatelské ne/úspěchy?

  • Kdy, kde a v čem jste podnikala?
  • Čeho jste dosáhla?
  • Kolikrát jste začínala?
  • Podnikáte a zároveň máte zaměstnání?
  • Proč byste se do podnikání nikdy nepustila?
  • Znáte nějakou úspěšnou podnikatelku?
  • Přemýšlíte, že se do podnikání pustíte?

A můžete psát i na nevyřčené otázky, které se k tématu vážou.

redakce@zena-in.cz

Jedna z vás, která přispěje k tématu, v 16 hodin získá odměnu. Krém  obnovující proporciální strukturu obličeje  a hutnosti pleti  Neovadiol Gf od Vichy a knihu Amy Winehouseová na pokraji slávy a na pokraji zoufalství.

vyhra.jpg

Reklama